V červených šatech s perlami kolem krku procházím bosá alejí rozkvetlých třešní. O prvomájové noci slibuji věrnost. Ve jménu lásky tě budu provázet celým tvým životem. Největším úspěchem je pro mě to, že dokážeme fungovat společně. Bok po boku.

V den jarní rovnodennosti opouštím temnotu a přicházím na světlo, abych vám řekla jediné, že jsme si všichni rovni. Muži i ženy. Jsme každý jiný a to, jak se snažíme být stejní, mě vůbec nebaví. Jsem žena. Jsem ztělesněním lásky, přijetí a sexuality. Partnerství pro mě hodně znamená a nebojím se to ukázat světu. Nepotřebuji bojovat. Dobýt svět. Nechte mě milovat! Nechte mě krášlit a starat se.

Jsem silou přírody v plném rozkvětu, kde by bez spojení mužského a ženského nikdy nic nevzniklo.

Nechci být jako muž, ani se mu nechci v ničem vyrovnat. Už dávno vím, že bych všechno zvládla. Ale proč bych o to měla usilovat? Vždyť s koncem naší rozdílnosti končí veškerá legrace. Naše rozdílnost je magnetická. V mých očích se zrcadlí hravost. Má intimita nějaké hranice? Jde to ještě blíž? Nenarazíme? Pojď, prozkoumáme to. 

Chci, abychom se tady cítili dobře. Spolu. Jsem silou přírody v plném rozkvětu, kde by bez spojení mužského a ženského nikdy nic nevzniklo. Budu tady, v tobě i ve všem živém okolo tebe. Prý jsem miláčkem boha i všeho veškerenstva. S první letní bouřkou, když mocně hřmí a blýská se, je moje energie v přírodě nejsilnější. V den jarní rovnodennosti vycházím z podsvětí a na rovnodennost podzimní se do něj opět vracím. Znám světlo i tmu. A baví mě jejich kontrast.

Tak tohle jsem JÁ. A tak trochu i ty. Mé jméno je Lada.

Oslavy jara

Období bohyně Lady přichází v květnu, v době, kdy se venku začíná oteplovat a my sami se začínáme více svlékat a odhalovat. Vůči světu i vůči sobě navzájem. Zvířata se začínají sobě dvořit a vytvářet páry. Lada je bohyní, která žije v partnerství. Přecházíme z panenských bohyň do bohyň milenek. Lingvisticky je s Ladou spojováno ladění. Sladit, ladit, být v souladu, naladit se na sebe. V partnerství se noříme do intimity a komunikace. Její obdobou je řecká Afrodita, římská bohyně lásky a smyslnosti Venuše nebo germánská Freya.

Lada se vztahuje ke gaelskému svátku Beltain, který se slaví v noci z 30. dubna na 1. květen. Zatímco na tradiční Beltain se zapalovaly ohně, oslavovala láska a plodnost, u nás se tento tradiční svátek zachoval jako pálení čarodějnic. Což je trochu úsměvná transformace. Zrovna na svátek oslav sexuality připadlo pálení čarodějnic. 

Beltain leží na pohanském Kole roku mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a jedná se o svátek plodnosti, spojení protikladů, muže a ženy. Tradičně to byl moment spojovaný s první letní bouřkou, kdy bůh slunce oplodnil matku zemi, což je potřeba, aby byla země plodná, úrodná.

Tancovalo se kolem ohně, skákalo se přes něj, dokonce i v páru. A mohlo se dávat slib na jednu noc, na rok a den nebo na celý život.

Oslavy původního svátku měly mnoho různých podob, které se týkaly divých hrátek a svádění mezi muži a ženami. Nejčastěji tancovali v maskách kolem ohně tak, aby se nevědělo, kdo je kdo. A mohli si nezávazně vybrat partnery pouze na tuto jednu jedinou noc. Ne rozumem, ale spíš podle aktuální přitažlivosti. Tuto noc se totiž kolektivní zájem kmene, aby země byla plodná a úrodná, nadřazoval osobním vazbám mezi partnery. V okamžiku, kdy by byl třeba nějaký pár neplodný, tak si tím kmen zvýšil pravděpodobnost, že partneři počnou s někým jiným. 

