„V pohodě i nepohodě, střízlivý je ve výhodě, a proto střízlivosti zdar, vážené dámy a pánové...“ Tak těmito slovy se se mnou po rozhovoru loučil Karel Nešpor. U nás v Česku asi momentálně nejznámější kapacita, která pomáhá lidem s léčbou závislostí. Jeho výrok je svérázný stejně jako celá jeho osobnost. Asi každý ví, že svým životem jde abstinujícím příkladem. Takže to není jeden z těch, kteří kážou vodu a pijí vodku. Té by se pravděpodobně ani nedotkl. Přiměřené množství alkoholu, které jedince zdravotně nedegraduje, je totiž podle něj „nula“.
Ale pozor. U pití to nekončí. Stejné je podle jeho názoru doporučené množství dnes oblíbené marihuany. Podle Nešpora není vůbec tak „zdravá“ a nezávadná, jak se tvrdí. A jak na tom jsme se závislostmi jako národ? Ačkoliv k nim Češi mají podle statistik poměrně kladný vztah, rozhodně na tom podle doktora Nešpora nejsme tak špatně jako v Rusku. Navíc se čísla prý zlepšují.
Vy jste známý bojovník proti závislostem. Jak by se vlastně dala závislost definovat?
Nejsem žádný bojovník, ale lékař. Já nebojuji, pomáhám. Definice závislosti je komplikovaná. S jistou mírou zjednodušení lze říct, že závislý člověk se ve vztahu k návykové látce hůře ovládá. Jestliže se jedná o alkohol, tak „jde na jedno“ a dopotácí se domů ve dvě v noci. Nebo pod vlivem alkoholu opakovaně řídí auto.
Proč lidé závislostem propadají?
Závislost je nemoc a lidé jí nepropadají. Mohou jí ovšem onemocnět. Příčiny se najdou na mnoha úrovních.
Můžeme nějaký příklad z praxe?
Tak třeba paní Vendulka měla klidné dětství, je vyrovnaná, pracuje jako učitelka, má manžela, který skoro nepije. Paní Vendulka také cvičí jógu a má střízlivé kamarádky. Pravděpodobnost, že si vytvoří závislost, je minimální. Naproti tomu paní Hortenzie měla otce závislého na alkoholu.
Přibližně dvě třetiny případů domácího násilí se v Česku odehrály za situace, kdy byli jeden nebo oba zúčastnění pod vlivem alkoholu.
Paní Hortenzie je navíc nervák, pracuje jako servírka a žije s chlapem, co je věčně opilý nebo zkouřený. Je jasné, že paní Hortenzie je ohrožena závislostí o hodně víc. Řekněme, že se u ní závislost opravdu vytvoří. Jenže pak její partner v opilosti někoho přizabije a ocitne se ve vazbě. Paní Hortenzie začne mít zdravotní potíže a zjistí se, že má nemocná játra. Chodí vícekrát týdně na setkání Anonymních alkoholiků, změní zaměstnání a dlouhodobě abstinuje. Vyhráno ještě nemá, je ale na dobré cestě.
Takže zásadním rizikovým faktorem je prostředí, v němž dotyčný žije.
Přesně tak. Návyková nemoc vzniká, když převáží rizikové činitele na různých úrovních. To platí u všech návykových nemocí. Závislost ale není zdaleka jediný a nejzávažnější problém, které návykové látky působí.
Střízlivost je opravdu úžasná medicína. Setkávali jsme se často s pacienty, kteří se bezúspěšně léčili se vším možným. Pak začali abstinovat a jejich zdraví se zázračně zlepšilo
Myslíte zdravotní problémy?
Ano, ale nejen ty. Patří k nim například otravy, různé úrazy, ale i vyšší riziko nádorů, a to nejen u kuřáků tabáku a marihuany, ale i u těch, kdo zneužívají alkohol. Je tu třeba vyšší riziko v případě rakoviny prsu u žen. Zjistilo se, že se riziko tohoto onemocnění zvyšuje o 5 % už po denní dávce alkoholu odpovídající 100 mililitrů vína, 250 mililitrů piva nebo 50 mililitrů destilátu.
Toto riziko samozřejmě roste úměrně dávce a zdaleka se netýká jen závislých žen. Jiný příklad: Přibližně dvě třetiny případů domácího násilí se v Česku odehrály za situace, kdy byli jeden nebo oba zúčastnění pod vlivem alkoholu. Ani tady většinou nešlo o závislé lidi.
Nahrává dnešní zrychlená a přetechnizovaná doba k užívání návykových látek?
Stres a nadměrné pracovní zatížení jsou rizikové činitele pro nejrůznější problémy včetně návykových. Ale riziková je třeba i nezaměstnanost.
Může se na druhou stranu třeba workoholismus zvrhnout v alkoholismus?
Ti, kdo to přehánějí s prací, se dostávají do stavu vyčerpání a zadělávají si na nejrůznější problémy. Závislých pacientů, kteří uměli jen pít a pracovat, jsme léčili hodně. Bylo třeba uzdravit i jejich životní styl.
Čas od času se napije asi každý. Jak poznat, že už je to moc?
Tak to se tedy mýlíte. Podle materiálů Světové zdravotnické organizace abstinovalo posledních 12 měsíců v Česku kolem 10,9 % dospělých. Novější výzkum Státního zdravotního ústavu dokonce hovoří o 13,5 %. Pro zajímavost dodávám, že v USA se počet abstinentů odhaduje na 31 % a v Polsku dokonce na 48 %. V celosvětovém měřítku je víc těch, kdo od alkoholu abstinují, než těch, kdo ho pijí. Abstinence bývá častější u žen.
