Čtyři tipy pro rodiče, kteří nechtějí, aby děti vyměnily dudlíky za telefony

Když se Elise Pottsová vrátila po vyzvednutí své dcerky ze školky domů, naskytl se jí podivný výjev. Místo manžela doma matka s dcerou našly podivnou kreaturu s černou krabicí na hlavě a s tyčkami v rukou, která v podivném rytmu škubala všemi končetinami. Dcerka nasadila překvapený pohled, ukázala na krabici rukou a hlesla: „Tati?“

Nejednalo se o přepracovanou verzi Kafkovi Proměny, ukázalo se, že si tatínek pořídil nové Oculus brýle na virtuální realitu. A maminka má teď obavy. Co si asi tak o nás dcera může myslet? Otázka je to dobrá. Technologická revoluce je pouze deset let stará a výzvy, kterým rodiče a učitelé čelí, jsou bezprecedentní.

Pokud jde o rozdělování času mezi práci, rodinu a technologie, mnoho z nás má pocit, že selhává.

„Klasickému telefonu trvalo dekády, než se rozšířil mezi 50 milionů uživatelů. Pokemonu Go se to povedlo během dvou a půl týdne,“ komentuje současnou situaci lékařka a expertka na nová média Jenny Radesky. Ta působí také v University of Michigan, kde se s týmem výzkumníků zabývá rodičovstvím, dětmi a novými médii. „Všichni jsme novými věcmi úplně unesení,“ je přesvědčena. Pokud jde o rozdělování času mezi práci, rodinu a technologie, mnoho z nás má ale pocit, že selhává.“

Jenny Radesky prý nechce rodiče příliš soudit, proto představila s kolegy "přátelský manuál", který plyne z jejich průzkumů. Tento návod může rodičům pomoci vylepšit vztah nejen ke svým dětem, ale také k technologiím.

1. Telefon před dětmi odkládejte

Mnoho lidí by se pohoršilo nad těmi, kdo by přišli k rodinné večeři se sluchátky na uších nebo nedej bože s VR brýlemi. Přesto se už tolik nezlobíme, když při obědech nenápadně sledujeme telefony. Ty ale mohou interakce s malými dětmi narušovat úplně stejně jako jiná "velká" zařízení.

Pokud je sledování telefonu navíc podvědomý zvyk, který si ani neuvědomujeme, může to být velmi nebezpečné – třeba při řízení či při hlídání dětí u bazénu.

Hodně rodičů si myslí, že když si telefon prohlíží potají pod stolem nebo za mísou se salátem, že si toho dítě nevšimne. Není to pravda. Při neustálém vyrušování naší pozornosti telefonem prostě nejsme duchem přítomni u svých dětí, nezvládáme na ně reagovat a ony si na to zvyknou. Pokud je sledování telefonu navíc podvědomý zvyk, který si ani neuvědomujeme, může to být velmi nebezpečné – třeba při řízení či při hlídání dětí u bazénu.

2. Nepoužívejte telefon jako dudlík

Představte si tuto situaci – jedete autem z oslavy, kde jste zůstali trochu moc dlouho, dítě je unavené, ospalé a začíná se vztekat. Co uděláte? U kojenců může pomoci dudlík, těm starším vrazíme do ruky telefon. Je to problém? Radesky tvrdí, že takové řešení je velmi běžné. Její výzkum dokonce prokázal spojitost mezi problémy s chováním a užíváním technologií jak u dětí, tak u rodičů. Čím vystresovanější a zlobivější děti jsou, tím vystresovanější jsou jejich rodiče. A to jsou pak o to víc náchylní k tomu, aby sáhli po barevné obrazovce pro rozptýlení. Pak ale nastává paradox – čím častěji rodiče volí toto řešení, tím víc mají děti tendenci se vztekat.

Radesky dodává, že když rodič ze situace uteče "díky" telefonu, zbavuje se tak užitečné lekce, která mu může pomoct být lepším rodičem a vyvarovat se podobných situací v budoucnu. „Musíme naše děti pozorovat, naslouchat jim a shromažďovat o nich informace, abychom mohli správně reagovat a pomoci jim vyvinout samoregulační schopnosti,“ radí Radesky.

3. Nevěšte dítě (jen tak) na síť

Jedna britská studie zmiňuje fakt, že průměrný rodič je schopen sdílet 1 500 fotek svého dítěte ještě předtím, než dosáhne pěti let. Profesorka Stacey Steinebergová, která se zabývá dětskými právy, je ale přesvědčena, že bychom se sdílením fotek dětí na síti měli být opatrní.

Nevhodné je také otevřené sdílení soukromých informací dítěte, jako je jméno, datum narozenin nebo adresa.

„Než přidáme fotku našich dětí na internet, měli bychom se zamyslet, zda by jim to jednou nemohlo vadit,“ míní. Pravidlem by mělo být nesdílet nahé fotky dětí a dát jim ohledně sdílení právo veta, hned jak budou schopny nad tím přemýšlet. Nevhodné je také otevřené sdílení soukromých informací dítěte, jako je jméno, datum narozenin nebo adresa. Ty mohou být totiž prodány marketérům, hackerům či jiným podvodníkům.

4. Nestalkujte je

Aplikace, jako je třeba Find my iPhone, dávají rodičům do rukou skvělý nástroj, jak nepřetržitě sledovat lokaci dětí. Dále mohou kontrolovat jejich historii vyhledávání, číst si jejich skupinové chaty a psát jim od rána do večera. Otázka není, zda mohou, ale zda by to dělat měli. Když se děti totiž cítí, že je jim důvěřováno, často dělají lepší rozhodnutí, než když je tomu naopak. Když jim rodiče věří, nepodněcují je ke lhaní či podvádění.“

Děti by zkrátka měly být vychovávány k tomu, aby se z nich jednou stali dospělí, kteří budou dělat svá vlastní rozhodnutí.