Podzim se blíží a s ním i každoroční nápor reklam na přípravky, které mají dětem „posílit imunitu“. Sirupy, vitaminy, betaglukany, kolostrum nebo želatinové bonbony slibují rodičům jednoduché řešení: koupíte správný přípravek a dítě bude méně nemocné. Podle pediatra Cyrila „Děckaře“ Matějky je ale samotná představa, že zdravé dítě potřebuje imunitu neustále posilovat, značně zavádějící.

Skutečná porucha imunity je vzácná a běžná nemocnost, zejména po nástupu do školky, je součástí toho, jak se dětský organismus postupně setkává s infekcemi a učí se na ně reagovat.

Rodiče dnes mluví o imunitě dítěte skoro jako o svalech, které je potřeba posilovat a trénovat. Není už samotná představa, že zdravé dítě potřebuje neustále „posilovat imunitu“, trochu přehnaná?

Ano, je to šílené. Přesně jste to řekla, je to už dost přehnané. Výrobci produktů na imunitu vytvářejí obrovský tlak a v rodičích vzbuzují strach, že něco zanedbávají, když toho hodně nenakoupí. A nedej bože, že je září, krátí se dny, podzim je za dveřmi a vy jste ještě nezačali „posilovat“, trénovat a podporovat imunitu.

Bohužel je to častý dotaz rodičů i časté téma. Rodiče často mají peníze, které by do zdraví dítěte rádi investovali, ale nevědí, co je správně. Imunitu má každé dítě, dítě bez imunity by nepřežilo. A mít poruchu imunity, tedy imunodeficit, je naštěstí velmi vzácné.

Závažné poruchy imunity jsou naštěstí vzácné a je docela možné, že člověka s takovou poruchou ani ve svém okolí neznáte.

Když jsou ale skutečné poruchy imunity tak vzácné, proč mají rodiče tak často pocit, že jejich dítě má imunitu „slabou“?

Jedním z důvodů může být podle mě také to, že běžné infekce nejsou vždy správně léčeny nebo doléčeny. Říkalo se, že rýma trvá týden a s léčbou sedm dní, ale to je podle mě už překonaný pohled. S dnešními možnostmi bych to upravil.

Přijde mi to trochu jako kupování odpustků.

Když se rýma správně léčí a dítěti se pomáhá například s průchodností nosu, její průběh může být kratší a dítě se může rychleji vrátit do běžného režimu. Pokud se potíže neřeší nebo se léčba odkládá, mohou se naopak táhnout dva týdny, tři týdny a někdy i déle.

V tom je podle mě zakopaný pes. Důležité je začít s léčbou včas, smrkat, používat odsávačky a kapky do nosu a nenechat dítě, aby nemoc jen nějak přecházelo nebo léčbu zbytečně oddalovalo.

Když mluvíme o tom, co pro imunitu skutečně můžeme udělat, jsou to věci, které každý zná. Zdravá strava, díky níž má dítě dostatek vitaminů a dalších potřebných látek, a spánek. Důležité je také předcházet obezitě, protože nadváha může přinášet další zdravotní obtíže, včetně problémů s dýcháním a častějších infekcí.

Patří sem také pěstování odolnosti. Například děti zbytečně nenabalovat do několika vrstev, když se trochu ochladí.

A co všechny přípravky, které rodiče dětem dávají právě s cílem „posílit imunitu“? Má podle vás některý z nich skutečně smysl?

A z toho, co můžete podle principů evidence-based medicine dětem dávat, je vitamin D. Jen vitamin D. Všechno ostatní, včetně omega 3 a dalších doplňků, je už nadstandard a nemá pevné zakotvení v důkazech, že skutečně pomáhá a sníží vám reálně počet infekcí za rok. Zkrátka pokud na to máte peníze, můžete je dávat, ale nikdo vám nezaručí, že to pomůže. Takže my doktoři dáváme dětem déčko, a to je všechno.

Dítě nastoupí do školky a během prvního roku prodělá jednu infekci za druhou. Rodiče mají pocit, že se něco pokazilo a že mu „nefunguje imunita“. Proč je častá nemocnost po nástupu do školky normální?

