Uprostřed města Ubud na indonéském ostrově Bali se nachází takzvaný Monkey Forest, v češtině Opičí prales. Ten je nejen vyhledávanou turistkou destinací, ale také místem duchovního rozjímání. Tuto přírodní rezervaci s hinduistickým chrámovým komplexem ze 14. století měsíčně navštíví až 10 tisíc lidí. Ty ale v hloubání ruší všudypřítomní makakové, kteří jsou velmi chytří a naučili se turistů využít ve vlastní prospěch. Nejdříve je oloupí o cennosti a pak se z nich během vyjednávání snaží vymámit oblíbené jídlo.

Šikovné indonéské opičky zaujaly vědce, kteří se rozhodli jejich chování podrobit bedlivému zkoumání. Studie výzkumníků z kanadské univerzity Lethbridge, která vyšla ve vědeckém žurnálu The Royal Society Publishing, následně potvrdila vychytralost makaků.

Nejchytřejší opice jsou schopné odhadnout hodnotu předmětu a soustředit se na krádež toho, který bude turistovi chybět nejvíc.

Od září 2015 do srpna 2016 badatelé filmovali a následně analyzovali chování 333 volně žijících opic, další patnáctičlennou skupinu zkoumali v prosinci 2020. Všímali si při tom interakcí s návštěvníky chrámu, kteří nosí v rukách předměty, jež mohou opice přitahovat. Tyto předměty výzkumníci rozdělili do několika skupin podle cennosti.

Pořádně dlouhé vyjednávání

Ukázalo se, že ty nejchytřejší opice jsou schopné odhadnout hodnotu předmětu a soustředit se na krádež toho, který bude turistovi chybět nejvíc. Z toho vědci podle webového magazínu Gizmodo usuzují, že makakové umí činit takzvaná „bezprecedentní ekonomická rozhodnutí“. 

To znamená, že opičkám nestačí, že něco ukradnou, ale že dopředu přemýšlí a odhadují hodnotu kradené věci i výši odměny, kterou by byl oloupený následně ochoten nabídnout. O tom, za co drahocennost vrátí, jsou potom opice schopné vyjednávat déle než čtvrt hodiny. Nejdelší zaznamenaný proces trval až 17 minut.

Čím starší, tím chytřejší

A ještě něčeho si kanadští vědci všimli. Zjistili, že v umění určit, který předmět je nejcennější, a následně vyjednávat tak dlouho, dokud nedostanou to nejlepší jídlo, jsou nejzběhlejší ti nejstarší makakové.

Jejich zručnosti se potom blíží dospělé a dospívající opice, přičemž ty nejmladší jsou v podstatě rády, když jsou schopny turistům sebrat cokoliv a cokoliv si za výměnu také vysloužit. Výzkumníci mají jednoduché vysvětlení – popisované chování není vrozené, ale naučené. Opice si tyto návyky pak předávají po celé generace. Toto předávání může trvat až tři desítky let. Logicky jsou potom nejlepší ti nejzkušenější, tedy i ti nejstarší.

Na Bali s tučným výkupným

Pokud se tedy někdy zase bude moct volně cestovat a pokud se někdo rozhodne navštívit Opičí prales na Bali, měl by si obzvlášť své drahocenné věci držet pevně u sebe, nebo si pro opice předem připravit tučné a chutné výkupné. Kdyby se ani ono vyjednávání úplně nepodařilo, měl by nakonec nebohému turistovi přispěchat na pomoc některý z místních průvodců a zaměstnanců chrámu.

Ti prý turisty již automaticky nabádají k tomu, aby si cennosti, hlavně elektroniku, schovávali do tašek. V případě, že k odcizení dojde, vezmou si vyjednávání na starost a sami se pokoušejí neoblomné opičí lupiče obměkčit. Ve vyjednávání bývají údajně úspěšnější než běžný turista.

Související…

Vědci naklonovali opice, aby porozuměli lidským nemocem
Jan Marek

foto: Shutterstock, zdroj: Gizmodo