To je pochopitelné, ženy jsou vůči alkoholu zranitelnější a zdravotní problémy po alkoholu u nich nastávají dřív. Mimochodem, ženy, které nevylučují otěhotnění, by měly od alkoholu abstinovat, protože plod je nejzranitelnější na počátku gravidity, kdy o ní žena často ještě ani neví. Ovšem zpět k vaší otázce. Lidé se mě opravdu někdy ptají, jaké je ještě bezpečné množství alkoholu. Odpověď na tuto otázku je prostá: Nula.
Takže ten poměr abstinentů možná vylepšují ti, kterým jste tohle řekl. Lepší se u nás obecně situace ohledně závislostí, nebo naopak horší?
Po listopadu 1989 u nás pronikavě přibývalo problémů s alkoholem, hazardem a drogami. Poslední známé údaje ale naznačují, že se tento nepříznivý trend zastavil. Dokonce došlo k mírnému zlepšení. S jistou dávkou optimismu lze konstatovat, že střízlivost se stává moderní.
Nenahrazují tedy alkohol jiné látky? Co si vlastně myslíte o užívání marihuany? Tvrdí se, že je zdravější a méně nebezpečná než alkohol.
Takové tvrzení má stejnou logiku, jako tvrdit, že zlámaná noha je zdravější než zlámaná ruka. Marihuana má četná rizika, zvláště pro děti a dospívající.
Jaká třeba?
Je jich spousta. Rizika pro duševní zdraví, pak například komplikované průběhy otrav, psychotická onemocnění, depresivní poruchy, zhoršení již existující duševní poruchy, poruchy paměti a riziko návratu závislosti na pervitinu nebo opiátech. Rizika pro srdce a cévní systém včetně náhlých srdečních příhod.
Rizika pro dýchací systém, třeba zánět průdušek, nádorová onemocnění a zhoršení existujícího onemocnění. Úrazy a násilí. Možnost poškození plodu, jestliže žena zneužívá tyto drogy v těhotenství. Interakce těchto drog a léků nebo alkoholu. Zneužívání těchto drog je spojeno s vyšší úmrtností, na níž se podstatným způsobem podílejí násilné příčiny smrti.
Konopí se ale používá i při léčbě. Pomáhá třeba onkologickým pacientům. Co vy na to?
Konopí ale rakovinu neléčí. Pravda, může mírnit zvracení při chemoterapii, ale někdy ho naopak vyvolává. V medicíně se používají i horší látky, než je konopí. Ale výhody při jejich podání musí jasně převážit rizika. Podle současných poznatků to není případ konopných drog.
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Dlouhá léta se zabývá prevencí a léčbou návykových nemocí, psychoterapií, jógou, relaxačními technikami, smíchem a zdravými emocemi. Napsal řadu úspěšných knih, z těch novějších třeba „Návykové chování a závislost“, „Kudy do pohody“, „Jak být milejší“, a „Střízlivě většinou vesele“. Kdo by se toho chtěl dozvědět víc, může se podívat na web drnespor.eu. Mimo jiné tam najde stručný životopis, volně dostupné relaxační nahrávky a ledacos si lze odtud i stáhnout.
Jak jsou na tom Češi se závislostmi obecně?
Patříme k zemím, které mají v tomto směru nadprůměrně velké problémy, i když ne třeba takové jako v Rusku.
Existuje nějaký způsob, jak se závislosti zbavit bez odborné pomoci?
Není samozřejmě jedna závislost a není jedna léčba. U počínajících problémů může svépomoc opravdu stačit. Na mých stránkách Drnespor.eu jsou materiály pro lidi s různými návykovými problémy. Velmi užitečné jsou svépomocné organizace Anonymní alkoholici a Anonymní narkomani. Jestliže to nestačí, lze k tomu přidat i specializovanou ambulantní nebo pobytovou léčbu. Pro lidi závislé na drogách existují i terapeutické komunity k dlouhodobému léčení.
Co dělat, aby člověk závislosti vůbec nepropadl? Tedy pardon, neonemocněl.
Abstinovat, pak je člověk v naprostém bezpečí. Řada našich střízlivých přátel zjistila, že když delší čas abstinují, mění se okruh lidí, s nimiž se stýkají. Navíc lépe využívají čas, více chodí nebo cvičí, lépe a pravidelněji se stravují a zlepšují se i jejich vztahy.
A jaké závislosti jsou podle vás nejhorší?
Ty, které si závislý člověk neuvědomuje.
Kdo by měl podle Karla Nešpora od alkoholu zcela abstinovat
– Lidé závislí na alkoholu
– Nemocní s chorobami, které alkohol zhoršuje
– Ti, kdo jsou léčeni léky, jež se s alkoholem nesnášejí
– Lidé, kteří řídí a věnují se rizikové činnosti
– Lidé se zhoršeným sebeovládáním a sklony k násilí
– Těhotné ženy a ženy, které nevylučují těhotenství
– Děti a dospívající
– Závislí na nealkoholových drogách
– Patologičtí hráči, alkohol totiž zhoršuje jejich sebeovládání
– Děti závislých rodičů, a to i v dospělosti
Reklama
foto: Karel Nešpor a Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia, zdroj: Karel Nešpor