Nemocnost jsou zkušenosti. Imunitní systém funguje a postupně se učí. Každá nemoc je trochu jako další pololetí ve škole. Tělo se musí naučit, jak se bránit, postupně získává zkušenosti a pak si s podobnou situací dokáže lépe poradit. Než dítě projde všemi těmito „předměty“, je zkrátka několikrát nemocné.

Nemocnost jsou zkušenosti. Imunitní systém funguje a postupně se učí.

Důležité je dítěti při nemoci pomoci, například s uvolněním nosu, a dát mu dostatek času na zotavení. Když je nemocné, je také dobré přizpůsobit tomu program, vynechat náročné aktivity a výlety.

Je dobré si uvědomit, že intenzivně řešíme dětské nemoci jen několik let. V rámci celého života je to poměrně krátké období. I s námi měli rodiče trpělivost, když jsme byli malí.

Rodiče ale často říkají: „Ono je nemocné pořád.“ Může se stát, že problém není v množství infekcí, ale v tom, že se jedna nemoc pořádně nedoléčí a potíže se pak táhnou?

Ano, typicky to vidíme právě u dětí, které nejsou správně léčené nebo doléčené. Dítě má například rýmu tři týdny, pak následuje krátká pauza a znovu se potíže vrátí. Rodiče pak snadno získají pocit, že nemoc vlastně nikdy neskončila.

Ideální samozřejmě je, když nemoc trvá přibližně týden, dítě se uzdraví, nějakou dobu je zdravé a případně pak přijde další infekce. I pro rodiče je takový průběh pochopitelně mnohem snazší zvládnout.

S dětmi, které mají potíže dlouhodobě nebo se jim nemoci neustále vracejí, se v nemocnici setkáváme často. Nakonec se mnohdy ukáže, že příčinou může být i nedostatečné doléčení. Bohužel častým problémem je také kouření cigaret doma. Někdy dítě přijde a je silně cítit kouřem.

Proč jsme vůbec tak snadno uvěřili tomu, že každou rýmu lze vyřešit tím správným doplňkem? Je to tím, že chceme mít pocit, že pro dítě něco děláme, i když ve skutečnosti většinu běžných infekcí prostě musíme nechat proběhnout?

Dát dítěti tabletku nebo sirup je samozřejmě snazší než s ním trpělivě řešit rýmu. Vysmrkat nejdřív jednu dírku, potom druhou, přičemž dítě už to po chvíli nebaví, odchází a nos nakonec nemá pořádně uvolněný. Zdravá strava je navíc samozřejmě dražší než chipsy a cola. Je to svým způsobem souhra pohodlnosti.

A kromě déčka není potřeba kupovat žádné zázraky.

Přijde mi to trochu jako kupování odpustků. Víte, že máte mezery v léčbě, stravě, spánku nebo třeba v prevenci obezity, tak nakoupíte produkty a máte dobrý pocit, že pro zdraví dítěte něco děláte.

Kolem dětské imunity vznikl obrovský byznys. Sirupy, želatinové bonbony, vitaminy, betaglukany, hlíva ústřičná, kolostrum, různé „imunopřípravky“… Kdybyste měl projít lékárnu očima pediatra: za co rodiče podle vás nejčastěji utrácejí peníze úplně zbytečně?

Je byznys jako prase. V lékárně najdete celý regál označený „imunita“ a stovky různých produktů. Když se mezi sebou bavíme jako pediatři, většinou se shodneme, že kromě déčka dáváme dětem maximálně nějaký multivitamin, spíš pro dobrý pocit rodičů nebo jako odměnu pro dítě. Jinak nic dalšího nekupujeme ani nedáváme.

Do nemocnice přitom stejně často chodí děti, které užívají deset různých doplňků stravy, jako děti, které neberou nic. Nevidíme mezi nimi žádný rozdíl.

Máme dnes potřebu děti před nemocemi až příliš chránit? Patří podle vás několik běžných infekcí ročně jednoduše k dětství a tomu, jak se imunitní systém učí reagovat?

Určitě patří. Nemá cenu děti před každou infekcí extrémně chránit, mýt jim ruce stokrát denně, vozit všude dezinfekční gely nebo si nasazovat respirátor při každé návštěvě obchodu. To už je podle mě přehnané.

