Lékař stomatolog Sergej Jurčenko, kandidát lékařských věd, upozorňuje na skrytá rizika této výplně a představuje protokol, který umožňuje její bezpečné odstranění bez ohrožení zdraví.

„Uvědomujeme si spojitost zubů s celým organismem. Tedy vše, co uděláme v ústech, se odrazí i na celkovém zdraví a stavu jedince. A naopak, celkový stav může mít vliv na to, co se děje v ústech. Proto se vyhýbáme toxickým materiálům a používáme speciální bezpečné postupy,“ vysvětluje MUDr. Sergej Jurčenko, který kliniku před čtrnácti lety zakládal.

 „Chtěl jsem pracovat podle svých vlastních představ,“ říká odborník, který mimo jiné už dlouho upozorňuje na nebezpečí amalgámu. Dnes je tato zubní výplň zakázaná i Evropskou unií a Česká stomatologická komora vydala doporučení o bezpečném postupu jejího odstranění.

Použití amalgámu je od 1. 1. 2025 v Česku až na výjimky zcela zakázáno. Přesto, když si do Googlu zadám dotaz, zda amalgám škodí, jako první dostanu informaci, že nikoli. Mohl byste přiblížit, proč je amalgám nebezpečný a jaký vliv na zdraví může mít jeho dlouhodobá přítomnost v organismu?

Základem pochopení problematiky amalgámu je několik faktorů. Zaprvé, rtuť je jedním z nejnebezpečnějších a nejtoxičtějších prvků na planetě. Amalgám přitom obsahuje padesát a více procent rtuti. Často se mu říká „stříbrná výplň,“ ale správně by se měl nazývat „rtuťová výplň,“ protože stříbra je v něm méně – pouze asi dvacet procent.

Druhá věc je, že rtuť se z povrchu amalgámu neustále uvolňuje do organismu. Pokud chceme amalgám odstranit, je třeba provést to s nejvyšší opatrností, protože u této procedury se množství uvolněné rtuti může výrazně zvýšit. Když uvedu příklad, při žvýkání se může uvolnit třeba 10 mikrogramů, při odstranění až 3000 mikrogramů.

Amalgám je tedy pro plombování zubů z hlediska zdraví nevhodný a je dobře, že byl zakázán. Problém to však zdaleka neřeší, protože v ústech občanů EU jsou stále tisíce tun amalgámu, který se běžně odstraňuje způsobem, který nelze považovat za bezpečný. Při těchto zákrocích by se měl používat speciální protokol nebo bezpečnostní opatření, která minimalizují riziko, že pacient během odstranění vdechne páry rtuti.

Četla jsem, že přísný SMART protokol na odstranění amalgámu používáte jako jediní v republice. Čím si to vysvětlujete?

Už nejsem jediný, ještě to dělá klinika v Brně. Ale je těžké to komentovat – zkrátka lékaři to aplikovat nechtějí, ale proč, to nevím. Doufám, že je to z nedostatku informací.

Můžete popsat, v čem přesně váš protokol spočívá a jak se liší od těch běžných?

Jedná se o velmi promyšlený protokol, který minimalizuje rizika zatížení amalgámem při odstranění. Spočívá v několika opatřeních, z nichž každé zajišťuje další úroveň bezpečnosti. Člověk má kofferdam, který brání kontaktu malých částeček amalgámu se sliznicí. Navíc kromě standardních savek používáme velkokapacitní savku, která dokáže odsát z pracovního pole velké množství neviditelných výparů. Pacient má nasazenou nosní masku, aby dýchal zdroj čistého vzduchu. Také personál je chráněn speciálními maskami s filtry proti rtuti a všichni mají ochranný oblek, protože během odstranění vznikají mikročástice amalgámu, které mohou ulpívat na kůži nebo oblečení.

