fbpx

Cílem této iniciativy občanů Ďáblic je zvýšit povědomí o sídlišti a upozornit na cenné památky

Zveřejněno: 18. 10. 2019

Pražská sídliště jsou pro mnoho lidí jen ponurou změtí šedých panelových domů a připomínkou nepříliš populárního komunistického režimu. Jiní k nim však chovají obdiv a chtějí, aby jejich původní ráz zůstal zachován alespoň na papíře. Do této skupiny patří i Josef Platil, který se rozhodl iniciovat sepsání knihy o sídlišti, na kterém vyrůstal.

Cílem publikace Sídliště Ďáblice, která v těchto dnech míří do prodeje, je zvýšit povědomí o tomto unikátním pražském sídlišti a upozornit na umělecky cenné památky mimo centrum města. „Když někdo mluví hanlivě o sídlištích, tak to nechápu. V Ďáblicích jsou sice velké deskové domy, ale zároveň i neuvěřitelný podíl veřejných ploch a zeleně,“ říká Flowee Platil. A má pravdu. Místo, kde vyrůstal, je totiž podle odborníků příkladem jedné z nejkvalitnějších realizací obytného souboru výstavby 60. a 70. let 20. století.

Odborníkům i „srdcařům“

Kniha, jejíž příprava trvala dva roky, je určena odborné veřejnosti i „srdcařům“. Na jejím vzniku se podíleli architekti, památkáři, potomci hlavního architekta Viktora Tučka, ale také pamětníci, kteří zde vyrůstali či vychovávali své děti.

dablice 2

I takhle se žilo v Ďáblicích. Kniha, která ilustruje místní život


„Do knihy se nám podařilo dostat roviny, které se jinak v žádném podobném díle nevyskytují, například velkorysé reprodukce archiválií, osobní vzpomínky a fotografie prvních obyvatel i hodnocení unikátnosti sídliště z pohledu architektury a urbanismu,“ říká Platil, podle kterého byl vůbec největší překážkou omezený rozsah knihy. „Chtěli jsme ukázat to nejlepší, co sídliště nabízí, ale podkladů máme na dvě další takové publikace.“

Sídliště se během posledních dvaceti let rychle mění, ale dobře stavěná kostra ze sedmdesátých let zůstává stejná.

Grafickou podobu zpracovalo studio DIP, které získalo řadu ocenění, například Nejkrásnější česká kniha roku či European Design Awards. „Spolupráce s grafiky ze studia DIP byla pro nás zásadní. Kromě toho, že prokázali vytrvalost v práci s archiváliemi, dali knize jednotnou vizuální podobu napříč kapitolami od různých autorů,“ pochvaluje si Platil.

Inspirace pro ostatní

Kniha volně navazuje na další tři publikace: Sídliště Solidarita Barbory Špičákové, 2 x 100 mil. m² od Martina Hejla z architektonického bienále v Benátkách a konečně Paneláci 1 a 2 autorského týmu Lucie Skřivánkové. Platil zároveň zastává názor, že postup, který byl při tvorbě knihy použit, by se dal aplikovat i na další podobná díla. Podle něj by takto mohly vzniknout další publikace například o sídlištích Severního Města – Proseku a Bohnicích.

dablice 3

Uvnitř romantika umakartu, vně romantika panelu


„Je důležité vytvořit skupinu lidí, kteří mají k sídlišti vztah, najít hybatele, kteří ji dva roky udrží v chodu. Samozřejmě také zajistit financování, aby kniha obsahovala i nové materiály. Získat podporu radnice bez ohledu na politickou příslušnost zastupitelů. Mít koncepci a držet se jí až do poslední minuty před odevzdáním do tisku,“ vysvětluje.

Papírové vzpomínky

Soudě podle prvních reakcí čtenářů se kniha opravdu povedla a rezonuje se vzpomínkami lidí, kteří na sídlišti prožili část svého života. „Prolistovala jsem svůj výtisk cestou do práce a je to jak sen. Návrat do dětství a hřejivý pocit z toho, kolik lidí naše sídliště miluje stejně jako já. Děkuji autorům a všem, kteří dodali materiály. Skvělá práce,“ okomentovala dílo Kateřina Peřinová Turnská na oficiální facebookové stránce.

Josef Platil už sice na sídlišti nebydlí, stále se zde však jako předseda Spolku přátel sídliště Ďáblice občansky angažuje. „Sídliště se během posledních dvaceti let rychle mění, ale dobře stavěná kostra ze sedmdesátých let zůstává stejná. Parter sídliště je ale bohužel zanedbaný a chybí koncepční péče o veřejný prostor jako celek,“ myslí si. Zároveň se obává budoucnosti místního kina, na jehož místě má vzniknout další (v této oblasti už pátý) supermarket. Platil každopádně věří, že kniha nakonec přispěje k tomu, aby Ministerstvo kultury bránilo sídliště proti plánovanému zahušťování památkovou ochranou. Jen tak si totiž bude moct zachovat zbylé střípky své původní jedinečnosti.

Související…

O krok blíž novému Smíchovu. Vzniknou tu parky, nové byty a možná i ulice Karla Gotta
Milada Kadeřábková

foto: Repro z knihy Sídliště Ďáblice, zdroj: Spolek přátel sídliště Ďáblice

Galerie

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...