Název Unicorn dostala černá díra zčásti proto, že je zatím jediná svého druhu, a zčásti proto, že byla objevena v souhvězdí Monoceros, což v řečtině znamená jednorožec, v angličtině tedy unicorn. Nález zveřejnili vědci v oxfordském magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. „Jednorožec“ je asi třikrát větší než naše Slunce, přesto jde o malou černou díru. Ve vesmíru bylo nalezeno jen velmi málo černých děr tohoto druhu. Tato černá díra je vzdálena 1 500 světelných let od Země, stále ještě ale „vězí“ uvnitř naší galaxie Mléčná dráha.

Černá díra se jeví jako společník hvězdy nazvané Červený obr, což znamená, že tato dvě tělesa jsou spojena gravitací. Samotná hvězda byla dobře zdokumentována dalekohledovými systémy, zaznamenal ji KELT v Ohiu, a TESS, satelit NASA, který hledá planety mimo naši sluneční soustavu.

Neviditelný oběh

Když vědci analyzovali data, všimli si, že něco, co není vidět, kolem Červeného obra obíhá. Světlo z této hvězdy totiž mění intenzitu a vzhled v různých bodech oběžné dráhy. Uvědomili si, že něco Obra „táhne“ a mění jeho tvar. Tento tahový efekt, nazývaný slapové zkreslení, astronomům dává signál, že hvězdu něco ovlivňuje. Jednou z možností byla černá díra.

Stejně jako gravitační síla Měsíce ovlivňuje oceány Země, způsobuje jejich příliv, tak černá díra narušuje svou hvězdu.

„Když se na věc podíváte jiným způsobem, jako to děláme my, přijdou objevy,“ řekl Kris Stanek, spoluautor studie a profesor astronomie na Ohio State University. On a kolegové připustili teorii, že to, co zkoumají, je černá díra, a jejich odvážná hypotéza se nakonec potvrdila. „Stejně jako gravitační síla Měsíce ovlivňuje oceány Země, způsobuje jejich příliv, tak černá díra narušuje svou hvězdu,“ říká další spoluautor studie Todd Thompson. „Nejjednodušší vysvětlení tedy je, že se jedná o černou díru. A v tomto případě je nejjednodušší vysvětlení taky to nejpravděpodobnější.“

Jak najít nenalezitelné

Rychlost Červeného obra, oběžná dráha a způsob, jakým slapová síla ovlivnila hvězdu, vědcům vykreslily hmotu černé díry, což je vedlo k závěru, že tato černá díra dosahuje trojnásobné hmotnosti Slunce. Poslední desetiletí astronomové a astrofyzici přemítali, zda tyto černé díry nenacházejí jen proto, že systémy a přístupy, které používají, nejsou dostatečně sofistikované, nebo proto, že domnělé černé díry prostě neexistují.

Jednotlivé černé díry nevyzařují stejný druh paprsků, jaké vyzařují jiné objekty ve vesmíru, jsou elektromagneticky tiché a temné.

Teprve asi před 18 měsíci někteří členové tohoto výzkumného týmu zveřejnili vědecký článek v časopise Science, který nabízí přesvědčivé důkazy o tom, že tyto typy černých děr existují. Tento objev motivoval vědeckou obec k serióznímu hledání menších černých děr. A to také astronomy přivedlo k objevu Unicornu. Hledání a studium černých děr je ze své podstaty obtížné. Jednotlivé černé díry nevyzařují stejný druh paprsků, jaké vyzařují jiné objekty ve vesmíru, jsou elektromagneticky tiché a temné. Nejznámější černé díry byly objeveny právě proto, že interagovaly s doprovodnou hvězdou, která vytvářela mnoho rentgenových paprsků, jež jsou pro astronomy viditelné.

Související…

Vesmírná antihmota se před pěti lety objevila na Zemi. Velký třesk z toho nebude
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: SciTechDaily