Průměrná délka penisu vzrostla během 30 let o čtvrtinu. Radost je ale předčasná

Nový výzkum odhalil, že za poslední tři desetiletí se celosvětová průměrná délka ztopořeného penisu zvětšila o 24 %. Tedy skoro celou čtvrtinu. To by pro muže (a samozřejmě i ženy) měl být pořádný důvod k radosti. Odborníci však varují, že je na místě mít spíše obavy.

Tři dekády výzkumu

Studii, zveřejněnou v magazínu World Journal of Men's Health, provedli vědci ze Stanfordovy univerzity. Za 29 let výzkumu sesbírali ve více než sedmdesáti různých výzkumných pracích data od 55 tisíc mužů. Zkoumali délku penisu ve ztopořeném stavu – v roce 1992 byla naměřena průměrná délka 12,1 centimetrů, kdežto na konci výzkumu v roce 2021 už to bylo 15,2 centimetrů, tedy poměrně značný nárůst o 24 procent.

Profesor urologie na Stanfordské univerzitě a autor studie Michel Eisenberg uvedl na fakultním blogu následující: „Jakákoliv celková změna ve vývoji je znepokojující, protože náš reprodukční systém je jednou z nejstěžejnějších součástí lidské biologie. Pokud pozorujeme takovouto rychlou a zásadní změnu, znamená to, že s naším tělem se děje něco významného.“

V čem vězí jádro pudla?

Podle Eisenberga a dalších odborníků může být nárůst důsledkem špatného životního stylu a častým stykem s různými chemikáliemi, narušujícími náš endokrinní systém. Konkrétně se jedná o pesticidy nebo různé hygienické prostředky. Dřívější studie také tvrdily, že znečištění v ovzduší způsobuje naopak zmenšování penisu.

Kromě nárůstu velikosti se dnes setkáváme s větším počtem vrozených vad, jako je kryptorchismus, kdy varlata nesestupují tak, jak by měla. Co naopak v posledních letech u mužů klesá, je počet spermií a hladina testosteronu.

„Domnívali jsme se proto, že by mohlo dojít k poklesu průměrné délky penisu, a to v důsledku působení životního prostředí,“ uvedl Eisenberg. „To, co jsme ale zjistili, bylo naprosto odlišné od trendů ve všech ostatních oblastech mužské plodnosti a hormonálního zdraví. Kromě nárůstu velikosti se dnes setkáváme s větším počtem vrozených vad, jako je kryptorchismus, kdy varlata nesestupují tak, jak by měla. Co naopak v posledních letech u mužů klesá, je počet spermií a hladina testosteronu.“

Eisenberg považuje za stěžejní, aby byla vzhledem k alarmujícím výsledkům studie věnována pozornost možným příčinám: „Stejně jako v USA každoročně měříme výšku a hmotnost všech občanů, i toto je ukazatel, kterým bychom se mohli začít zabývat systematicky. Může se totiž ukázat, že se jedná o brzký ukazatel jistých změn ve vývoji člověka.“

Stojí to za to?

V roce 2018 provedl urolog Austen Sladem z Coloradské univerzity studii, která tvrdila, že muži s většími penisy se méně často potýkají s neplodností. Další výzkumy například tvrdí, že čím větší penis, tím větším osobnost. Nebo že muži s krátkým penisem spíše utratí značný obnos za sportovní auto, aby si svůj „nedostatek“ vykompenzovali. Tyto hluboké a časté sondy do velikosti penisu jsou však kritizovány za to, že se přiživují na mužské nejistotě.

Stanfordská studie tak vrhá na celá desetiletí výzkumu úplně nové světlo. Dost možná tak začne brzy platit, že čím menší, tím lepší. Nebo přinejmenším alespoň zdravější.