Na stole před vámi stojí láhev. Je pravděpodobně hodně velká. Vleze se do ní litr, možná dokonce dva. Je z průhledného plastu a na boku má rysky: sem mě dopij v 8, sem v 10, sem ve 12, až mě dopiješ, tak mě naplň znovu a dej si to dnes ještě jednou. Tu láhev s sebou nosíte na meetingy, do posilovny, na ulici, prostě nehnete se bez ní. A dáváte ji hezky na odiv. Je to nejen módní doplněk, a také zpráva pro vaše okolí: žiju zdravě, protože nezapomínám pít vodu.

A možná máte taky chytrou aplikaci v telefonu, která vám to připomene, kdybyste zapomněli. Když do ní poctivě zapíšete každý doušek, možná večer dostanete pochvalu. A když to vydržíte měsíc, tak hodně velkou pochvalu.

Co se hydratace týče, pokyn zněl jasně: pijte víc. Když se napijete, až ucítíte žízeň, je už pozdě, to už máte mít dávno v sobě. Pijte pro kvalitnější pleť, lepší soustředění, zažívání, dostatek energie. Prostě dostatek vody z vás udělá lepšího člověka.

Jenže někde za tím vším wellness pozlátkem se krčí dotěrná otázka: a není to všechno jen pokrytecké divadýlko?

Čtyři mýty o vodě

To, že bez vody bychom umřeli, to nikdo nepopírá. Problém začíná ve chvíli, kdy se z uspokojování základní potřeby stane statusový symbol: piju, tedy jsem. V určitou chvíli prostě přestaneme pít kvůli tomu, že máme žízeň, a začneme pít proto, že nepít nám přijde nezodpovědné.

Fyzioložka Tamara Hew-Butler studovala hydrataci více než dvě desítky let. Její závěry nejsou příliš překvapivé. Většina lidí nepotřebuje k dostatečnému příjmu tekutin žádné technologické ani módní pomůcky. Lidské tělo si už od nepaměti vyvinulo svůj vlastní systém notifikací. Říká se mu žízeň. „Osobně prostě piju, když mám žízeň. Jako obecné pravidlo to funguje pro 98 procent lidí,“ říká Hew-Butler. Ano, takhle jednoduché to je.

Tělo nečte rady wellness specialistů. Vodu si bere jak z pití, tak z jídla. Káva obsahuje vodu. Čaj obsahuje vodu. Polévka, ovoce, zelenina i vaše čerstvě připravené smoothie, to všechno obsahuje vodu.

Mýtus č. 1: Každý potřebuje osm sklenic vody denně

Tenhle mýtus se drží nejvíc, protože je to prostě hezká a zapamatovatelná zkratka. Navíc lidi od chvíle, co jsme vymysleli peníze, milují čísla. A wellness fanatici obzvlášť. Deset tisíc kroků. Osm hodin spánku. Osm láhví vody. VO2 max 50 a výše. Čísla mají ještě jednu hezkou vlastnost: dávají nám pocit, že jsme dosáhli cíle.

Problém je v tom, že každý jsme jiný. Prcek v klimatizované kanceláři nepotřebuje tolik vody jako trénovaný atlet při maratonu. Navíc každý den je pro každého z nás jiný, někdy se hýbeme víc, někdy míň, mění se počasí, někdy se oblečeme víc, než bylo potřeba... no a právě proto máme žízeň.

Když si totiž pečlivě do aplikace zapisujeme, kolik vody jsme vypili, děláme vlastně už jednou hotovou práci. Tělo to udělalo za nás, jen k tomu nepotřebuje excelovou tabulku. Když nám zhoustne krev, dostaneme žízeň (pokud jsme samozřejmě zdraví). Je to signál a pokyn, že se má něco stát (máme se napít). Není to výstražná siréna.

