S energiemi se setkáváme každý den, a přesto nám jejich podoba zůstává skryta. Přichází „odjinud“ a intelektem je pochopit neumíme. Zřejmě proto jsou energetické zóny stále tak trochu tajemné. Které z nich jsou u nás ty nejsilnější?
Stará Kouřim
Významným místem, které dosud uniká pozornosti širší veřejnosti, je doslova „meditační areál“ hradiště Stará Kouřim. Nachází se v prostoru jednoho z nejrozlehlejších a nejstarších opevněných míst na území České republiky. Areál o velikost 44 ha byl kdysi významným kulturním, obchodním, duchovním a politickým centrem, a to až do doby Přemyslovců. Zajímavé také je, že těsně vedle této zóny se nachází astronomický střed Evropy.
Hradiště Stará Kouřim (zdroj: Cestyapamatky.cz)
Areál se nachází před městem po pravém břehu říčky Výrovky a prochází jím naučná stezka Stará Kouřim. Kousek dál na opačném břehu se nalézá skanzen Kouřim, který v současných letech prochází významným rozšiřováním. Po svém dokončení se stane jedním z největších skanzenů ve střední Evropě. Zmínit ale musíme také kostel sv. Štěpána na jižní straně překrásného náměstí. Byl postaven ve 13. století, na samém konci období románského slohu a počátku gotiky.
K místu dojdeme od nádraží po žluté turistické značce. Po asi pěti stech metrech se dostaneme k silničnímu mostu přes Výrovku, kde cesta začíná i končí. Vydáte se doleva mírným kopcem nahoru k Lechovu kameni – název kamene je odvozen od bratra praotce Čecha, který se zde usadil se svým lidem. Poslal o tom signál svému bratru Čechovi, a to ohněm a kouřem, který u této skalky rozdělal. Zřejmě odtud tak pochází název Kouřim. Po smrti svého bratra se Lech se svým lidem odstěhovali do Polska.
Svatý Jan pod Skalou
Ve hvozdech karlštejnských lesů v srdci Českého krasu, na půli cesty mezi Berounem a Karlštejnem, v malebném údolí, nad kterým se vypíná monumentální vápencová skalní stěna do výše úctyhodných 210 metrů nad okolní terén, leží vesnice, která se přibližně od devátého století nazývá Svatý Jan pod Skalou.
V lůně tohoto největšího krasového kaňonu v Čechách se rozkládá komplex svatojánského kláštera a kostela sv. Jana Křtitele s jeskyní svatého Ivana, která i přesto, že její část byla v minulosti odtěžena, zůstává největší travertinovou jeskyní ve střední Evropě. Není divu, že právě tudy vedla první turistická stezka v Čechách, která funguje dodnes. Místo je hned po Karlštejnu tím nejnavštěvovanějším v Českém krasu.
Svatý Jan pod Skalou. (zdroj: Shutterstock)
S příchodem křesťanství se v místní travertinové jeskyni usadil první český poutník sv. Ivan, jehož jméno toto místo nese v názvu. Říkáte si, jestli to není omyl? Není. Ivan totiž byl ve skutečnosti synem chorvatského šlechtice, který se pro víru horlivě zapálil a rozhodl se jít do Čech obracet k ní místní pohany. A chorvatsky Jan se řekne Ivan, odtud tedy název pramení.
A pramení toho zde mnohem více! Nejsilnější a nejvydatnější prameny z celého Českého krasu se derou na povrch právě ve Svatém Janu pod Skalou. Pramen Ivan, vyvěrající z mohutného travertinového masivu do Studánky sv. Ivana, je tím nejproslulejším. Alkalickou vápenatosyřičitou minerální vodu, obsahující ve výraznějším množství také lithium, si zde s posvátnou úctou nabírali již staří Slované a Keltové. Zejména u Slovanů byla úcta k vodnímu živlu velmi silná, obřady i rituály se u studánek konaly na našem území ještě ve 12. století.
