Představte si, že jste nesmělý a depresivní mladík, a máte pocit, že jste nejošklivější stvoření pod sluncem. Ve škole vás šikanovali, teď chodíte do bezvýznamné práce a bydlíte ve sklepě u rodičů. Čas trávíte sledováním anime porna, hraním videoher a tvorbou urážlivých memů na 4chanu. Nikdy jste neměl intimní partnerku a často uvažujete o sebevraždě. Jak se z toho srabu dostat? Přihlásíte se do klubu pick-up artistů, kteří vás naučí balit ženy? Koupíte si sebezlepšující kurz? Začnete dřít v posilovně? Pokud nic z toho nezafunguje, zbývá vám poslední naděje – změna pohlaví. Třeba pak budete šťastnější.
Zvučný manifest
Jak vyřešit epidemii mužské samoty a zabránit tomu, aby se z každého třetího muže stal incel? Jednoduché. „Transmaxxeři“ věří, že změna pohlaví může být účinným nástrojem, jak uniknout utrpení nedobrovolného celibátu, společenské izolaci a těžkému životu podprůměrných mužů. Tranzici (obyčejných heterosexuálních cis mužů) považují za elegantní řešení a správnou reakci na měnící se svět, ve kterém nejsou ženy na mužích ekonomicky závislé, a proto se často rozhodnou žít single.
Incelské komunity jsou na sociálních sítích často zabanované, a tak se přesunuly hlavně na Discord. Důležitým zdrojem informací o transmaxxingu je jejich manifest, ve kterém tvrdí, jak bude společnost, ve které incelové podstoupí tranzici, mnohem lepší. Klesne mužská agrese, incelové budou mít partnera/ku, budou profitovat z tzv. „gynocentrismu“ (teorie, že společnost zvýhodňuje ženy na úkor mužů). V manifestu také avizují, že jako žena budou mít mnohočetné orgasmy, což je další výhoda, kterou prý mohou muži ženám závidět.
Manifest mimojiné obsahuje návod, jak proces tranzice co nejlépe naplánovat. Zaprvé, měli byste uložit svoje sperma do banky. Pak lhát doktorovi, že se cítíte jako žena. Mezitím sledovat porno o proměně muže na ženu a vyvolat si tak na to fetiš, tzv. autogynofilii. Což je mimochodem jedním z důvodů, proč je část členů transmaxxingových komunit jejich součástí: erotické představy, jak se mění z muže na ženu. Zbytek tvoří ti, kteří už tranzici podstoupili, a spousta zvědavých incelů.
Související…
Reklama
Je zvláštní, že většina transmaxxerů jsou bývalí incelové, přestože aktuální incelská komunita je převážně transfobní. Incelové, kteří prošli tranzicí, tak prošli také změnou ideologie a se svými bývalými kolegy se už tolik neshodnou. V manifestu jsou také popsány osobní příběhy úspěšných proměn incelů ve spokojené ženy:
„Před čtyřmi lety jsem byl nepříjemný a reakcionářský teenager, který se vymezoval vůči všemu progresivnímu. Uvažoval jsem, že se přidám k MGTOW (komunita mužů, kteří se zřekli života s ženami, pozn. red.). Teď je ze mě lesba a chodím s holkou, která je trans a patří k anarchistům.“
„Jsem znechucená z toho, jak jsem jako incel byla transfobní. Teď jsem se sebou spokojená. Nechápu, proč do tranzice nepřejde mnohem víc incelů.“
„Byl jsem asociál, který se pohyboval na 4chanu (anonymní sociální síť plná nenávistných memů, pozn. red.) v incelských kruzích. Teď se jmenuji Rebecca a jsem holka.“
Zbytečný druh
V komunitách transmaxxingu se setkáte se sarkasmem, ale nikdy nevíte, jestli to náhodou uživatel nemyslí smrtelně vážně. Bizarní erotické historky o nucené feminizaci se mísí s praktickými radami, jak užívat estrogen. Jedna ze známých transmaxxerů, youtuberka Kat_The_Vat, která už má tranzici za sebou, říká, že pornografické fantazie o feminizaci jsou praktické, protože pomohou incelům s rozhodnutím identitu změnit. Takové tvrzení je skoro podobné tomu, když říkáte, že homosexualita není vrozená a dá se v lidech vyvolat. Co na to asi bude říkat mainstreamový progresivní diskurz?
Většina mužů je již zastaralá.
Tvrzení, že ke změně pohlaví se člověk může rozhodnout, aby získal nějaké výhody, nebo uspokojil své porno fetiše, je samozřejmě velmi provokativní. Stav, kdy člověk není spokojený se svým přiřazeným pohlavím, se nazývá gender dysforie a transmaxxeři tvrdí, že se dá uměle vyvolat – mezitím spousta opravdových trans lidí bojuje za to, aby je společnost brala vážně.
Zajímavé je, že transmaxxeři neuznávají tranzici ženy v muže – považují to za společensky škodlivé, protože to zhoršuje situaci incelů. Svět plný žen jim přijde jako evolučně správný díky technologickému vývoji: „Většina mužů je již zastaralá, protože jejich těla již nejsou potřebná pro fyzickou práci, a muži jako skupina nemají žádné významné duševní výhody oproti ženám,“ tvrdí ve svém manifestu.
Na otázku, jak to s tranzicí vlastně je, je těžké odpovědět, pokud ji zrovna sami neprožíváte. Možná, že transmaxxeři byli ze svého incelství tak zoufalí, že byli ochotní udělat cokoliv – a navíc je jejich proměna jakýsi vztyčený prostředníček „gynocentrické“ společnosti.
No way out?
Pokud je transmaxxing cesta, aby incelové nebyli sami a mohli třeba i randit mezi sebou, super. Jestli jim rozhodnutí k tranzici rozhodí duševní zdraví, se uvidí až za pár let. Vzhledem k tomu, že sebevražednost, nenávist a agresivita je u incelů už tak velmi vysoká, je tranzice asi o něco lepší než zrod dalšího masového vraha. Už mnohokrát se stalo, že incel vraždil, proto bylo jejich hnutí prohlášeno za teroristickou hrozbu. Je ale dost možné, že to u většiny nebude fungovat ,a budou chtít podstoupit tzv. detranzici (cestu zpět ke svému původnímu pohlaví). Tu volí podle dostupných statistik jednotky procent lidí, kteří se ke změně identity rozhodli. Jak to bude u transmaxxerů? Data zatím nejsou, ale dá se předpokládat, že to bude mnohem víc.
Transmaxxerka Tina radí, jak „přestat být incelem a stát se transmaxxerem“
Pro Tinu, třiadvacetiletou transmaxxerku z Německa, která žije jako žena poslední rok, byla tranzice spásou. Tina nechtěla, aby nad ní měly ženy „sexuální nadvládu“, a dospěla k názoru, že pokud bude jednou z nich, bude se mít v životě lépe. A tak šla k lékaři, kde předstírala gender dysforii – ten jí předepsal estrogen a anti-androgeny, které potlačují tvorbu testosteronu. Od té doby se z ní postupně stává žena. Teď je prý sama se sebou spokojená a těší se na plastickou operaci obličeje, která by jí měla pomoci vypadat více žensky. A protože obdržela diagnózu gender dysforie, německá vláda jí náklady spojené s tranzicí uhradí.
foto: Zdeněk Strnad / Midjourney, zdroj: Autorský článek
