Celých 322 dní byl Dan Hancock střízlivý, když se rozhodl znovu začít pít. Tento skotský osobní trenér kdysi stavěl svůj život na nočních tazích, večírcích a nadměrném pití. Před dvěma lety se rozhodl, že musí zcela přehodnotit svůj vztah k alkoholu. Od té doby je podle svých slov nejšťastnější a nejzdravější, jaký kdy byl. Jeho příběh popsal web Lad bible.

S létem přišla chuť

Po většinu své cesty k abstinenci mu zdržování se alkoholu připadalo snadné. „Cítil jsem se skvěle, šťastně a velmi zdravě,“ řekl ve videu na TikToku. „Bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal.“ Ale když přišlo léto a začalo svítit slunce, všiml si něčeho znepokojivého. Teplé počasí bylo v jeho mysli vždy spojeno s pitím. To, co následovalo, ho překvapilo.

Hancock řekl, že se asi osm týdnů musel doslova „nutit nepít“, přestože předtím pro něj abstinence byla hračka. Do jeho mysli se začaly vkrádat myšlenky na pití a on se pomalu přesvědčoval, že by možná zvládl „jen jednu“. Popsal svůj duševní argument, který se mu v té době zdál racionální: dokázal, že může chodit na večírky střízlivý, a dokázal, že může jít do extrémů, takže určitě existuje nějaký střední bod.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dan Hancock (@mentalhealthpt)


Během tohoto období dokonce začal pochybovat o tom, zda měl vůbec někdy problém s alkoholem. Možná, pomyslel si, prostě potřeboval pauzu. „Všechny tyto důvody, které mi naskakovaly do hlavy, mě vedly a povzbuzovaly, abych se znovu napil,“ řekl. Místo touhy to vypadalo, jako by ho k tomu tlačila logika.

Jak se to zvrtlo

Osudný moment nastal během rozlučky se svobodou jednoho z přátel. Stál na letišti obklopen přáteli, nechal se unést atmosférou a učinil rozhodnutí, o kterém už týdny přemýšlel. Dal si drink.

„Všem, kteří jsou střízliví a přemýšlejí o tom, že by se k pití vrátili, chci říct, co se mi stalo a jak rychle se to stalo,“ řekl svým následovníkům. „Dal jsem si drink a bylo to jako přepnout vypínač, upřímně. Bylo to jako zapnout/vypnout.“ Účinek byl okamžitý. Jakmile spolkl první doušek, „věděl, kam ta noc směřuje“.

To, co následovalo, potvrdilo jeho obavy. „Další věc, kterou si pamatuji, je, že je šest ráno následujícího dne, a já sedím se svými kamarády na gauči,“ řekl. „A vrátil jsem se do osoby, kterou jsem byl před šesti lety.“ Dodal, že se ani necítil jako verze sebe sama před dvanácti měsíci, kdy se rozhodl přestat pít. Místo toho se vrátil přímo k nejhorší verzi sebe sama.

Následující dny přinesly kocovinu, zklamání a lítost. Ale také si udělal jasno. „Pozitivní bylo, že jsem se rozhodl, že to už nikdy neudělám,“ řekl. „Teď vím, že když se napiju, neumím přestat. Není to pro mě, neměl bych pít, tečka.“

Překvapivě si také všiml, jak rychle se vrátily staré chutě. Po roce bez jakékoli touhy po alkoholu pocítil po noci strávené venku okamžitě znovu nutkání.

Místo toho, aby se obviňoval za „ztrátu“ 322 dní střízlivosti, řekl, že se rozhodl brát tuto zkušenost jako nezbytnou. Potvrdila mu, že alkohol není něco, co dokáže ovládat, a že návrat k abstinenci je nejzdravější volbou, kterou může udělat.

„Můžu začít s čistým štítem, protože vím, že to pro mě není, a také vím, že jsem to už jednou zvládl na celý rok. A zvládnu to znovu,“ řekl.

O rok později Hancock říká, že je v úplně jiné psychické kondici a zůstává odhodlán zůstat střízlivý. Sdílí svůj příběh v naději, že varuje ostatní, kteří možná uvažují o tom samém prvním drinku po dlouhé přestávce. Pro něj je poučení jasné: někdy stačí jeden drink, aby měsíce pokroku přišly vniveč.