Legenda praví, že sv. Ivan byl ukamenován pohanskými pastýři poté, co se vrátil z návštěvy knížete Bořivoje, který sídlil na nedalekém Tetíně. Zajímavé je, že se již nezmiňuje ani o osudu oněch pastýřů, ani o tom, že by Bořivoj držel za Ivana nějakou tryznu. Bořivoj byl první český křesťanský panovník a byl spíše křesťan politický nežli praktikující. Nejsilnější energetické body nalezneme v jeskyni a na vrcholu skalní stěny.
Bílé kameny
Fascinující přírodní útvar Bílé kameny, někdy též nazývaný „Sloní kameny“, je východní branou do Lužických hor, jež se nachází na jejich nejvýchodnějším cípu přibližně na půl cesty mezi Chrastavou a Jablonným v Podještědí. Jedná se o malé skalní město, ležící na okraji lesa, tvořené bílými pískovcovými bloky, které jsou rozděleny třemi širokými puklinami. Jako neobvyklá ukázka zvětrávání křídových pískovců jsou od roku 1964 chráněnou přírodní památkou.
Bílé kameny. (zdroj: ceskehory.cz)
Co do síly energie se jedná nejen o nejsilnější energetické místo v Lužických horách, ale zřejmě i o jedno z nejsilnějších míst na severu naší republiky. A co do kvality energie se jedná o jedno z nejsilnějších energetických míst na našem území. Kameny mnohem více než slony připomínají spíše obří zuby nebo krční mandle. Vzdušnou čarou 1,2 km jižně je na dohled vzdálen kostel sv. Pankráce v blízké Jítravě. Tato místa byla kdysi energeticky propojena. Na místě dnešního kostela stál kdysi pravděpodobně kromlech (kamenný kruh) nebo menhir.
Obřady na bílých kamenech vykonávali kdysi jak Slované, tak různé germánské kmeny. Je velmi pravděpodobné, že v místech dnešní obce Jítravy kdysi existovalo něco jako školící centrum, kde se vyučovala empirie, teorie práce s energií a komunikace s astrálními bytostmi a světy.
Lomec řečený Lomeček
Malebné poutní mariánské místo, ukryté v lesích nad Netolicemi. Dnes je zastavěno, a jak jinak než kostelem. Není to však kostel ledajaký. Kruhová stavba s centrálním oltářem patří k nejkrásnějším svého druhu v Evropě a nese znaky Santiniho díla. Státní archivní ústav prováděl v roce 1925 nedaleko kostela vykopávky, během kterých bylo nalezeno 62 slovanských mohyl. Toto pohřebiště je označováno jako nejzachovalejší v celých Čechách. Název Lomec je užíván od konce 14. století.
Poutní areál Lomec. (zdroj: blanet.cz)
Místo je spjato se dvěma velikány našich dějin. Juliem Zeyerem a Břetislavem Kafkou. Lomec byl cílem Zeyerovy nejoblíbenější trasy z Vodňan přes Libějovice. Inspiroval jej k napsání „Zahrady Mariánské“, což je jedno z jeho nejslavnějších děl, pojednávající o životě Panny Marie.
Energie v prostoru výrazně rezonuje se srdeční čakrou. Bod uprostřed kostela je velmi silný a je proto nepřístupný. Katolická církev ho přísně střeží, kostel je tak stále uzavřen. Dovnitř lze pouze nahlédnout přes mříž.
Křtiny – poutní kostel Jména Panny Marie
Monumentální Santiniho chrám, označovaný jako „Perla Moravy“, který nebyl nikdy dokončen, je barokním skvostem, ukrytým v Moravském krasu. Jedná se o původní rozsáhlé praslovanské centrum, které bylo katolickou církví zlikvidováno, a prakticky ihned zde byly postaveny kostely.
Poutní kostel Jména Panny Marie Křtiny. (zdroj: navyletbrno.cz)
Byl zde vchod do rozsáhlých jeskynních komplexů Moravského krasu. Církev udělala z podzemních prostor kostnici, která je dnes přístupná. Co vše se ale skrývá hluboko v jeskynních labyrintech pod chrámem, bude zřejmě ještě nějaký čas tajemstvím.
Pro čtenáře Flowee vybíráme zajímavé čtení z archivu časopisu Nový Fénix, zaměřeného na osobní rozvoj.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Jan Betko, Nový Fénix
