Čísla kolem žloutenky teď vypadají na první pohled znepokojivě. Jenže pod jedním známým názvem se v médiích potkávají dva odlišné příběhy a celoroční statistiky navíc nemusí vypovídat o tom, co se děje právě teď. V Praze bylo do konce srpna hlášeno 322 případů hepatitidy A, většina tohoto čísla však souvisí s dozníváním loňské epidemie. Samotný srpen přinesl pouze devět nových případů oproti 133 před rokem. Podle Petry Batók se situace vrací ke standardu a pokud současný trend vydrží, příští rok by se výskyt mohl přiblížit běžným hodnotám.

Jaká je aktuální situace s hepatitidou A v Praze? Kolik případů evidujete letos a jak se toto číslo vyvíjí v posledních týdnech či měsících?

K poslednímu srpnu máme v Praze hlášeno celkem 322 případů hepatitidy A od začátku roku, z toho 70 u dětí. Ačkoliv je toto celkové číslo stále poměrně vysoké, protože v sobě nese dozvuk loňské lokální epidemie, vývoj v posledních týdnech je jednoznačně pozitivní. Za celý srpen evidujeme v hlavním městě 9 nových případů onemocnění. Pro srovnání, loni se v srpnu nakazilo hepatitidou A 133 lidí.

Situace je nesrovnatelně lepší, žádná mimořádná opatření nepřipravujeme, pro jejich zavádění není důvod. Naše práce se vrátila ke standardním postupům.

Když dnešní situaci porovnáte se stejným obdobím loňského roku, je lepší, horší, nebo jen jiná? Pokračuje vlastně stále tatáž epidemická vlna, o které jsme spolu mluvili loni, nebo už lze hovořit o nové?

Situace je nesrovnatelně lepší. Loni v srpnu jsme zaznamenali 133 nově nakažených. Sledujeme postupné doznívání loňské epidemie. Začátek školního roku a návrat dětí do kolektivu může ještě čísla zvýšit, ale nepředpokládáme, že dosáhnou loňských hodnot.

Loni jste nám říkala, že epidemie bude pravděpodobně trvat minimálně další rok. Podařilo se žloutenku A dostat zpět na běžné hodnoty? Pokud ne, kdy lze realisticky očekávat návrat k normálu?

Vzhledem k dlouhé inkubační době, která může trvat až padesát dní, a faktu, že nemoc zasáhla širokou komunitu, byl ústup pozvolný. Pokud bude současný trend pokračovat, příští rok už by mohl být téměř na normálu.

Média nyní informují také o velmi vysokém počtu případů hepatitidy C a několika úmrtích. Jak moc se hepatitida C týká běžného obyvatele Prahy? Měli bychom současný nárůst A a C chápat jako dva oddělené problémy?

Jedná se o dva naprosto odlišné epidemiologické příběhy, které spolu nijak nesouvisejí. Hepatitida A je klasická nemoc špinavých rukou, šíří se fekálně-orální cestou a může se jí nakazit kdokoli. Naproti tomu hepatitida C se přenáší krví, především v souvislosti s nitrožilním užíváním drog. Běžného obyvatele metropole, který vede standardní život, hepatitida C běžně neohrožuje a vyšší čísla v médiích odrážejí zejména intenzivnější testování v rizikových komunitách.

Kdo se dnes hepatitidou A v Praze nejčastěji nakazí? Platí stále vaše loňské konstatování, že se šíří napříč běžnou populací, nebo se struktura nemocných změnila?

Struktura nemocných se nezměnila. Část nemocných tvoří i lidé, kteří virus přivezli z dovolené, přenos probíhá v rodinách. Běžná protiepidemická opatření fungují.

Připravuje hygiena nebo Praha v souvislosti se současnou situací nějaká nová či mimořádná opatření? Případně pokračují opatření zavedená během loňské epidemie?

Žádná mimořádná opatření nepřipravujeme, pro jejich zavádění není důvod. Naše práce se vrátila ke standardním postupům. Provádíme důsledná epidemiologická šetření, nařizujeme lékařský dohled lidem, kteří byli s nemocným v kontaktu, a věnujeme zvýšenou pozornost místům se sníženou úrovní hygieny.

Jak je v tuto chvíli dostupné očkování proti hepatitidě A? Loni byl o vakcíny mimořádný zájem a byla období, kdy se sháněly obtížně. Je dnes situace lepší?

Dostupnost jednotlivých očkovacích látek v distribuční síti přímo nesledujeme. Nicméně z naší praxe mohu říct, že v tuto chvíli nemáme žádné signály od praktických lékařů ani od veřejnosti, že by byl s dostupností vakcín proti hepatitidě A nějaký problém.

Co by měl běžný člověk právě teď dělat? Které příznaky hepatitidy A by neměl ignorovat a v jakém okamžiku už má kontaktovat lékaře? A co má udělat člověk, který zjistí, že byl v kontaktu s nakaženým?

Onemocnění zpočátku připomíná virózu, objevuje se únava, zvýšená teplota, nechutenství nebo tlak pod pravým žebrem. Zásadním varovným signálem je velmi tmavá moč a světlá stolice, později žloutnutí bělma či kůže. Při podezření na onemocnění je nutné okamžitě kontaktovat lékaře, a to vždy nejdříve telefonicky, aby nemocný neseděl v čekárně mezi ostatními. Pokud byl někdo v blízkém kontaktu s potvrzeným nakaženým, hygienická stanice ho zpravidla sama kontaktuje. Do čtrnácti dnů od posledního kontaktu lze totiž podat očkování, které dokáže propuknutí nemoci zabránit nebo zmírnit jeho průběh.

A nakonec prakticky: kdybyste dnes měla Pražanům dát tři jednoduchá doporučení, která skutečně snižují riziko nákazy, jaká by byla?

Zaprvé je to poctivá mechanická hygiena rukou teplou vodou a mýdlem po jízdě v MHD, nákupu nebo toaletě a před jídlem. Zadruhé doporučuji nejíst neumytýma rukama na ulici, a pokud člověk nemá přístup k tekoucí vodě, nosit v kapse dezinfekční gel. A zatřetí je to očkování, které představuje jednoduchou, bezpečnou a dlouhodobou ochranu nejen pro život ve městě, ale i na cestách.