Na sociálních sítích se šíří tvrzení, podle něhož muži utratí za své partnerky v průměru 15 tisíc dolarů ročně, zatímco ženy za muže necelých 1 300 dolarů. Dohledatelný důvěryhodný výzkum, který by právě tato čísla potvrzoval, však chybí. Je to tedy jen cynický internetový mýtus, nebo odraz reality, kde se tradiční role živitele potkávají s moderní touhou po rovnoprávnosti?
Účet napůl? Málokdy!
Jsem v bistru v centru města. Ztlumená světla, dvě dopité sklenky vína a jemné napětí ve vzduchu, které přichází přesně ve chvíli, kdy číšník složku s účtem elegantně přistrčí ke kraji stolu páru sedícího vedle mne. Nastává ten proslulý mikroskopický moment zaváhání: dojde ke společnému šmátrání v kabelce a kapse, nebo se automaticky spustí staletími prověřené gesto, při kterém muž vytahuje kartu s nenuceným úsměvem, i když v duchu lehce propočítává zůstatek?
Právě tenhle mikrookamžik totiž přestal být jen obvyklou a málokdy zmiňovanou sociální dohrou jednoho večera. Proměnil se v celosvětovou bitevní linii, na které se potkávají tvrdá ekonomická data, uražená ega a nečekaně výbušné otázky o tom, co ještě znamená romantika, a co už je obyčejná finanční výzkumná sonda do našich peněženek.
Co říkají reálná data?
Tvrzení, že muž investuje do partnerky dvanáctinásobně více než žena do něj, zaplavilo diskusní fóra. Údajně za tím stojí spotřebitelské průzkumy odkazující na analytiky z CNBC, Business Insideru a platformy Statista. Když se však na tato čísla podíváme investigativnějším pohledem, zjistíme, že realita je o něco pestřejší, i když trend zůstává jasný.
Minulost si táhneme nejen s sebou, ale hlavně v sobě. Píše naši přítomnost i budoucnost. Nikdy nezačíná nic nanovo. Začínáme přesně v tom bodě, kde jsme skončili.
Při podrobnější analýze dat o nákladech na randění muži skutečně nesou výrazně vyšší přímou finanční zátěž, i když mnozí se domnívají, že by se žena měla na finaních podílet. Průměrné rande dnes vyjde na desítky až stovky dolarů – a adekvátně i korun a muži platí většinu účtů. Úplně nejhůř jsou na tom mladí svobodní, pro které je hledání partnera s dnešními cenami skutečně finanční černou dírou.
Dva světy u jednoho stolu. Tomáš počítá útraty, Lenka investuje do neviditelného
Tomáš z Prahy (35, povoláním vývojář) ten pocit zná až příliš dobře. Když začal chodit se svou přítelkyní, automaticky přebíral většinu účtů. Večeře, lístky do divadla, benzín na víkendové výlety. Zpočátku to dělal rád, ale po roce si spočítal, že ho partnerský život stojí měsíčně dvacet tisíc korun navíc. Připadal si jako chodící peněženka a postupně v něm začala hlodat nenápadná frustrace.
Devětadvacetiletá architektka Lenka se na věc dívá z úplně jiné perspektivy. Když jde na rande, investuje nemalé částky ještě předtím, než vůbec vkročí do restaurace. Kvalitní kosmetika, úprava vlasů, oblečení a čas strávený přípravou představují částky, které v tabulkách přímých výdajů na partnera nikde nefigurují. Lenka navíc tvrdí, že se několikrát pokusila účet rozdělit napůl, ale její partner to vzal jako zásah do své mužnosti. Vzniká tak bludný kruh, kde muž platí, protože se to od něj čeká, a žena nechává muže platit, aby nenarušila jeho ego.
Komentář, který roznětl požár: A i těch třináct stovek jsou jeho peníze
Diskuse pod populárními příspěvky ukazují, jak hluboká tato propast ve skutečnosti je. Ve zmíněném postu shrnul pocity mnoha mužů uživatel Justin Murray trefnou poznámkou: „And it's 1300 of his money“ – tedy v překladu, že i těch zbývajících třináct stovek dolarů, které utratí žena, pochází ve skutečnosti z mužovy kapsy.
Tento cynický povzdech nasbíral stovky lajků a reakcí. Dokonale totiž ilustruje současnou krizi důvěry v randění. Na jedné straně stojí muži, kteří se cítí finančně využívaní a mají pocit, že se od nich požadují tradiční výdaje při moderním očekávání absolutní rovnosti.
Reklama
Na straně druhé stojí ženy, které poukazují na skryté náklady i stále existující platovou nerovnost, kvůli níž mají často nižší disponibilní příjmy.
Od nepsaných tabu k finanční otevřenosti
Jak se vyhnout vztahovému krachu? Výzkumy i psychologové upozorňují, že peníze patří mezi nejčastější spouštěče rozchodů. Zajímavé je, že páry, které o financích mluví otevřeně hned na začátku vztahu, utrácejí za rande v průměru méně a budují si nesrovnatelně stabilnější partnerství.
Tomáš i Lenka si nakonec prošli upřímnou konfrontací. Místo resentimentu si sedli k tabulce a nastavili společný rozpočet na volnočasové aktivity, do kterého přispívají poměrně podle svých reálných příjmů. Ukázalo se, že klíčem k modernímu vztahu není slepé následování zastaralých společenských rolí ani přepočítávání každé koruny na kalkulačce. Cesta vede přes vzájemný respekt a schopnost otevřeně říct: Mám tě rád, ale tenhle účet si dnes večer rozdělíme.