Stejně jako Matera byla první města postavená na cirkulační, tedy oběhové ekonomice. Byla soběstačná, postavená na cyklu činností, které byly vzájemně propojeny a samy se regenerovaly. Město se také integrovalo do okolního prostředí, krmilo lidi místními produkty a budovalo vodní kanály skrz skály. Od průmyslové revoluce však systém, který se opírá o globální ekonomiku, odebral primární zdroje. Přeměnil je na produkty a odpad.
Tento přístup přinesl, jak víme, zvýšenou prosperitu, ale také značné nároky na klima – emise skleníkových plynů, vysokou úroveň znečištění, plýtvání a vyčerpané přírodní zdroje. Posledních deset let padají teplotní rekordy a hladina moří stoupá. Statistiky ukazují, že si nemůžeme dovolit další desetiletí lineární ekonomiky.
Zpátky do oběhu
A jako producenti více než 70 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého se podle odborníka na chytrou infrastrukturu Gianlucy Di Pascaleho budou města muset pustit cestou cirkulární, tedy oběhové ekonomiky.
Města a firmy také ušetří díky používání recyklovaných stavebních materiálů a přeměně odpadu na palivo pro autobusy.
Ve městě, které využívá cirkulační ekonomiku, bude přístup „take-make-dispose“ (převzít a zlikvidovat) nahrazen filozofií „reduce-reuse-recycle“ (omezit-znovupoužít-recyklovat). Městská mobilita bude uhlíkově neutrální a bude se spoléhat na vozidla s nízkými či nulovými emisemi v rámci širší energetické sítě poháněné obnovitelnými zdroji. Města a firmy také ušetří díky používání recyklovaných stavebních materiálů a přeměně odpadu na palivo pro autobusy. Cirkulační ekonomika ve městech spojí starodávné přístupy s moderními technologiemi. Jak to ale města udělají a kde na to vezmou?
Pět zákonů cirkulace
Vlády se snaží o přechod na cirkulární ekonomiku, ale ke skutečným změnám dochází spíš ve městech. Amsterdam například přepracovává 20 materiálových řetězců, u nichž se odhaduje, že ročně přinesou skoro 250 milionů eur v úsporách nákladů a příjmech.
V mezinárodní síti poradenských společností EY (dříve Ernst & Young) vypíchli pět základních poznatků, podle kterých bude městská cirkulární ekonomika fungovat.
1. Zapojení občanů
Pomocí moderních technologií bude možné ovlivňovat chování spotřebitelů a zlepšit zpětnou vazbu.
2. Odpad jako zdroj
Globálně je jen 9,1 % materiálů používaných společností sekundární; zbývajících 91 procent jsou primární materiály, které končí na skládce. Města hrají zásadní roli při přeměně odpadu v surovinu.
3. Cirkulární plánování
Přechod na cirkulární ekonomiku vyžaduje zásadní změnu ve způsobu navrhování, výroby a používání produktů. Produkty budou založeny na nulovém plýtvání a maximalizaci všech zdrojů od samého počátku.
4. Nové modely nákupu
Pravidla pro veřejné zakázky a nákupy nyní upřednostňují vlastnictví, provoz a nakládání s aktivy. Cirkulární ekonomika zvýhodňuje přístup, jako je pronájem nebo přechod na provozní modely založené na službách.
5. Inkubátory cirkulační ekonomiky
Podnikatelé využívají kreativitu a tvrdě dřou, aby uvedli na trh nové koncepty a produkty, vytvářeli pracovní místa a vůbec předefinovali, co je možné. Města musí podporovat podnikatele a spolupracovat s nimi při vytváření oběhové ekonomiky.
Jak přejít k cirkulaci
Jak mohou města za cirkulační iniciativy platit? Přestože je nedostatek finančních prostředků problémem, zisky plynoucí z přechodu překonají prvotní náklady. Radní měst musí myslet kreativně a spolupracovat se soukromým sektorem, aby prostředky pro cirkulační programy zajistily rychleji. Pomoci mají tyto přístupy:
- Udělat z cirkulačních programů prioritu pomocí přímého financování a grantů. Například Singapur vyčlenil 45 milionů dolarů na iniciativu uzavření odpadové smyčky pomocí cirkulačních přístupů.
- Přilákat soukromé partnery prostřednictvím korporátních partnerství, aliancí a fondů. Investoři ze soukromého sektoru stále více investují do kruhových udržitelných iniciativ. Třeba Decalia rozjela první akciový investiční fond věnovaný cirkulační ekonomice. The Circular Economy Investment Fund uvolňuje 18 milionů liber pro grantové financování malým a středním podnikatelům.
Světová banka přislíbila 200 miliard dolarů na kombinované financování městské udržitelnosti v letech 2021–2025.
- Prozkoumat alternativní modely financování. Nové finanční nástroje, které doplňují tradiční modely partnerství veřejného a soukromého sektoru, mohou podpořit přechod k cirkulačnímu hospodářství a financovat udržitelnou infrastrukturu. V roce 2018 dosáhly celosvětové emise zelených dluhopisů 203 miliard dolarů, což je o 3 % víc než v roce 2017.
- Používat kombinované finanční modely pro slibné pilotní programy s omezeným financováním. Kombinováním investic od mezinárodních dárcovských organizací, státních investičních fondů, filantropů a soukromého sektoru mohou být cirkulační programy rozjety. Světová banka přislíbila 200 miliard dolarů na kombinované financování městské udržitelnosti v letech 2021–2025.
Pro přilákání investic do cirkulačních projektů by města měla zpřístupnit údaje o jejich výkonnosti a možném dopadu. Měla by také sladit přístupy k přilákání investic s vládami, třeba formou pobídek. Přechod ze systému, který vládl globální ekonomice po dvě století, nebude snadný. Historie lidstva je však příběhem úspěchu, přežití a neustálé transformace. A většina z toho byla iniciována ve městech.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Meeting of the Minds