Klinická deprese je víc než jen smutek. Je to kombinace apatické nálady se specifickými fyzickými, kognitivními a emocionálními příznaky, které v jedné epizodě trvají obvykle nejméně dva týdny, při neléčení i více než rok. Klinická deprese je nejčastějším onemocněním 21. století. Je jí ohroženo až 30 % světové populace. Dobrou zprávou je, že většina klinických depresí je léčitelná. Ne ovšem všechny.
Různé typy psychoterapie a léčivých přípravků pomohou již na první pokus 60 % pacientů. Nicméně existuje malá část, přibližně 15 % nemocných trpících rezistentní depresí, která nereaguje na žádné druhy intervence. Tímto jevem se zabývali vědci ve studii publikované v The Americal Journal of Psychiatry a zjistili, že nemocní odolnou depresí vykazují jednu společnou metabolickou abnormalitu.
Pro studii bylo vybráno 33 pacientů s rezistentní depresí. Všichni měli za sebou nejméně čtyři hospitalizace, jeden pokus o sebevraždu a u všech selhaly nejméně tři osvědčené léčebné metody. Většina pacientů z této skupiny trpěla depresí od dětství nebo dospívání a toto onemocnění se vyskytovalo také v jejich rodinné anamnéze. Průměrný věk pacientů byl 26 let. Pacienti v rámci výzkumu prošli podrobným testováním zaměřeným zejména na jejich genetiku a biochemii.
Skrytá příčina odhalena
Ve srovnání s kontrolní skupinou se u pacientů s rezistentní depresí objevil jeden společný jev: nedostatek vitamínu B9. Přirozenou aktivní formu tohoto vitamínu, takzvaný folát, tělo dokáže dobře zpracovat, neumí si však vytvořit její zásoby, a tak je nutný její denní příjem. Folát je dostupný v mnoha potravinách rostlinného i živočišného původu.
Najdeme ho zejména v salátové a košťálové zelenině, luštěninách, exotickém ovoci, vejcích a celozrnných výrobcích. Na folát tělo dokáže přeměnit i syntetickou formu vitamínu B9 - kyselinu listovou. A právě ta se ukázala účinná v boji proti rezistentní depresi. Léčba aktivní formou kyseliny listové, tedy kyselinou folinovou, významně pomohla 83 % ze zkoumaných pacientů.
Folát jako spása
Harmonizace hladiny folátu prostřednictvím příjmu kyseliny listové může hrát důležitou úlohu při léčbě řady onemocnění. U dětí se nedostatek folátu projevuje zejména podrážděností, poruchami spánku, potížemi se svalovou koordinací, zpomaleným vývojem a v nejhorších případech i hluchotou a slepotou.
Kyselina listová, kterou obsahuje mnoho druhů zeleniny, má jeden problém: Každé tělo na ni reaguje jinak.
Takové děti také velmi často vykazují znaky poruch autistického spektra, čímž může docházet k mylným diagnózám. V dospělosti je pak nejčastějším projevem zmíněná deprese a dále schizofrenie či poškození srdce.
Doplňky stravy vs. zdravá výživa
Naordinovat si zvýšené dávky kyseliny listové v boji proti depresi má však hned dvě úskalí. První problém tkví v tom, že se přes hematoencefalickou bariéru do mozku dokážou dostat jen některé formy vitamínu B9. V praxi tak může vzniknout situace, že jedinec má zcela normální hladinu vitamínu B9 v krvi a zároveň trpí jeho velkým nedostatkem v centrálním nervovém systému.
Druhým problémem je skutečnost, že příčinou nedostatku vitamínu B9 nemusí být pouze špatná výživa, ale například i genetická neschopnost metabolizovat folát či přítomnost protilátek proti folátovým receptorům. Výrazné navýšení dávek kyseliny listové v podobě doplňků stravy by proto mělo v ideálním případě probíhat pod lékařským dohledem. Přirozenější a bezpečnější způsob prevence i nápomocné léčby deprese pak představuje zdravá a vyvážená strava.
foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday