"K doktorovi nejdu, ještě by mi něco našli." Infarkt nepřichází zničehonic. Tělo vysílá varovné signály i několik let předem

Neúnavný sval se smrští a roztáhne přibližně 100 000krát denně a každou minutu přepumpuje okolo pěti a půl litrů krve. Až do chvíle, kdy prostě ze vteřiny na vteřinu přestane.

Kouření, nadváha, stres, prostě životní styl

Infarkt nepřichází z ničeho nic. Je to vyvrcholení procesu, který často trvá roky až desetiletí. Kouření, málo pohybu, špatná strava plná tuků a cukrů, chronický stres, vysoký tlak, nadváha nebo cukrovka, to všechno pomalu a nenápadně poškozuje naše koronární tepny. Na jejich stěnách se tvoří tukové pláty. Tepny tuhnou, zužují se a stávají se křehčími.

Dlouho se nic neděje, občas dušnost, únava, někdy tlak na hrudi. Přehlížíme signály, kdy se člověk silně potí, aniž by se extrémně namáhal, nad pálením žáhy nebo zažívacími potížemi mávneme rukou. To všechno mohou být signály ischemické choroby srdeční. Říkáme si, no co, každý stárne a k doktorovi nejdu, ještě by mi něco našli. Tuhle mantru razí i jeden můj známý. Pak mi jednoho dne zavolal.

                „Dneska jsem oživoval člověka. To bylo strašný,“ vyhrkl hned po pozdravu. S kolegy si po práci zašli zahrát squash, když si jeden z nich začal stěžovat, že ho bolí na hrudi. O pár vteřin později se zhroutil k zemi a začal fialovět. Po infarktu následovala zástava srdce. Naštěstí všechno dopadlo dobře. Někdo okamžitě zavolal záchranku, ostatní se střídali při resuscitaci a kolega nakonec přežil. Jenže můj známý z té události nemohl několik dní usnout. „Byl jen o pár let starší než já. Jasně, člověk ví, že jednou umře. Ale když stojíš metr od někoho, komu se to právě děje, najednou ti dojde, že příště to můžeš být klidně ty.“ Když mi volal o pár dní později, čekala jsem, že mi oznámí, že se konečně objednal na preventivní prohlídku nebo ke kardiologovi. Kdepak, začal koketovat s rozhodnutím, že se zbaví hypotéky a za peníze z prodaného bytu si začne trochu užívat. Třeba i to pomůže, infarkt totiž není něco, co by se týkalo jen lidí s nadváhou nebo kuřáků. Významnou roli hraje i stres.

Za infarktem může stát nadváha, ale i prodělaný covid

„Při infarktu 1. typu se v koronárních tepnách nahromadí hodně aterosklerotických plátů. Jeden z nich praskne, vznikne krevní sraženina a tepna se úplně ucpe, to je ta nejnebezpečnější varianta,“ vysvětluje kardiolog Dr. Jeffrey Le. Pak je tu ještě další typ. „Infarkt 2. typu vzniká spíš kvůli nerovnováze mezi tím, kolik krve srdce potřebuje a kolik jí skutečně dostane. To může způsobit silný stres, infekce, zápal plic, sepse, arytmie, covid nebo třeba kokain,“ upřesňuje lékař.

Nemoci oběhové soustavy, kam spadá i akutní infarkt myokardu, si v České republice dlouhodobě drží smutné první místo v žebříčku příčin úmrtí. Akutní infarkt myokardu prodělá v České republice přibližně 13 až 14 tisíc lidí ročně a 4000 až 5000 lidí zemře.

Co přesně se děje v našem srdci v onu osudnou chvíli? Když se do srdečního svalu nedostává dostatek krve, srdeční sval nemá dost kyslíku a začne odumírat. Dlouhé roky se na stěnách tepen nenápadně ukládají tukové usazeniny, cholesterol, vápník a další látky, až vzniká aterosklerotický plát. Většina lidí o něm vůbec neví. Nebolí a často roste celé desítky let. Pak ale stačí jediný okamžik. Povrch plátu praskne a organismus vyhodnotí situaci stejně, jako kdybyste se řízli do prstu, okamžitě začne vytvářet krevní sraženinu, aby „ránu“ zacelil. Jenže uvnitř tepny je to katastrofa. Sraženina může cévu během několika minut úplně ucpat. V tu chvíli se část srdečního svalu ocitne bez kyslíku a jeho buňky umírají. V tu chvíli začíná závod s časem.

I když člověk přežije, na rozdíl od kůže nebo jater se totiž srdeční sval po odumření prakticky neumí zregenerovat. Místo zdravé tkáně vznikne jizva, a taková tkáň už nikdy nebude pracovat tak jako dřív. Vyhrát boj s ubíhajícími vteřinami znamená nesnažit se nic takového rozchodit, naopak hned volat záchranáře. Obecné příznaky infarktu jako je bolest na hrudi jsou známé, méně se však ví, že se příznaky mohou lišit u žen a u mužů.

Ženy mohou mít při infarktu jiné příznaky

„Klasický silný tlak na hrudi, jako by vám na hrudi seděl slon, je typický spíš pro muže. U žen bývá bolest na hrudi spíš jako svírání nebo tlak a často ji doprovází nevolnost nebo bolest břicha,“ říká Dr. Jeffrey Le.

. Srdeční infarkt u žen není jen „mužskou záležitostí“. Naopak, u žen bývá často závažnější, hůře rozpoznatelný a s horší prognózou než u mužů. Nespecifické symptomy vedou k častému podceňování potíží, jak ze strany pacientek, tak někdy i lékařů. Ženy sice infarkt postihuje v průměru později než muže, ale když už k němu dojde, mají vyšší riziko komplikací a úmrtí.

Nemoci oběhové soustavy, kam spadá i akutní infarkt myokardu, si v České republice dlouhodobě drží smutné první místo v žebříčku příčin úmrtí. Samotná čísla fatálních infarktů sice díky špičkové kardiologické péči v posledních letech klesají, o to více však stoupá počet pacientů se srdečním selháním. Konkrétně akutní infarkt myokardu prodělá v České republice přibližně 13 až 14 tisíc lidí ročně a 4000 až 5000 lidí zemře.

Na pomyslném vrcholu úmrtnosti stojíme tak vysoko především kvůli nezdravému životnímu stylu, který v tuzemsku provází nadprůměrný výskyt obezity, vysokého krevního tlaku, kouření a konzumace alkoholu. V mezinárodním srovnání si Česko nevede ideálně, u ischemické choroby srdeční se podle evropských statistik držíme mezi pěti zeměmi EU s nejhoršími výsledky.

Reklama