Amalgám se odstraňuje při nízkých otáčkách pomocí speciální koncovky – takzvaného kolínka – a s intenzivním chlazením vodou. V ústech je savka na vodu a další na výpary. Celý proces odstranění trvá většinou jednu až dvě minuty. Poté se ordinace důkladně větrá a probíhá úklid povrchu, aby ve vzduchu nezůstaly výpary. Během větrání pacient čeká v čekárně. A pak už následuje standardní postup – dává se nová výplň.

Zuzana Krajícová na webu Známý Lékař sdílela: „Následky nebezpečného, tedy běžného odstranění amalgámu, se u mě projevily obdobím horeček, úporných migrén, extrémního nočního pocení a dodnes nejsem zpět na své původní kondici. Mám arytmie, hůře se mi dýchá, jsem mnohem unavenější než dříve.“ Je tahle zkušenost běžná? Jaká zdravotní rizika běžné odstranění amalgámu může mít?

Zdravotní komplikace, které mohou být následkem nebezpečného odstranění, se u jednotlivců velmi liší. Ale základními projevy bývají nevolnost, bolesti hlavy, migrény a podobně. Projevy jsou však hodně individuální – liší se mírou zatížení, pohlavím, genetickými predispozicemi, stravovacími návyky, mikrobiomem v ústech.

MUDr. Sergej Jurčenko, Ph.D.

Zakladatel zubní kliniky Yurmax se věnuje stomatologii od roku 2006. Vystudoval zubní lékařství v Rusku, kde také obhájil doktorskou práci. Vzdělání si následně nostrifikoval na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a odborné zkušenosti získal mimo jiné ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Pravidelně se dále vzdělává, sleduje nejnovější poznatky v oblasti toxikologie a celostní medicíny a ve své praxi prosazuje vědomý přístup k péči o zdraví.

U někoho tedy může odstranění proběhnout bez jakýchkoli vedlejších příznaků, a u jiného může i odstranění malé výplně způsobit vážné zdravotní komplikace. Proto by se bezpečnostní protokol měl aplikovat plošně jako preventivní opatření.

V jedné referenci na vaši kliniku jsem četla, že pacientka se po odstranění amalgámu cítila „jako vyměněná“. Jaký pozitivní vliv na celkové zdraví tato procedura, pokud je provedena bezpečně, může mít?

Ano, toto slýchávám často. Odstranění zdrojů zatížení rtutí, a amalgám je největší z nich, znamená úlevu pro imunitní systém. Může se to projevovat větší energií, celkovým uvolněním a podobně.

Doporučil byste tedy takto amalgám odstranit všem osobám?

Rtuť se z amalgámu uvolňuje neustále, a to i po letech. Každý den zatěžujeme povrch zubu a každý den se uvolňuje nová vrstva. Z toho hlediska tedy doporučuji odstranění všem – pokud je provedeno s bezpečnostními opatřeními.

Jedna věc je odstranění amalgámu a druhá věc je odstranění rtuti, která už v organismu je. Jak se k tomu stavíte? Máte nějaké osvědčené metody, které fungují?

U detoxikace existuje několik škol a směrů. Přímo v Praze pak existují kliniky, které se na to specializují. Toto nicméně není můj obor – nemám na to čas ani dostatek znalostí, takže spíš doporučuji pacientům, aby si informace sami nastudovali a zvolili, co jim vyhovuje.

Jaké alternativy k amalgámu používáte a podle jakých kritérií tyto materiály vybíráte?

Používáme bílé výplně a snažíme se vybírat ty nejméně toxické, s co nejmenší zátěží. Konkrétně používáme speciální materiál ze skupiny tzv. oromokerů – což je organicky modifikovaná keramika. Není to běžný kompozit, ale materiál napůl keramický, napůl kompozitní, který neobsahuje BPA, tedy bisfenol A, který jinak obsahuje 99 % kompozitů. My tedy používáme BPA-free materiál, který je zatím z alternativ k amalgámu ten nejlepší. Nic čistšího a kompatibilnějšího s tělem asi nenajdeme. Zároveň je třeba zdůraznit, že ideální materiál neexistuje – každý je pro tělo cizí. Můžeme jen vybrat ten, který škodí nejméně.