Jedním z nově otevíraných programů Anglo-americké univerzity je psychologie. „Psychologů máme zoufale málo. Lidé jsou zahlcení, unavení, často osamocení a potřebují pomoc,“ říká rektor Jiří Schwarz. Na studium psychologie na vysokých školách se dostanou jen procenta přihlášených, přitom poptávka je obrovská, nejen v klinickém lékařství, ale i ve firmách či školách. Garantka programu, docentka Gabriela Málková, vysvětluje, že hlavní cílovou skupinou nejsou jen budoucí vědci nebo terapeuti, ale lidé, kteří chtějí pracovat v každodenním kontaktu s veřejností. „Dnes se psychická nepohoda netýká jen pacientů v léčebnách. Stává se každodenní realitou mnoha z nás. Poradenský psycholog může zasáhnout včas. Navíc v Česku prostě nejsou anglicky mluvící psychologové, což může při rostoucím počtu cizinců znamenat rostoucí problém,“ krčí rameny Gabriela Málková.
Škola otevírá bakalářské studium, v plánu je také otevření magisterského stupně. „Je ale velmi důležité si uvědomit, že bakalářské studium je začátek profesní kariéry v psychologii, a nelze jej přeskočit. Těm, kteří ho absolvují, se pak nabízí hrozně moc scénářů, kudy vlastně pokračovat,“ dodává Gabriela Málková. Studium je postaveno na americkém modelu výuky v malých skupinách. Studenti mezi sebou diskutují, učí se reagovat a kriticky myslet. Celá výuka probíhá v angličtině, první ročník mohou čeští studenti absolvovat česky.
Kromě psychologie otevírá univerzita i bakalářský program Mezinárodní a evropské právo. Studenti se připravují na práci v diplomacii, nadnárodních organizacích i veřejné sféře. Program kombinuje právní vzdělání s výukou reálného fungování evropských struktur. Třetím novým oborem je magisterský program mezinárodního obchodu a politiky. Ten cílí na studenty, kteří chtějí rozumět fungování světa, kde se byznys a politické rozhodování stále více prolínají. „Obchod už není jen o číslech, stejně jako politika není jen o ideologiích. Kdo chce dnes něco ovlivnit, musí chápat obojí,“ říká garantka programu Zuzana Havránková.
Veřejné školy nemají kapacity, nemají učitele, nemají prostor. Přitom poptávka je obrovská a stále roste, navíc signál nepřišel od státu, ale od trhu, od lidí a od samotné společnosti. Naším cílem není stát suplovat, ale pomoci tam, kde to má smysl.
Anglo-americká univerzita byla založena v roce 1990 a v roce 2016 získala jako první vysoká škola v Evropě prestižní americkou akreditaci WSCUC, kterou mají například Stanford, Berkeley či kalifornské University of California. „Nechceme ale jen chrlit diplomy. Chceme studenty, kteří se naučí myslet, argumentovat, hledat souvislosti,“ říká Schwarz.
Podle něj se univerzita rozhodla reagovat flexibilně tam, kde stát ztrácí dech. „Veřejné školy nemají kapacity, nemají učitele, nemají prostor. Přitom poptávka je obrovská a stále roste, navíc signál nepřišel od státu, ale od trhu, od lidí a od samotné společnosti. Naším cílem není stát suplovat, ale pomoci tam, kde to má smysl. Lidé si stále méně vědí rady sami se sebou, s dnešní společností, která je technologicky velmi vyspělá, ale vede ke stále větší individualizaci a izolaci,“ dodává Schwarz.
Soukromé univerzity jsou často považovány za drahou náhražku pro ty, kteří neuspěli jinde. Jenže pokud existuje na trhu poptávka a nabízené soukromé studium je dostatečně kvalitní a zajišťuje studentům minimálně stejnou možnost následného studia jako státní školy, pak je diskuze o relevanci naprosto zbytečná. Kde je poptávka, tak logicky vzniká i nabídka. A to platí i tam, kde školné není zrovna levné: „Psychologie je obor, za jehož služby jsou klienti ochotni dobře zaplatit, a studenti tak vědí, že se jim investice rychle vrátí. Pro americké studenty je to naopak často levnější, než kdyby studovali doma,“ vysvětluje Jiří Schwarz.
A složení studentů mu dává za pravdu. 85 procent přišlo ze zahraničí a více než polovina právě z USA. Vzhledem k dramatickým změnám je možné, že zájemců o studium v Evropě bude ještě více, nebude to ale hned. „Doba, po kterou se studenti ze zámoří rozhodují o studiu v Evropě, trvá přibližně 24 měsíců, takže v krátkodobém hledisku žádné zásadní zvýšení neočekáváme,“ říká Jiří Schwarz. „Otřesy ovšem trvají už delší dobu, začalo to už před nástupem současného prezidenta. Situace dospěla do bodu, kdy to už může studenty odrazovat, a zvláště zahraniční studenty, kteří by mohli mít problém s udělováním studijních víz. Což by se mohlo odrazit ve zvýšeném zájmu zahraničních studentů. A to bychom samozřejmě velmi uvítali.“
A proč Praha? Protože historické město má stále vysoký kredit, a lidé se sem prostě rádi vracejí a rádi tu bydlí. „Česko je bezpečná země a Praha je nádherné historické město s úžasnou urbanistikou. Taková města v Americe nemají. Z tohoto pohledu je Praha nespornou výhodou,“ usmívá se Jiří Schwarz.
Reklama
foto: Anglo-american university