Stejně je neuchráníte, nebo se vám to pak někdy v kolektivu musí vrátit.

Když už mluvíme o penězích, do čeho má podle vás naopak smysl investovat, pokud chceme pro zdraví dítěte udělat něco skutečně užitečného? Co má větší cenu než celá polička doplňků stravy?

Na prvním místě je očkování. To jsme tu zatím nezmínili. Kromě povinného očkování je všechno další nadstandard, ale podle mě je to jedna z nejlepších investic do zdraví dítěte. Podobně jako investujete do jeho vzdělání, investujete tím i do „vzdělání“ jeho imunitního systému. Naučíte ho rozpoznat nemoci, proti kterým se umíme bránit dopředu. Většinou natrvalo, někdy je pak potřeba ochranu připomenout další dávkou.

Je to podle mě jedna z nejlepších věcí, které můžete pro dítě udělat. Je to jako investovat do bezpečného auta, helmy, zabezpečení domu, chráničů nebo kvalitního oblečení. Jsou věci, do kterých smysl investovat má.

Dát dítěti tabletku nebo sirup je samozřejmě snazší než s ním trpělivě řešit rýmu.

Znovu bych zmínil také vitamin D. To je do určité míry civilizační problém. Máme málo slunce, žijeme ve městech, trávíme hodně času v domech a školách, už nepracujeme tolik venku a nejsme v přírodě tak často jako dřív. Pokud jde o doplňky stravy, které se běžně nabízejí právě na „posílení imunity“, za smysluplný považuji především vitamin D.

U ostatních doplňků podle mě nemáme dostatek přesvědčivých důkazů, že by zdravým dětem spolehlivě pomáhaly předcházet běžným infekcím.

Kde podle vás rodiče dělají větší chybu? Když dítě léčí příliš a dávají mu všechno možné, nebo když naopak čekají, že se s nemocí musí poprat samo?

Nejčastěji podle mě přikládáme příliš velký význam horečce. Děti ji mohou mít z různých důvodů. Může začínat infekce, může přijít po očkování, po pobytu na slunci nebo po velké fyzické zátěži. Horečka je ostatně jeden z nejčastějších důvodů, proč rodiče řeší stav dítěte s pediatrem.

Když dítě dostane horečku, je horké a unavené, je důležité mu podat vhodné léky a sledovat, co se bude dít dál. Nemusíte mu hned první den prohlížet krk a za každou cenu hledat příčinu.

Dalším častým problémem jsou léky na kašel. Děti velmi často kašlou kvůli rýmě. V takovém případě není vhodné automaticky podávat ani léky na vykašlávání, ani léky na potlačení kašle. Je potřeba především léčit rýmu.

Máte pocit, že jsme si z péče o dětské zdraví udělali až příliš složitý projekt? Že místo základních věcí, jako je dobré jídlo, pohyb, spánek, očkování a správná léčba, hledáme stále složitější řešení?

Je to tak. Sám jsem fanouškem různých prstenů, náramků a hodinek. Měříme si VO2 max, spánek, biologický věk, BMI nebo složení těla. Měříme všechno, co se měřit dá, a pokud nás to motivuje žít zdravěji, je to v pořádku.

Problém nastává ve chvíli, kdy se v tom začneme příliš zacyklovat. Když vám přístroj ráno řekne, že jste se zase špatně vyspali a že váš den bude stát za nic, můžete si ho tím opravdu pokazit.

Dnes se hodně mluví o dlouhověkosti a je dobře, že se tomuto tématu věnujeme. Neměli bychom ale řešit jen to, jak dlouho budeme žít, ale také v jakém zdraví se vysokého věku dožijeme.

Kdybyste měl rodičům před další sezonou rým, kašlů a horeček dát jednu radu, která by jim ušetřila nejvíc peněz, času a nervů, jaká by to byla?

Lečte včas neprůchodný nos. Když dítě dýchá pusou, je dobré zasáhnout. Ústa nejsou primárně určená k dýchání. Na dítěti je často na první pohled poznat, jestli se mu dobře dýchá a jestli nemluví huhňavě.

To je důležitý krok na začátku léčby téměř každé respirační infekce. A kromě déčka není potřeba kupovat žádné zázraky.

Moc všem fandím a držím palce, ať to zvládnete.