„Prošlá záruční lhůta“. „Za zenitem“. „Výběhový model“. Tak o ženách mimo reprodukční věk mluví někteří muži, jako by biologické hodiny tikaly jen jednomu pohlaví. Ve společnosti se totiž dlouho udržoval mýtus, že ženská plodnost má jasnou expirační dobu, zatímco muži jsou v tomhle ohledu „nad věcí“. Jenže realita je trochu jiná. A pro pány často mnohem méně lichotivá.

Zaostřeno na ženy

Lékařská věda se po většinu 20. století soustředila na ženskou reprodukci. Mužská plodnost byla naopak vnímaná jako „daná“ s tím, že muž je plodný „prakticky navždy“. Klinické programy asistované reprodukce dlouho sledovaly hlavně věk ženy a věk muže téměř nehrál roli. A přestože se situace pomalu lepší, mýtus o vině ženy přetrvává dodnes.

„Historicky stigma neplodnosti vždy nesly především ženy, přestože muži i ženy přispívají k neplodnosti zhruba stejně. Rozvoj asistované reprodukce způsobil, že břemeno léčby mužské nebo nevysvětlené neplodnosti přesunulo zejména na ženy. Diagnostika mužů přitom zůstává omezená hlavně na základní spermiogram (koncentrace, pohyblivost, tvar), který nepostihuje vnitřní faktory spermií, jako je DNA či RNA. Ty přitom mohou hrát zásadní roli. Lepší pochopení těchto složek by by mohlo otevřít cestu k novým terapiím založeným na přímé léčbě mužské neplodnosti...,“ píší američtí vědci.

Mitochondriální DNA zdravých ženských vajíček neakumuluje mutace až do věku 45 let, zatímco fragmentace DNA mužských spermií začíná nevyhnutelně už ve věku 30 let. A čím je muž starší, tím více genetických chyb se vyskytuje.

A tak zatímco pozornost lékařů se upírala hlavně na ženy, v pozadí se začínají objevovat nové poznatky, které staré představy obracejí naruby.

Dobrá zpráva

Jistě je pravda, ženská vajíčka s věkem stárnou a ztrácejí na kvalitě. Nejnovější poznatky však ukazují, že se to děje jinak, než jsme si mysleli. Vědci nedávno zjistili, že vajíčka žen mají zabudovaný způsob, jak chránit své nejdůležitější genetické informace.

Vědci studovali 80 vajíček od 22 žen ve věku od 20 do 42 let pomocí extrémně přesné metody zvané duplexní sekvenování, která dokáže detekovat i ty nejvzácnější změny DNA. Pro srovnání také testovali krev a sliny každé ženy. Výsledky? S přibývajícím věkem žen se mutace hromadí v krvi a slinách, ale ne ve vajíčkách. Ve všech věkových skupinách měla vajíčka asi 17–24krát méně mutací mitochondriální DNA než ostatní tkáně.

Ještě působivější je, že těch několik mutací, které vajíčka měla, bylo většinou ukryto v neškodné oblasti „D-smyčky“, daleko od důležitých genů kódujících proteiny, které pohánějí produkci energie.

Síla vajíček má limity

Tento nový pohled mění náš pohled na ženské „biologické hodiny“. Zdá se, že ženská vajíčka nejsou pasivní oběti času, ale aktivní strážci své vlastní genetické integrity, schopné chránit se před stárnutím mnohem lépe, než jsme se dodus domnívali. Zároveň to však má svá „ale“.

„Je to opravdu skvělá zpráva, že ženská vajíčka jsou chráněna před mitochondriálními mutacemi. S věkem však u žen prudce narůstá riziko jiného typu poruch – chromozomálních. Nejznámějším příkladem takové „chyby“ při dozrávání vajíčka je Downův syndrom, ale u většiny ostatních chromozomů taková chyba končí spontánním potratem,“ řekla Flowee molekulární genetička Barbora Baďurová. 