Manželství na zkoušku

Během Beltainu si také lidé mohli složit slib věrnosti, a to buď na jednu noc, na rok a den anebo rovnou na celý život. Lidé spolu strávili rok a den v plnohodnotném monogamním partnerství a po uplynutí této doby zhodnotili, jestli se k sobě hodí a jestli jsou připraveni spolu vstoupit do svazku na celý život. Což by leckterému páru prospělo i v dnešní době, a zamezilo by se tak zbytečně protahovaným vztahům, ze kterých se po deseti letech „testování“ těžko odchází. Takhle by už po roce a dni věděli, jestli jim je nebo není dobře, a museli se shodnout na tom, zda chtějí ve vztahu pokračovat.

Příští rok si tak ještě na Beltain mohli užít, s kým chtěli a pak už spolu zůstat napořád.

Začínalo se oteplovat a lidé se milovali v lesích, v polích, v brázdách, tak, aby se plodnost přenesla i na zemi. Děti, které byly tento den počaty, byly považovány za požehnané. Za jejich otce byl prohlášen Robin Greenman – muž z lesa (dodnes je jedním z nejčastějších příjmení v anglosaských zemích Robinson, tedy „syn Robinův“, ten, který byl počat na Beltain, jehož otcem je bůh lesů). Otcovství nad tímto dítětem pak přebíral celý kmen. Jeho narození připadalo devět měsíců po Beltainu, tedy na 1. únor, na svátek Imbolc.

Bohyně přitažlivosti

K Ladě a svátku Beltain patří snaha o kvalitnější, hlubší, zajímavější a emočně více naplňující splynutí. Tady je v prvé řadě na místě položit si otázku: Jak my sami přistupujeme k vlastní sexualitě?

S rostoucí mírou emancipace k sobě i v sexu začínáme navzájem přistupovat tak, že my, muži a ženy, jsme všichni stejní.

Od čím dál, tím nižšího věku na nás silně působí pornografie. Od rodičů většinou získáváme zkreslené představy o sexualitě. Pak jdeme cestou pokus/omyl, zraňujeme se a vytváříme nezdravé modely. Zároveň často ani nemáme na rozvoj vlastní sexuality čas a máme pocit, že bychom ji měli nějakým způsobem kontrolovat. Spěcháme, zkracujeme předehry.

Nebereme v potaz to, že jako muži a ženy jsme fyziologicky a hormonálně velice odlišní. Přitom je důležité ptát se partnera a nedávat mu to, co bych od něj chtěla já sama. Muž a žena mají totiž diametrálně odlišné potřeby a tuto odlišnost je důležité ctít. Vždyť z ní vzniká vzájemná přitažlivost. V okamžiku, kdy jsme oba šedí a sobě podobní, tak to přestává jiskřit. Nemá se co k čemu přitahovat.

Symboly

K Ladě řadíme všechna zvířata v páru, jejím stromem je lípa srdčitá. Patří k ní červená barva, která je spojována s plodností a sexualitou. Je to bohyně krásy, lásky, ale i sebelásky, tedy jejím atributem je i zrcadlo. Dalším symbolem je pak pás, který ženy v minulosti často nosily jako ozdobu přes šaty, kde logicky neplnil funkci jako plní dnes, totiž aby nám nespadly kalhoty.

Pásu bylo často připisováno mnoho magických schopností a byl spojován s ochranou nebo s erotikou. V okamžiku, kdy má žena něco na bocích, tak to stahuje její pozornost do pánevní oblasti, začíná víc hýbat boky a i její chůze se promění. Klidně si pás může dát i pod oblečení a nastartovat tak v sobě smyslnost.

Související…

Bohyní dubna je Kostroma. Symbol ženské krásy a přitažlivosti
Klára Ponczová

Dalším symbolem Lady jsou labutě a perly. Perla ukrytá v mušli je odpradávna symbolem sexuality, ženskosti a krásy. Perly nejlépe fungují na vlhké ženské pokožce, kde jsou vyživované, kde mohou dýchat. 

Na přípravě článku se podílela a svými odbornými znalostmi přispěla Lilia Khousnoutdinová.

zdroj: Lilia Khousnoutdinova