Zdá se, že mužská epidemie osamělosti bude pořád horší a horší – ženy místo romantických nocí s muži dávají přednost společnosti roztomilých zvířat. Spát vedle někoho, kdo vám v noci krade peřinu, funí do ucha nebo se každých dvacet minut převalí, není zrovna recept na kvalitní odpočinek. Možná i proto se v americkém výzkumu ukázalo, že ženy subjektivně spí lépe se psem než s partnerem.
Studie vedená psycholožkou Christy L. Hoffman pracovala s odpověďmi 962 žen a zjistila, že psi jsou vnímaní jako méně rušiví, stabilnější a lépe sladění se spánkovým rytmem své majitelky než lidský partner. Pocit bezpečí a klidu, který pes poskytuje, navíc hraje významnou roli v tom, jak kvalitní spánek ženy hodnotí.
Studie nabourává romantickou představu, že nejlepší spánek je automaticky ten „po boku milovaného člověka“. Někdy totiž vyhrává ten, kdo nechrápe a nebere peřinu.
Zajímavé je, že kočky z tohoto „nočního souboje“ vyšly hůř. Ne proto, že by byly méně milované, ale protože mají tendenci fungovat podle vlastního harmonogramu: v noci se procházejí, skáčou, odcházejí a vracejí se, kdy se jim zachce. Partner podle výpovědí respondentek ruší spánek chrápáním, pohybem nebo rozdílným režimem.
Psi se naopak častěji přizpůsobí, chodí spát i vstávají ve stejnou dobu a zůstávají víc „na místě“. Subjektivně tak působí jako klidnější spolunocležníci než lidé i kočky.
Je ale fér dodat, že výzkum pracoval s pocity žen, nikoli s laboratorním měřením mozkové aktivity nebo kvality spánkových fází. Neznamená to tedy, že pes automaticky zlepšuje biologickou kvalitu spánku, spíš že ženy mají vedle psa větší pocit bezpečí a menšího vyrušování.
A právě tenhle subjektivní klid může být klíčový. V každém případě studie nabourává romantickou představu, že nejlepší spánek je automaticky ten „po boku milovaného člověka“. Někdy totiž vyhrává ten, kdo nechrápe a nebere peřinu. I když neumí mluvit a má inteligenci dvouletého dítěte.