Barbora Baďurová. (foto: Tomáš Hrivňák)

I mužům tikají hodiny

Muži na tom ale nejsou o moc lépe. „Mitochondriální DNA zdravých ženských vajíček neakumuluje mutace až do věku 45 let, zatímco fragmentace DNA mužských spermií začíná nevyhnutelně už ve věku 30 let. A čím je muž starší, tím více genetických chyb se vyskytuje, což je podloženo důkazy,“ říká na svém instagramovém profilu nutriční vědec Rubio Fuerte.

Baďurová k tomu doplňuje. „Zmiňovaný nový výzkum se týkal pouze mitochondriální DNA. Zajímavostí ale je, že u mužů se s přibývajícím věkem mnohem častěji vyskytují i mutace druhého typu genomu, a to nukleárního. Vysvětlení je jednoduché – vajíčka se před narozením ženy ,zaseknou‘ a jejich genom zůstává neaktivní, zatímco mužské spermie se tvoří po celý život. Čím starší je muž, tedy továrna, tím chybovější zboží,“ říká vědkyně.

A to není vše. „Teď v říjnu byly zveřejněny nové výzkumy týkající se genetických mutací u mužů. Hlavním zjištěním je, že se jejich počet nejen zvyšuje s věkem, ale že při zrání spermií přežívají právě ty spermie, které mají více mutací. Mnohé z mutovaných genů jsou pak spojovány s vývojovými nebo onkologickými onemocněními v dětství,“ doplňuje Baďurová. 

I výzkumy potvrzují, že starší muži mají nejen vyšší riziko poškození DNA spermií, ale také sníženou pohyblivost a morfologii spermií (spermie nemají normální tvar), což může vést k delšímu času potřebnému k početí a také vyššímu riziku potratu či genetických poruch u potomků.

Změna v přístupu

Jak už bylo zmíněno, v laické i odborné veřejnosti byly za neplodnost dlouhá staletí viněny hlavně ženy. V posledních patnácti až dvaceti letech naštěstí přibývá studií, které mýtus „muž je plodný pořád“ systematicky vyvracejí. S tím souhlasí i molekulární genetička Barbora Baďurová.

„Ženská a mužská plodnost jsou často studovány odděleně, jako by se jednalo o dvě různé vědecké disciplíny. Obě však zohledňují všechna data, včetně údajů o věku partnera. Podobně i kliniky IVF mají pracoviště, kde se hodnotí kvalita spermií a samostatně se testují ženy, a tyto dva výsledky se pak kombinují, aby se pro daný pár připravil co nejlepší plán,“ vysvětlila Flowee.

Příliš velký pesimismus?

V relevanci studií vnímá dnes Baďurová jiný problém. „Donedávna byla většina výzkumů týkajících se ženské plodnosti prováděna na vajíčkách z klinik reprodukční medicíny, které lékaři odmítnou s tím, že nejsou dobrým materiálem k oplození. To začalo v 60. a 70. letech. Takže posledních 40 let sbíráme informace z materiálu, který dost možná neodpovídá realitě. A potom máme pesimistický názor,“ vysvětlila v podcastu Plodné hovory. S tím, je že třeba, aby se výzkumy začaly dělat z vajíček, které ženy darují. To je ale velmi náročné, finančně, eticky i organizačně.

Baďurová k tomu dodává, že ona měla ve svém výzkumu dobrá vajíčka. „I u nich jsem většinou okamžitě viděla, která patří mladším a která starším ženám. Zároveň se ale našly i výjimky. Viděla jsem vajíčka mladých žen, která byla v katastrofálním stavu. A viděla jsem vajíčka starších žen, která byla ve výborném stavu.“

Pravdou je, že ženy mají biologické hodiny, některým tikají pomaleji, některým rychleji. Totéž však platí i pro muže. Možná je tedy načase přepsat staré pořekadlo o tikajících hodinách. Nejsou to jen ženy, kdo závodí s časem, ale i muži, kterým pomalu dochází genetická baterie. Dámy, co myslíte, neměli by se i oni ženit dřív, než jim „vyprší záruční lhůta“?