Velikonoce jsou natolik zvláštní tradicí, že je Američané uvádějí jako příklad toho, jací jsme v Česku neandrtálci. Rozumím tomu, že národ, který musí do návodů k mikrovlnkám psát, aby v nich lidi nesušili psy, nebo který je schopen se soudit kvůli tomu, že ho v mekáči nevarovali, že kafe je horké a nemá si ho lejt do klína, nemá dostatek imaginace k tomu, aby pochopil symboliku vítání jara.

Přitom je to tak krásné. Ráno vstaneme, vezmeme spletené tenké vrbové proutky, které jsme v lepším případě svázali sami, v horším případě koupili umělohmotnou náhražku v Lidlu. Seřežeme, co nám pod ruku přijde, protože víme, že za každý zmalovaný zadek dostaneme vajíčko a panáka. A někdy kolem druhé odpoledne nás napadne: nebylo těch vajíček už dnes nějak moc? Nepřeháním to s cholesterolem?

Vejce není nepřítel

Americký kardiochirurg Jeremy London k tomu zveřejnil obecný náhled, který se sem perfektně hodí: „Všichni jsme to slyšeli. Vajíčka zvyšují cholesterol, vajíčka způsobují srdeční choroby, vyhýbejte se žloutkům. Pravdou je, že to zdaleka není tak jednoduché.“

Samozřejmě má pravdu. Ano, vajíčka obsahují látky, které jsou spojovány se vznikem srdečních chorob. „Ale cholesterol v jídle, které jíme, se nemetabolizuje stejně jako cholesterol, který vzniká v lidském těle,“ vysvětluje London.

Lidské tělo je velmi důmyslně sladěný systém. „Když jíte jídla bohatá na cholesterol, játra jej začínají produkovat méně, aby se zachovala rovnováha,“ říká London. Asi čtvrtina hypersenzitivních lidí je na cholesterol citlivá, proto „…tam k určitému zvýšení dojít může, takže pokud patříte mezi tu čtvrtinu, přistupujte k vajíčkům střídmě,“ říká London. Tři čtvrtiny lidí to vůbec nezaregistrují.

Ale zpátky do české reality. Kolik vajíček si můžeme dát, než se z toho stane dietetický problém? Výzkumy tvrdí, že zdraví lidé mohou denně sníst dvě vajíčka. Jiní odborníci říkají klidně tři nebo čtyři. A co se velikonočního pondělí týče, ani pět či šest nebude nárazově problém.

Až teprve v okamžiku, kdy bychom jedli třeba deset každý den, by bylo potřeba se začít ptát: Není to už přes čáru? Ale ani v takovém případě to nemusí být špatně. Záleží na životním stylu, na tom, jak moc se hýbeme, co jinak jíme, jaké geny jsme zdědili po předcích. To, kolik vajíček sníme na Velikonoce, je úplně jedno a tělo si toho ani nevšimne.

Můžeme se samozřejmě přít o tom, do jaké míry je kvalitní vodka výživově bohatší než zlevněná kořalka ze supermarketu, která je levnější než mléko. Ovšem až se budete vracet v pondělí odpoledne domů a budete si vyčítat, kolik cholesterolu a tuku jste do sebe zase nacpali, zkuste se zaměřit spíše na to, čím jste ta vajíčka splachovali.

Zdroj kvalitního proteinu

Čeho si ovšem stoprocentně všimne, jsou hektolitry tvrdého alkoholu, kterými ta vejce budeme v pondělí zapíjet. Někde mezi dvanáctým a třináctým panákem slivovice je zvažování nutriční hodnoty čtvrtého vejce absolutně zbytečné. Játra, která regulují cholesterol z vajíček, mají totiž úplně jinou práci.

Vajíčka jako taková jsou podle Londona „elektrárnou“, zdrojem kvalitního proteinu, cholinu pro podporu činnosti mozku, vitamínu D na imunitu, B12 na energii a podporu metabolismu, antioxidantů na podporu očí. Lepší vajíčka obsahují i omega-3 mastné kyseliny.

Jeho závěry jsou až směšně jednoduché: „Jím vajíčka, protože je v nich spousta prospěšných živin a protože prodlužují život, zvláště pokud jsou součástí vyrovnaného jídelníčku z kvalitních potravin.“

Můžeme se samozřejmě přít o tom, do jaké míry je kvalitní vodka výživově bohatší než zlevněná kořalka ze supermarketu, která je levnější než mléko. Ovšem až se budete vracet v pondělí odpoledne domů a budete si vyčítat, kolik cholesterolu a tuku jste do sebe zase nacpali, zkuste se zaměřit spíše na to, čím jste ta vajíčka splachovali.

Výživoví poradci si můžou říkat, co chtějí, ale vajíčka nejsou váš nepřítel. Ani o Velikonocích, ani jindy. Problém začíná ve chvíli, kdy ve větě „dám si tři vejce do skla“ uděláte ve slově vejce čtyři pravopisné chyby, a vyjde vám něco úplně jiného.