Odpradávna žijí muži v domnění, že když budou mít na břiše vypracovaný pekáč buchet, bude úspěch u žen zaručen. Těch buchet by mělo být ideálně šest. Hrdinové s osmi buchtami pak jedou bez příloh a jejich největší pochoutkou je vařené kuřecí prso, navíc k tomu hodinu denně stráví s kalorickými tabulkami a další tři v posilovně.

No a pak najednou přijde Franta odvedle, který má nadváhu a problém si zavázat tkaničky. Ale směje se od ucha k uchu a za ruku se vede s nejhezčí holkou v okolí.

U nás tomu říkáme pivní břicho, v zahraničí se ujal výraz dad bod. Takoví chlapi nepůsobí jako hrdinové. Nosí většinou o dvě velikosti větší trička a mikiny, místo dušeného tuňáka s microgreens si objednají smažák s hranolkama a vám je v jejich přítomnosti tak nějak nevysvětlitelně dobře. Nemají tělo akčního hrdiny. Jsou to chlapi, kteří vědí moc dobře, že všechno se dá sníst, pokud máte k dispozici dost kečupu a tatarky. A ano, ženám se to líbí.

Vypracované tělo je známkou disciplíny, síly a sexuální energie. Zároveň nám ale může napovědět, že sobotní snídaně se stanou přednáškami na téma ideální poměr objemu proteinů a jednoduchých sacharidů.

Samozřejmě, ne všem a ne vždycky. Jedno je ale bez diskuze: jsou to pro nás signály, jestli se k člověku chceme přiblížit, nebo si raději držet bezpečný odstup. Ty signály mohou být zavádějící nebo úplně mylné, ale prostě to máme v genech a děje se to odjakživa. Navíc ideál krásy se může měnit a zdraví v tom rozhodně nehraje nejdůležitější roli.

Vypracované tělo je známkou disciplíny, síly a sexuální energie. Zároveň nám ale může napovědět, že sobotní snídaně se stanou přednáškami na téma ideální poměr objemu proteinů a jednoduchých sacharidů. Bříško, do kterého se vám zaboří prst až po pěst, je známkou chuti do života, klidu a hlavně pohody. Chlap s panděrem vám z večeře nikdy neudělá kázání. A přesně tohle může být daleko přitažlivější než sixpack čili pekáč buchet.

Dad bod se stal kulturním fenoménem, protože zlikvidoval představu, že přitažlivé mužské tělo musí vypadat jako vypracovaná antická socha. Dad bod je důkazem, že muž může být přitažlivý, i když jeho postavu neformuje trenér, výživový poradce a přísná disciplína. Pro některé lidi to neznamená slabost, ale přístupnost, vřelost a menší pravděpodobnost, že místo „co by sis dala miláčku?“ uslyšíte „tohle si dej raději až zítra, to budeš mít cheat day“.

Psychologie člověka se ale neřídí fitness algoritmy. Svalnatý chlap může být gentleman, tlusťoch se vám může zprotivit třeba tím, že bude neustále blábolit o „tradičních hodnotách“.

Pochopitelně to neznamená, že chlapi s pupkem nemůžou být na ránu. Bříško samo o sobě v sobě neschovává magickou esenci milosti, emoční empatie, a už vůbec neříká nic o tom, jaký bude v posteli. Svalnatý chlap může být gentleman, tlusťoch se vám může zprotivit třeba tím, že bude neustále blábolit o „tradičních hodnotách“.

Přitažlivost záleží na příběhu, který pomocí anatomie ilustrujeme. Tělo může říkat: mám to pevně pod kontrolou, nebo taky: vím, jak si to udělat hezké. Nad tím prvním můžeme obdivuhodně a uznale pokývat hlavou. S tím druhým si zase představíme hezčí nedělní rána.

Kult vypracovaného břicha prostě vychází z toho, že touha je založená pouze na tělesné schránce. Vypracovaný štíhlý člověk je automaticky sexy, cokoliv jiného je ústupek a známka neúspěchu. Psychologie člověka se ale neřídí fitness algoritmy. Lidé se chtějí dívat na hezké věci, to je pravda, ale taky potřebují pocit bezpečí, legraci, příjemný hlas, upřímný oční kontakt a někoho, kdo se po vás nedívá podezřívavě, když si v restauraci řeknete o desert.

Malé bříško může říkat: nechci být superhrdina. Umím si to užít. Mám rád své tělo a mám rád taky život. Což samozřejmě neznamená, že bychom si měli idealizovat nezdravé návyky. Ovšem ideál dovedený do dokonalosti není jediný možný. Nikdo není dokonalý a právě to z nás dělá lidi. A to je hodnota, která se dnes cení nade vše.