Po dvou hubených letech si Pražané užívají dovolených tak jako dříve. I přes vysokou inflaci, zdražování všeho v řádu desítek procent a problémy v letecké dopravě je zájem o dovolené obrovský. V prázdninovém veselí ale jako bychom zapomněli na nebezpečí, kvůli kterému jsme minulé dva roky nemohli téměř nikam. Letní vlna covidu je větší než kdy jindy, žádné omezení ale zatím nepociťujeme. Mají Pražané důvody k obavám? 

Nejdříve data. 17. 7. 2022 bylo v Česku 260 nových případů covidu, o rok dříve, tedy 17. 7. 2021, bylo těchto případů 197. Máme více covidu, přitom nemáme žádná omezení. Nenosí se roušky do MHD ani do obchodů, všechno je otevřeno... Je to, že se cítíme bezpečně, oprávněné? Máme díky očkování a zkušenostem s covidem na optimismus nárok? Nebo je to klid před bouří?

„Situace je jiná, než v minulých dvou letech. Populace je proočkovanější, řada lidí má hybridní imunitu po prodělaném onemocnění a očkování, máme dostatek kvalitních respirátorů, zajeté postupy,“ říká Milena Johnová, radní s gescí zdravotnictví. „Z těchto důvodů jsme se s kolegy z Hygienické stanice Praha shodli, že nebudeme omezovat například návštěvy v pobytových sociálních službách. Nicméně doporučíme používání respirátorů v případě návštěv. Osobně si myslím, že opatrnost je u ohrožených skupin, jako jsou například senioři, na místě.“


A právě Hygienická stanice hlavního města Prahy „je místně a věcně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví pro území metropole“, říká její mluvčí Zdeněk Boublík. Přeloženo do běžné češtiny, má na starosti ochranu veřejného zdraví. Podléhá ale ministerstvu zdravotnictví, které krajské hygienické stanice kontroluje a řídí. Pavomoci pražské hygienické stanice jsou v tomto podle Zdeňka Boublíka limitované.

„V rámci pravidelné resortní interní komunikace podává pražská hygienická stanice ministerstvu zdravotnictví, všem jeho poradenským institucím a poradním sborům své aktuální regionální poznatky a vývoj situace s nimi pravidelně konzultuje. Stejně tak je hygiena v dané agendě v pravidelném kontaktu s hlavním městem Prahou – Magistrátem hl. m. Prahy.“ A musí samozřejmě sledovat trendy a zajišťovat adekvátní responzi, zvláště v situaci, jaká je teď. Lidé cestují po celém světě, covidová omezení nejsou už skoro nikde, ovšem covid se šíří víc než v minulých letech.

Roušky v nemocnicích? Už brzy

Brát relativní poklid s nadhledem není určitě na místě. V Česku se objevil první případ nové subvarianty koronaviru s označením BA.2.76. Je blízká subvariantě BA.2.75, které se říká Kentaur. A smůlu mají ti, kteří už covid prodělali – proti této variantě je imunita po prodělání jiné varianty nemoci neúčinná. Přesto je hlavně v Praze relativně vyšší zájem – druhou posilující dávkou bylo naočkováno již přes 3 000 Pražanů. V ostatních krajích jsou to většinou nízké stovky dávek.

Praha se tak logicky zaměřuje na nejohroženější skupiny. „Věřím, že zájem o očkování bude, zejména si myslím, že je důležité očkovat v pobytových sociálních službách. Nyní zjišťujeme zájem o zajištění mobilních očkovacích týmů do domovů pro seniory,“ říká Milena Johnová. O znovuzavedení roušek se ani neuvažuje, některé nemocnice už ale jejich používání vyžadují. Zatím se tak stalo v Příbrami, v Mladé Boleslavi a Ostravě, o zavedení rouškové povinnosti uvažuje také motolská nemocnice, ale o datu zavedení této povinnosti ještě nebylo rozhodnuto. V Ústřední vojenské nemocnici zavádějí povinnost respirátorů rpo pacienty, návštěvy i zaměstnance od 25. července, naopak v Thomayerově nemocnici ani ve Všeobecné fakultní nemocnici o ní zatím neuvažují, obě nemocnice to však důrazně doporučují.

„S ohledem na zhoršující se covidovou situaci však prosíme všechny o dodržování základních hygienických pravidel a důrazně doporučujeme nošení ochrany dýchacích cest,“ říká Marie Heřmánková z VFN. „Pokud se současná covidová situace nezlepší a bude se nadále zhoršovat, tak budeme toto opatření nuceni zavést,“ dodává Petr Sulek z Thomayerovy nemocnice.

Situace tedy není rozhodně růžová, ale díky zodpovědnosti občanů a dvěma letům bolestných zkušeností je Praha připravena. Ví, kde jsou kritické body, a dokáže se na ně zaměřit. „Díky předchozím situacím se podařilo prosadit některá opatření, která například pomáhají při předávání pacientů z přednemocniční péče do nemocnic na akutní lůžka. Věřím, že zkušenosti i nastavený systém v případě vážnějšího zhoršení epidemiologické situace zafungují. Myslím, že jsme připraveni,“ dodává Milena Johnová. Můžeme se tedy těšit, že zbytek léta a podzimu budou – alespoň, co se covidu týče – jako dříve? „Přeji si, aby se naplnila proroctví, že se z covidu stane běžné a dobře zvladatelné onemocnění,“ říká Milena Johnová.

Související…

Rozvolňování bylo zase neuvážené. Pomůže jen očkování, říká Libor Grubhoffer
Kateřina Hájková

foto: MZCR, Shutterstock, zdroj: Autorský článek