Metoda přerušovaného půstu měla všechny předpoklady k tomu, aby se stala módní vlnou. Je jednoduchá na vysvětlení, má výsledky a vyvolává v lidech pocit, že zdraví není zadarmo. Prostě přestanete na 16 hodin jíst, všechna jídla nacpete do 8 hodin, po pár dnech si na to zvyknete a pak už jen s radostí sledujete, jak se ručička na váze sune pomalu dolů.

Přerušovaný půst 16:8 je oproti ostatním wellness módním vlnám méně efektní, právě proto je možná tak populární. V jednoduchosti je síla, říkají jeho zastánci a na druhou stranu pomyslné škály dávají očistné kúry ze zeleninových šťáv nebo masovou dietu, kdy ke snídani jíte steaky s avokádem a smaženými vajíčky. Vezměte si kterýkoliv z módních potravinových doplňků, představte si agresivní reklamy, valící se na vás ze všech stran, a vedle toho postavte přerušovaný půst. Na tom nikdo moc nevydělá, protože není co prodávat.

Nejdražší věci jsou ty, které jsou zadarmo

Přerušovaný půst byl populární právě proto, že se tvářil jako dieta, která nic neprodává. Žádný prášek, žádný kolagen, žádné smoothie s fosforeskující barvou. Prostě a jednoduše: teď jíte, teď nejíte. V době, kdy většina diet nutí člověka počítat kalorie, sledovat makra, studovat etikety a vážit rýži na gramy, působila jednoduchá strohost elegantně a přístupně. Navíc dokáže z hladu udělat chvályhodný cíl: najednou to není otravný symptom, ale důkaz disciplíny.

Jenže i „nic“ se dá výborně zpeněžit. Přerušovaný půst prodával personalizovaný wellness ekosystém. Kolem nejedení se vyrojila hromada aplikací, knih, podcastů, koučů, časovačů, chytrých prstenů, glukózových senzorů, elektrolytů a doplňků „vhodných při půstu“. Navíc měl ideální instagramovou estetiku: stačí čistá kuchyň, káva v ruce, elegantní chytré hodinky a pocit, že jste přelstili vlastní metabolismus a ještě k tomu elegantně.

Nikdo vás nenutil si kupovat drahé věci. Byla to univerzální dieta pro každého, která byla doslova a do písmene zadarmo. Stačilo míň jíst a už jste pálili tuk, rychle vám to přemýšlelo a buňky se čistily skoro samy.

Jenže pak přišlo to, co všichni wellness guruové nenávidí nejvíc. Konkrétní data.

Každý máme to svoje

Analýza prezentovaná na konferenci American Heart Association ukázala, že lidé, kteří jedli méně než 8 hodin denně, mají o 91 % vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění než ti, kteří jedli standardních 12 až 16 hodin. Důležité je samozřejmě slovo „riziko“, neznamená to, že v důsledku přerušovaného půstu někdo zemřel. Ale jeden z nejoblíbenějších wellness trendů tak dostal vážné trhliny.

Ten rozdíl je samozřejmě extrémně důležitý, protože jak vám (a zcela správně) řeknou zastánci přerušovaného půstu, souvislost neznamená příčinu. Na lidský organismus působí nespočet vlivů, navíc lidé, kteří praktikují přerušovaný půst, často prostě jen využívají svůj stávající životní styl. Mohou to být lidé, co dělají na směny, lidé, kteří už mají zdravotní problémy, které jim brání jíst. Navíc systém jídla v krátkém časovém okně dodržují často extrémně chaoticky, respektive i v těch osmi hodinách často jedí nedostatečně.

Přerušovaný půst byl populární proto, že měl věrohodný teoretický základ. Tělo na půst skutečně reaguje. Při zastavení příjmu energie dochází ke změnám metabolismu a vědci skutečně zkoumají časová okna pro příjem potravy, citlivost na inzulín, zánětlivé procesy i buněčnou regeneraci. Problém nastává ve chvíli, kdy se z biologické možnosti stane univerzální pravidlo. Výraz „tohle může některým lidem pomoct“ se snadno promění v rituální mantru „takhle by se lidé měli stravovat“. Přidejte k tomu morální nadřazenost, kterou v sobě skrytě nese většina wellness trendů (více či méně je to tak, smiřte se s tím), a problém je na světě. Z možná účinné krátkodobé metody, která dokáže snížit tělesnou váhu, se stane univerzální prostředek na dlouhověkost. Navíc když si dáte ráno místo pořádné snídaně šálek kávy, už nemusíte mít pocit, že jste něco zanedbali. Naopak, můžete si říkat: to jsem na ten špatný životní styl teď vyzrál.

To, co jednomu usnadní život, je pro druhého zdrojem permanentního stresu. Někoho může přerušovaný půst naučit zdravým návykům, na druhé straně se k dietám často uchylují i lidé s poruchami příjmu potravy a pak už může být zaděláno na opravdový průšvih.

A upřímně řečeno, ani s tím shazováním kil to není tak žhavé. Podle organizace Cochrane, která porovnává zdravotnické studie, není mezi výsledky tradičních výživových doporučení a přerušovaným půstem téměř žádný rozdíl. Jednoduše řečeno, když už hladovění funguje, tak je to proto, že lidé do sebe dostanou méně jídla, ne proto, že ho nacpou do kratšího časového úseku.

Neznamená to samozřejmě, že přerušovaný půst je úplný nesmysl a podvod. Může to být docela zajímavá psychologická pomůcka, protože někteří lidé fungují lépe v rámci jasně vymezených hranic. Nejíst po večeři je naprosto v pořádku, je to dokonce doporučeno, abychom jedli několik hodin před usnutím naposledy. Pokud vám ráno bývá špatně, nemusíte do sebe na sílu cpát ani vajíčka, ani proteinové nápoje.

Ovšem lidé jsou různí a každému může vyhovovat něco jiného. To, co jednomu usnadní život, je pro druhého zdrojem permanentního stresu. Někoho může přerušovaný půst naučit zdravým návykům, na druhé straně se k dietám často uchylují i lidé s poruchami příjmu potravy a pak už může být zaděláno na opravdový průšvih.

Takže až vám někdo začne popisovat výhody zaručené metody přerušovaného půstu, zamyslete se nad tím, jestli je to opravdu pro vás to nejlepší. Přerušovaný půst prostě není univerzální lék pro každého. Takhle jednoduché to je.