Mýtus č. 2: Jedině čistá voda je dostatečně čistá

Úplně nejsměšnějším mýtem je tvrdit, že správnou hydrataci zaručí pouze čistá voda. Že je i v kávě? No fuj! Ovoce? To je přece jídlo, žádná tekutina. Jenže upřímně řečeno, naše tělo nečte rady wellness specialistů. Vodu si bere jak z pití, tak z jídla.

Káva obsahuje vodu. Čaj obsahuje vodu. Polévka, ovoce, zelenina i vaše čerstvě připravené smoothie, to všechno obsahuje vodu. Káva sice působí diureticky, ale tak minimálně, že obsah vody ve vašem espressu to dokáže spolehlivě vyvážit. Čímž se liší od alkoholu, protože tam je ztráta vody daleko vyšší.

Mýtus č. 3: Čím víc vody, tím víc adidas

Zní to velmi svůdně a logicky. Pokud je pro naše tělo voda dobrá (což nikdo nepopírá), pak platí rovnice: více vody, více dobra. Je to logický a pochopitelný důsledek wellness marketingu, který potřebuje prodávat ve velkých objemech cokoliv od doplňků stravy přes protein až po... vodu.

Tahle rovnice ale samozřejmě neplatí. Když vypijete víc, než potřebujete, tak prostě víc vyčůráte, žádná detoxifikace se nekoná. Neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by pití velkého množství vody navíc automaticky přineslo hydratovaným lidem hezčí pleť, silnější imunitu nebo lepší mozkovou činnost. Pokud jste dehydratovaní, pití vám pomůže. Pokud dehydratovaní nejste, voda navíc je vám k ničemu.

A samozřejmě riskujete předávkování. Přepít se vodou je možné, i když se to běžnému člověku při normálním pití nestává. Pokud ale z libovolného důvodu (třeba hloupé sázky) vypijete 3 až 4 litry vody během jedné hodiny, můžete mít problém. Své o tom vědí nejen otroci wellness trendů, ale také atleti při náročných závodech.

Mýtus č. 4: Pijte více sportovních a iontových nápojů

Když cvičíte, tak se potíte. Pot obsahuje elektrolyty, proto je potřeba okamžitě nahradit. A ze všeho nejlépe nápojem zářivé barvy, který bude ladit k vašim nejnovějším teniskám, takže to ve finále vypadá jako obrázek, který namaloval učitel chemie uprostřed záchvatu krize středního věku.

Sportovní a iontové nápoje mohou být prospěšné u časově velmi náročných a intenzívních aktivit, v horku a nestandardních podmínkách. Ano, sportovní nápoje obsahují elektrolyty i sacharidy, které ale nepotřebujeme ani při běžném cvičení a už vůbec ne, pokud sedíme doma na gauči. Všechno se dá v dostatečné míře získat z běžného jídla.

Wellness kultura versus zdravý rozum

Jestli mají všechny online trendy něco společného, je to jednoduchý návod, jak se zbavit zodpovědnosti. Chcete podpořit Ukrajinu? Dejte lajk. Chcete řešit otázky generové nerovnosti? Sdílejte vhodné příspěvky. Chcete žít zdravě? Čísla na chytrých hodinkách jsou důležitější než to, jak se sami cítíte.

Sledujeme spánek, místo abychom vnímali únavu. Počítáme kroky, místo abychom si vychutnali pohyb. Pijeme z motivačních lahví, místo abychom vnímali žízeň. Všechno se snažíme změřit a vyhodnotit, protože je to prostě motivační. Jenže zdravý člověk moc motivace nepotřebuje a určitě ne u toho, kolik má vypít vody. Problém je v tom, že kultura wellness často hlas rozumu překřičí.

Co byste tedy měli dělat? Pijte, když máte žízeň. Když je vám horko nebo se potíte, napijte se víc. Nepanikařte, když dopijete láhev a nemáte kde si ji okamžitě doplnit znovu. Neberte každý trénink jako ultramaraton. A nevěřte tomu, že čím větší láhev, tím víc zdraví. Vaše tělo nepotřebuje každých patnáct minut push notifikaci, která by mu připomínala, že existuje.