Cítíte se unavení, bez nálady, chybí vám slunce a už toho máte dost? Možná je to proto, že leden je obecně považovaný za chmurný měsíc. Málo světla, krátké dny, dlouhé večery. Vánoce jsou pryč, do jara daleko a zima se neptá, jestli na ni máme sílu.

K tomu se přidává obyčejná lidská únava. Rýma, kašel, návrat do pracovního rytmu, který po svátcích skřípe. Novoroční předsevzetí se začínají drolit pod rukama a výpis z účtu připomíná, že prosinec byl štědrý víc, než bylo zdrávo. Nálada klesá, motivace se zadrhává a všechno na vás padá.

Lednová únava se podepisuje na náladě

Právě do téhle lednové šedi se každoročně vrací pojem Blue Monday, údajně nejdepresivnější den v roce. Ten byl pevně stanoven na třetí lednové pondělí. Letos připadá na 19. ledna. Otázka ale zní, zda jde skutečně o výjimečný den, nebo jen o další marketingový tah, který se chytil. Přestože tahle nálepka nemá žádný vědecký základ a vznikla původně jako mediální trik, přežila. A možná právě proto, že míří na něco skutečného.

Původní autor teorie se přitom snažil pojmenovat konkrétní okolnosti, které se v lednu potkávají a na lidskou psychiku působí zároveň. Do svého výpočtu zahrnul špatné počasí a nedostatek denního světla, finanční tlak po vánočních výdajích i návrat k běžnému příjmu. Počítal také s časem, který uplynul od Vánoc, kdy je sváteční atmosféra pryč, ale jaro je stále v nedohlednu.

Někteří lidé se se sezónní afektivní poruchou potkávají opakovaně. Je spojená se smutkem, ztrátou energie, ospalostí, přibíráním na váze nebo potřebou sociální izolace.

Významnou roli podle něj hraje frustrace z porušených novoročních předsevzetí, celkově nízká úroveň motivace a pocit, že by bylo potřeba něco změnit, ale chybí energie i jasný směr. Právě souhra těchto faktorů měla vysvětlovat, proč se třetí lednové pondělí jeví jako psychicky náročnější než jiné dny.

Období útlumu

A právě tyto okolnosti se v lednu reálně potkávají i bez jakéhokoliv vzorce. Leden bývá pro mnoho lidí obdobím útlumu. Po svátcích dochází energie i peníze, dny jsou krátké, světla málo a tlak na dodržení novoročních předsevzetí o to větší. Emoční propad, ztráta motivace nebo únava tak nejsou výjimkou, ale spíš tichým společným jmenovatelem zimy.

Z původního marketingového výmyslu se tak postupně stal kulturní symbol a připomínka toho, že duševní zdraví si zaslouží pozornost. Blue Monday dnes využívají neziskové organizace, zaměstnavatelé i školy jako příležitost otevřít téma psychické pohody, bořit stigma a mluvit nahlas o věcech, které se jinak spíš šeptají.

Ať už jeden den může být nejdepresivnější, nebo ne, zimní měsíce skutečně zvyšují zátěž na psychiku. U části lidí se ozývá sezónní afektivní porucha, jiní narážejí na samotu, vyčerpání nebo pocit prázdna po svátečním přetlaku. Blue Monday tak neoznačuje jen špatný den v kalendáři, ale navazuje na obecně chmurnější období roku.

Jak vlastně modré pondělí vzniklo? V roce 2005 vytvořil psycholog z britského Cardiffu vzorec, podle kterého mu vyšlo, že právě třetí lednové pondělí patří mezi nejdepresivnější dny v roce. Vzorec bral v potaz meteorologické, psychologické i ekonomické faktory a rychle se začal šířit médii i mezi lidmi.

Reklamní tah, kterému mnozí věří

Až později se ukázalo, že tato teorie není ničím podložena a vznikla na zakázku cestovní kanceláře, která se tím snažila řešit tradiční lednový pokles tržeb. Lidé si měli zlepšit náladu tím, že si koupí dovolenou a odjedou za sluncem. I když šlo o šikovný marketingový tah, pojem Blue Monday se používá dodnes a každoročně se objevuje v médiích i reklamních kampaních.

Přestože byla existence Blue Monday jako nejdepresivnějšího dne vyvrácena, myšlenka si dál žije vlastním životem. Jak shrnuje Rhianna Centurion-Eyre, kognitivně-behaviorální terapeutka a registrovaná sestra v oblasti duševního zdraví: „Blue Monday není skutečný. Ale vaše pocity ano.“

Deprese se totiž neváže na jeden konkrétní den v měsíci. To ovšem neznamená, že zimní psychická nepohoda je výmysl. Na rozdíl od Blue Monday jsou takzvané zimní splíny reálné a odborně se označují jako sezónní afektivní porucha. Ta souvisí s nedostatkem denního světla a nejčastěji se projevuje právě v lednu a únoru. Únava, ztráta energie, smutek nebo přejídání tak nejsou slabostí, ale přirozenou reakcí těla na dlouhou tmu a chlad.

„Je pravda, že v zimních měsících v důsledku nedostatku denního světla a slunečního svitu dochází k nárůstu depresivních poruch. Někteří lidé se s touto sezónní afektivní poruchou potkávají opakovaně. Je spojená se smutkem, ztrátou energie, ospalostí, přibíráním na váze nebo potřebou sociální izolace. Zde je důležitá prevence, připravenost a vhodná léčba,“ říká psychoterapeutka Pavlína Rasochová z online platformy Hedepy. Zároveň ale dodává, že deprese se rozhodně neváže na žádné konkrétní datum a podobným zjednodušením bychom neměli podléhat.

Deprese není matematický vzorec

I kdyby byl původní vzorec založen na reálných podkladech, není důvod se znepokojovat. Nálada a emoce jsou individuální záležitost a dobré i špatné dny můžeme mít kdykoliv, ať je leden nebo červenec. Pokud vás během Blue Monday skutečně přepadne pochmurná nálada, pravděpodobně za tím nebude žádná matematická rovnice.

Na zimní chmury pomáhá především péče o psychické i fyzické zdraví. „Důležité je vnímat, jak se cítíme tady a teď, jaké signály vysílá naše tělo a jaké emoce právě prožíváme. Součástí péče je i zdravý a rozumný přístup k mediálním informacím,“ připomíná Pavlína Rasochová.

Pomoci mohou i malé každodenní radosti. Procházka na čerstvém vzduchu, pravidelný pohyb, teplý šálek oblíbeného čaje. Dobré je plánovat si aktivity, na které se těšíte, ať už jde o setkání s přáteli, nebo začátek nového koníčku. Svou roli hraje i dostatek spánku a vyvážená strava. A pokud je toho dlouhodobě moc, není slabost obrátit se na odborníka. Pomoc dnes existuje i online a dostupně. Díky drobným krokům se i zima dá projít s lehčí hlavou.