fbpx

Rozhodnutí omezující dopravu musí mít reálné důvody, uzavření Libeňáku ničím podloženo nebylo, říká náměstek pražského primátora pro dopravu

Zveřejněno: 22. 9. 2020

Když Technická správa komunikací na konci srpna oznámila, že v Praze na Libeňském mostě může být obnovena veřejná doprava prakticky bez omezení, reakce veřejnosti oscilovala mezi pobavením a úlevou. Všichni si pamatují megalomanské plány z nedávné doby, kdy se uvažovalo o tom, že Libeňák půjde úplně dolů a že na jeho místě vyroste například futuristický most s byty pro městské úředníky. Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr od začátku bojoval za to, aby most nespadl, protože, jak říká, "to je jeho srdcovka". Plánovaná rekonstrukce každopádně bude a bude zahrnovat daleko širší oblast. Opravy budou probíhat od holešovické křižovatky Jankovcovy a Dělnické až po libeňskou Palmovku.

„Staré historické obloukové části od Pavla Janáka jsou v dobrém stavu, ty budou zachovány. Jeden z oblouků vede přes staré rameno Vltavy a je to největší betonový oblouk ve střední Evropě,“ říká k plánované rekonstrukci pražský radní pro dopravu.

Původní projekt rekonstrukce získal stavební  povolení už v roce 2006. Proč byl vlastně zrušen?

Protože podle toho projektu měl být Libeňák o pět metrů širší. My ho chceme zachovat v historické šířce. Zároveň vylepšujeme protipovodňová ochranná opatření, stavíme novou retenční nádrž a proplachovací kanál. Most je součástí města, není to solitérní stavba, proto je potřeba stavět koordinovaně najednou. 

Před dvěma lety byl údajně Libeňák na spadnutí a omezila se na něm doprava, dnes je v pořádku a tramvaje na něm můžou jezdit jako předtím. Jak je možné, že se po dvou letech došlo k tak odlišnému závěru? Použila se jiná metodika měření?

Při dynamických zátěžových testech jezdila po mostě tramvaj rychlostí 5, 10, 20, 30, 40, 50 a 60 kilometrů v hodině. Senzory v konstrukci nám měřily, jak na to most bude reagovat a jaký je rozdíl v reakci na jednotlivé rychlosti. A zjistili jsme, že tomu mostu je do 50 kilometrů v hodině úplně jedno, jakou rychlostí po něm tramvaje jezdí. Při šedesátce už tam drobné změny byly.

Do konce září by měla být rekonstrukce schválena, následně vypíšeme veřejnou zakázku na design a také zakázku na projekt a stavitele.

Ten test stál 260 tisíc korun a už teď šetří cestujícím minutu v každém směru. Omezení tam bylo od roku 2009, v roce 2014 se ještě zpřísnilo a protáhlo na nejdelší úsek, v roce 2018 se pak most zavřel. A jediné, co jsme udělali, bylo to, že jsme experimentálně ověřili, zdali ta rychlostní omezení mají nějaký racionální základ.

No ale musí přece existovat reálný důvod k uzavření mostu. Tak výrazný zásah do dopravní infrastruktury si přece nemohl nikdo vycucat z prstu.

No, právě že asi mohl. Já jsem zjistil pouze to, že ředitel TSK napsal řediteli Dopravního podniku, že z důvodu špatného technického stavu je potřeba omezit rychlost tramvají na 30 kilometrů, respektive na 20 kilometrů v hodině. Já těm technikům říkal, že to přece musí mít nějak konkrétně zdůvodněno, že nestačí napsat "špatný technický stav". Proč 30 nevadí a 50 už vadí? 

Já jsem se dlouhou dobu pohyboval ve strojírenském prostředí, pracoval jsem v jaderném průmyslu, takže prostě vím, že podobná rozhodnutí musíte mít něčím podložena. Proto jsem si vyžádal dynamickou zkoušku, při které jsme se tedy přesvědčili, že žádné nebezpečí nehrozí. Takže se může jezdit. Což pochopitelně neznamená, že se most nemusí opravovat. Libeňák potřebuje opravu jako sůl. Některé části se budou muset zbourat, zvlášť části těch rámových konstrukcí, které jsou na předpolí, ty nejsou ani architektonicky cenné. Ovšem to, jestli tam budou tramvaje jezdit 30 nebo 50, je i těmhle konstrukcím jedno.

To znamená, že při tom rozhodování roku 2009 ani nikdy poté nikdo podobné zkoušky neprováděl? 

Ne. Kdyby taková zkouška proběhla, tak jsme ty podklady měli.

Takže to tehdy nebylo technické, ale politické rozhodnutí.

Je to přesně tak.

Co bude s mostem dál? 

Minulý týden jsme probírali rekonstrukci na výboru pro dopravu a na zastupitelském výboru, tam byla doporučena k odsouhlasení radou města. Do konce září by měla být rekonstrukce schválena, následně vypíšeme veřejnou zakázku na design a také zakázku na projekt a stavitele. Tam bude výhodnější spojit to do jedné zakázky, protože se jedná o velmi komplikovanou rekonstrukci.

Adam Scheinherr

Politik, strojní inženýr, manažer a fyzik, od roku 2018 zastupitel hlavního města Prahy a náměstek primátora pro oblast dopravy, nestraník za hnutí Praha sobě. Libeňský most zpopularizoval také jako zakladatel iniciativy "Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat". Úspěšně se zasazuje o jeho záchranu.

Přímý kontakt projektanta se stavitelem bude nutný, aby projektant jasně věděl, co je stavitel schopen postavit. Do půl roku bychom chtěli mít vysoutěženo, pak se uvidí, kdy rekonstrukce začne.

Každopádně je dobře, že je teď Libeňský most mobilní. V Praze mimochodem právě proběhl Týden mobility, v sobotu byl Den bez aut. Některé městské části uzavřely některé ulice a nabídly je pro organizaci sousedských akcí jako Zažít město jinak. Co tyhle akce lidem dají? 

V rámci Týdne mobility chceme ukázat lidem, jakými způsoby se můžou pohybovat po městě. Bylo by fajn, aby se zamysleli a pokusili se začít využívat některý z bezemisních nebo nízkoemisních způsobů dopravy. Děláme spoustu věcí pro pěší a pro cyklisty, lidé si můžou vyzkoušet třeba zářijovou výzvu Do práce na kole, rodiče se můžou projet s dětmi historickým autobusem...

Tu akci dělá spousta měst v Evropě i po České republice. A mezinárodní den bez aut se organizuje po celém světě. Je potřeba se prostě zamyslet nad tím, jak se po městě přepravujeme. A je při tom potřeba začít myslet na životní prostředí. Bez toho, že bychom přecházeli k zelenějším způsobům dopravy, to do budoucna nepůjde.

Související…

Radní Adam Scheinherr ke zdražování MHD: Chceme miliardu navíc, ale postupně
Zdeněk Strnad

foto: Profimedia, zdroj: Praha.eu

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...