Od roku 2016 počet turistů, kteří každoročně zavítají do Prahy, podle analýzy organizace Prague City Tourism pravidelně převyšuje hranici sedmi milionů lidí. Naprostá většina (asi 85 procent) jsou hosté ze zahraničí. Dosavadní vývoj roku 2019 naznačuje, že by letos mohla být poprvé překročena osmimilionová meta. V prvním pololetí Prahu navštívilo 3,7 milionu turistů, přičemž druhých šest měsíců roku bývá z hlediska cestovního ruchu daleko silnější. Nejvíce lidí totiž do české metropole přicestuje o letních prázdninách, v září, říjnu a ještě v předvánočním čase. Není důvod si myslet, že by to letos mělo být jinak. Ale v budoucnu by mohlo. Díky (nebo možná spíš kvůli) většímu letišti sem může turistů dorazit mnohem víc.

Ve středu 13. listopadu vláda schválila investici ve výši šestnácti miliard korun do první fáze rozšíření přepravní kapacity Letiště Václava Havla. To loni narazilo na své limity, když odbavilo bezmála sedmnáct milionů turistů. Do roku 2028 má dojít k rozšíření Terminálu 2 o devět nových stání pro letadla, což by mělo zvýšit kapacitu na 21 milionů odbavených cestujících.

Třicet milionů ročně

To však nemá být konečná. „V dalších fázích rozvoje by se letiště mělo rozšířit tak, aby zde bylo kolem roku 2029 možné odbavit až 23 milionů cestujících, respektive 30 milionů do roku 2035,“ uvedl pro Flowee Jiří Hannich, mluvčí Letiště Praha. Dá se tedy očekávat, že s faktickým zdvojnásobením kapacity Letiště Václava Havla rapidně vzroste i počet turistů, kteří budou směřovat právě do Prahy.

Hana Třeštíková, která má na starosti oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu, kvůli očekávanému přílivu dalších turistů s rozšířením letiště nesouhlasí.

Takový vývoj se ale moc nezamlouvá pražským radním a celkem opodstatněně se takového přílivu obávají. Nejde ale jen o počty turistů, ale i o způsob, jakým se budou mezi letištěm a centrem města přepravovat. Není třeba připomínat, že železniční spojení, o kterém se mluví už řadu let, zatím zůstává na papíře. Přitom podle původních plánů měla dráha z Prahy na letiště a dále do Kladna začít jezdit v roce 2024. Kvůli nekonečným diskusím o vedení trati se stavět v podstatě ještě nezačalo (pokud tedy ignorujeme opravu Negrelliho viaduktu, který by se opravoval stejně), a tak se jen posunul předpokládaný termín jejího dokončení na rok 2028. Tedy na stejný termín, ve kterém by měla být dokončena první fáze rozšíření Letiště Václava Havla.

S městem se nejednalo

Flowee v této souvislosti oslovilo náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra, aby zjistilo, zda Praha se společností Letiště Praha jedná o spolupráci a případné koordinaci budování na letiště navazující infrastruktury. Podle sdělení Julie Kochové, tiskové mluvčí uskupení Praha sobě, za něž Scheinherr v městské radě sedí, však zatím taková jednání neproběhla. Scheinherrova kolegyně v radě Hana Třeštíková, která má na starosti oblast kultury, památkové péče, výstavnictví a cestovního ruchu, právě kvůli očekávanému přílivu dalších turistů s rozšířením Letiště Václava Havla nesouhlasí.

Letiště Praha však s rozvojem dopravní infrastruktury počítá. Vedle nových parkovacích domů na Letišti Václava Havla mají vzniknout nové stanice pro autobusy MHD. „Pravidelně komunikujeme s Dopravním podnikem hlavního města Prahy, abychom zohlednili jeho potřebu ohledně veřejného prostoru pro MHD,“ řekl Flowee Hannich s tím, že navazující dopravní infrastruktura je v gesci Ředitelství silnic a dálnic ČR. „S ním otázku optimalizace dopravy také diskutujeme,“ dodal Hannich.

Praha jako Paříž

Obavy Hany Třeštíkové z přílivu turistů jsou na místě a mluvčí Letiště Praha je do jisté míry potvrdil. Avšak s jistou nadějí, že by nově příchozí turisté nemuseli být takzvaně „low cost“. Neměli by to být tedy v první řadě lidé, kteří do Prahy míří především za kratochvilnou zábavou v podobě alkoholových dýchánků a podobně. „Primárně chceme rozvíjet taková letecká spojení, díky nimž by mohl narůstat především segment turistů, kteří mají o Českou republiku skutečný zájem, cestují sem za kulturou a poznáváním a jsou také ochotni utrácet. Jde tedy zejména o příjezdovou turistiku ze vzdálených destinací v USA a ve východní Asii,“ řekl Flowee mluvčí Letiště Praha.

Loni v Praze jeden návštěvník strávil v průměru 2,3 noci a utratil 3 825 korun.

