Dosud bylo na Měsíci dvanáct lidí. Američanů. Věděli jste ale, že poslední návštěvník měl i československé kořeny? Eugene Cernan se ke svému původu hrdě hlásil a právě z tohoto důvodu to byl také on, kdo z Měsíce přivezl zpět československou vlajku. 

Astronaut absolvoval dohromady tři cesty do vesmíru. Nejprve v roce 1966 s Gemini 9 a pak o tři roky později s Apollem 10 a nakonec jako velitel Apollo 17. Během prvních dvou cest Cernan testoval vozítko pro měsíční krajinu a přiblížil se k Měsíci na 15 kilometrů – tak blízko jako žádný člověk předtím. V prosinci 1972 vstoupil Cernan na Měsíc naposled. Zdržel se tu tři dny, během kterých napsal iniciály své tehdy devítileté dcery Teresy Dawn do prachu a pronesl: „My jdeme, jak jsme přišli, a pokud Bůh chce, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“

Po svém odchodu z NASA v roce 1976 se stal Cernan viceprezidentem Carol Petroleum v Houstonu. V roce 1981 založil poradenskou firmu pro vesmírné lety a leteckou společnost Ari 1, jejímž předsedou byl do roku 1983. Mimo to u vesmírných misí působil jako televizní komentátor. Společně s Donem Davisem zveřejnil v roce 1999 knihu „The Last Man on the Moon“. Vedle toho, že byl posledním mužem na Měsíci, najdeme u Cernana i další výjimečné skutečnosti. 

Během mise Apollo 10 dosáhl s 39 897 kilometry za hodinu nejvyšší rychlosti, kterou kdy člověk letěl. Je jediným, který cestoval dvěma měsíčními vozítky a vytvořil měsíčním mobilem rychlostní rekord 14 kilometrů za hodinu. 

Mění Měsíc lidi?

 

Eugene Cernan zastával názor, že Měsíc mění lidi. Potvrdilo to jeho shromažďování informací o lidech, kteří kdy na Měsíc vstoupili. Zjistil, že se u několika mužů po návratu za Zem změnila osobnost. Charles Duke, desátý muž na Měsíci, se stal po své misi Apollo 16 křesťanem, který se angažuje za vězně. Osmý muž na Měsíci, James Irwin, byl od roku 1973 aktivní jako křesťanský kazatel a podnikl několik cest k hoře Ararat do Turecka, aby našel Noemovu archu. Astronaut Irwin zemřel v roce 1991 na následky srdečního infarktu. Nebyl jediným astronautem Apolla, kterého stihl takový osud.

Jedna studie vědců univerzity Florida State University v Tallahassee došla v roce 2016 k závěru, že lety k Měsíci – a tím také asi k Marsu – zvyšují riziko smrti srdeční příhodou. Při výzkumu srovnali příčiny smrti astronautů, kteří se zdrželi jen na oběžné dráze poblíž Země, s příčinami smrti astronautů misí Apollo. U letců na Měsíc bylo ve 43 procentech případů za smrt zodpovědné selhání srdce, u první skupiny astronautů se jednalo jen asi o deset procent. Vzhledem k velmi malému počtu pokusných osob je samozřejmě zapotřebí vnímat tuto souvislost velmi opatrně. Statisticky signifikantní to však samozřejmě není. Avšak vědci okolo Michaela Delpa považují výsledek veskrze za srozumitelný. Při pobytu mimo magnetické pole Země je člověk vystaven zřetelně silnějšímu kosmickému ozařování. Toto by mohlo zvýšit riziko onemocnění krevního oběhu. Vědci k tomu předložili pokusy na zvířatech, které tuto tezi podpořily. Závěry pro budoucí mise – k Měsíci nebo k Marsu – nejsou ještě předvídatelné.

Velká ztráta

Letos v půlce ledna ve věku 82 let poslední člověk, který na Měsíc vstoupil, zemřel v kruhu své rodiny v Houstonu (Texas). Ve smutečním oznámení se píše, že Cernan sledoval do vysokého věku s velkým zájmem zkoumání vesmíru.

Čtěte také: 

Dočkáme se elektronických létajících aut? 

Jeff Bezos navlékl robotický oblek

Pamatujete si Lemingy? Pozor, hlásí comeback!

Z Prahy do Brna budeme jezdit za 15 minut.

foto: Youtube, zdroj: CNN