Takový přístup je prakticky v souladu s tím, co před časem pro deník Echo24 vyjádřil také pražský primátor Zdeněk Hřib. „Chceme se zaměřit na přilákání těch správných turistů, kteří, lidově řečeno, utratí více peněz, zůstanou v Praze delší dobu a nezatěžují místní negativními dopady turismu,“ řekl. Podle něj z toho jasně vyplývá, že Praha upřednostňuje určité skupiny turistů před jinými. Hřib by v Praze rád uvítal například více kongresových turistů a magistrát už prý spolupracuje s agenturami, které konání různých konferencí zprostředkovávají.

Kdo sem vlastně jezdí

Jen pro představu: Loni v Praze jeden návštěvník strávil v průměru 2,3 noci (2,4 noci připadá na jednoho zahraničního) a utratil 3 825 korun. To jsou čísla srovnatelná s Paříží, zohledníme-li rozdílnost cenových hladin. Naproti tomu průměrná denní útrata návštěvníka Prahy je sice zhruba o tři stovky vyšší než v Londýně, v britské metropoli ale turisté v průměru přespí téměř šestkrát.

Největší skupinou zahraničních návštěvníků Prahy jsou Němci, kterých do ní loni zavítalo přes 900 tisíc. Na druhém místě jsou Američané a na třetím Britové. V obou případech jich do Prahy přijede ročně přes 400 tisíc. V poslední době hodně diskutovaná Čína je až na šestém místě (přes 320 tisíc návštěvníků), ovšem počet Číňanů přišedších do Prahy se od roku 2012 téměř ztrojnásobil. Číňané však v Praze stráví jen 1,73 noci, zatímco německý průměr se blíží 2,3 noci.

Kam se všichni vejdou?

Více turistů, kteří by v Praze měli rovněž strávit více dní a noci, ale znamená, že hlavní město bude muset být schopno nabídnout adekvátní ubytovací kapacity. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že Praha jisté kapacitní rezervy má, neboť míra čistého využití lůžek loni dosáhla 66 procent. V Praze oficiálně existuje 816 zařízení hromadného ubytování, která nabízejí přes 93 tisíc lůžek. To je nejvíce od roku 2012, kdy jich v hlavním městě bylo k dispozici něco přes 92 tisíc.

Ještě v roce 2016 byl počet nabízených sdílených jednotek k ubytování 10 310, loni už téměř čtrnáct tisíc.

Jenže i přesto dochází k rapidnímu rozvoji digitálního ubytovacího byznysu přes platformy typu Airbnb. Podle analýzy Prague Hospitality Report poradenské společnosti Deloitte se kapacita pražských hotelů zvýšila za poslední dva roky pouze o 1,4 procenta, zatímco u zprostředkovatelů Airbnb nebo HomeAway to ve stejném období bylo o více než třetinu.

Ještě v roce 2016 byl počet nabízených sdílených jednotek k ubytování 10 310, loni už téměř čtrnáct tisíc. Podle odhadů přišla Praha díky tomu na poplatcích o 88,5 až 124 milionů korun. Deloitte také odhaduje, že brzy tato suma překročí čtvrtmiliardovou hranici. „Vidina zajímavého výdělku přes platformy krátkodobého bydlení vytlačuje obyvatele z centra města. Očekáváme, že tento efekt bude pokračovat i směrem do širšího centra. Aktuální předpovědi totiž ukazují, že do roku 2025 přijede do Prahy každý rok o 330 tisíc turistů více než ten předchozí,“ uvedl ke studii Miroslav Linhart, partner a vedoucí oddělení nemovitostí Deloitte.

Jak na Airbnb?

Nedávno jsme na Flowee psali o tom, že pronájem přes Airbnb v Praze není obecně zrovna moc fér podnikání. Digitální ubytovací platformy jsou ovšem něco, s čím si politici lámou hlavu nejen u nás, ale i v zahraničí. Není zřejmě problém nastavit této formě podnikání zvláštní pravidla, ale problém je najít způsob, jak jejich dodržování efektivně vymáhat. Navíc pražští politici volají na pomoc stát, který by přijal příslušnou legislativu, neboť město samo o sobě prý Airbnb a podobné služby regulovat nemůže.

Na Airbnb například dopadne zatím jen vládou schválená digitální daň.

Nicméně některé kroky se již chystají. Na Airbnb například dopadne zatím jen vládou schválená digitální daň. Pokud projde i parlamentem, splňuje tato služba kritéria pro uvalení sedmiprocentní daně z tržeb. Praha připravuje zvýšení ubytovacího poplatku nebo stanovení maximálního počtu dní v roce, kdy lze byt ke krátkodobému pronájmu využívat. Ostatně takovýto nástroj je uplatňován v řadě evropských měst. Z poslanecké sněmovny pak zaznívají návrhy na to, že by pronajímatel Airbnb musel mít k pronajímání svého bytu souhlas společenství vlastníků jednotek nebo že by musel povinně zveřejňovat informace o ubytování.

Turistická přílivová vlna, která se na Prahu rok co rok valí, zřejmě neopadne. České metropoli tedy nezbývá než se trendům přizpůsobit a využít zájem o její pamětihodnosti ve svůj prospěch. Nikdo netvrdí, že jde o lehký úkol.

Související…

Pražské letiště v roce 2028: Nová dráha, větší terminál a vlak do centra
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: Prague City Tourism