Měnící se makroekonomické faktory a obchodní trendy vedou turisty k tomu, aby se stahovali do oblíbených destinací. To vede k degradaci životního prostředí a zneužívání cenotvorby místními obyvateli. Overturismus, jak je už podle serveru The Atlantic nový fenomén nazýván odborníky, je všude a nezadržitelně se šíří dál.
Onen fenomén zároveň znamená, že místní, kteří v oblíbených destinacích žijí, nebo je mají ochraňovat, mají turistů nad hlavu. I Mona Lisa je vyčerpaná. A není sama. Ještě nedávno jsme se smáli „šikmookým“ turistům, že místa, která navštíví, vidí až z fotek, protože se na ně na místě dívají pouze skrze fotoaparát. A dnes jejich příklad následuje celý svět.
Instagramová turistika
Vlny instagramerů, chtivých výhod a pobytů zdarma nebo za „propagaci“ na svých účtech, zaplavují exotické destinace, aby se na síti mohli pochlubit zajímavými snímky. Je úsměvné, že řada knih Petera Mayleho z Provence přivedla do této části Francie nehorázné množství zvědavců a fanoušků Mayleho, který dokonce musel chvíli žít v ústraní. Dřív si ale aspoň o něčem takovém museli lidé přečíst. Dnes takovou „masovost“ vyvolá pár dobře mířených fotek na Instagramu.
Přeplněnost v místnosti s obrazem Mony Lisy a Venus de Milo byla už samotným dílům nebezpečná.
Svět ale podle autorky The Atlanticu Annie Lowreyové není nafukovací. A náznaky poslední doby ukazují, že toho na něj začíná být trochu moc – Louvre koncem května zavřel. Pracovníci muzea informovali o tom, že přeplněnost v místnosti s obrazem Mony Lisy a Venus de Milo byla už samotným dílům nebezpečná. Podobně jsou na tom Benátky, Barcelona, Mallorca, pláže v Thajsku, Mexiku, na Filipínách. Fronty na Mont Everestu se staly příčinou mnoha úmrtí, o čemž vypráví třeba i film Everest, který byl natočen podle skutečné události.
Čína v pohybu
Cestovní ruch, který byl dříve výsadou šlechticů a majetných odborníků, se tak jak ho známe dnes, začal rozvíjet až v 80. letech 19. století, tedy společně s rostoucí prestiží střední třídy. Od té doby se situace posunula mnohem dál. Desítky milionů lidí získaly po dlouhé době prostředky na cestování, které chtějí využít. A navíc cestovat je dnes neuvěřitelně trendy! Pro mnohé to není jen koníček, ale životní styl. Jsou i tací, kteří si na něm vystavěli kariéru. Příčiny jsou podle všeho makroekonomické.
Aby ochránila své historické a národní klenoty, zavedla proto řada míst, mezi nimiž je Amsterdam, Bali, Edinburgh, Irsko, Řím a Benátky, turistické daně.
Odstartovala to Čína, kde počet cestovatelů, který v roce 2000 činil 10,5 milionu ročně, vzrostl na odhadovaných 156 milionů v roce 2018. A když to vezmeme celosvětově – v roce 1960 cestovalo méně než 70 milionů lidí a dnes se po celém světě za svými vysněnými destinacemi přesouvá 1,4 miliardy lidí.
Mediální fenomén
Na rostoucí vášni k cestování si řada přičinlivých obchodníků může pěkně vydělat. Což také dělá. Výletní plavby lodí jsou mnohem populárnější, tím pádem levnější a tím pádem obsazenější. Letecké společnosti snižují náklady na lety, aby nalákaly více zážitkůchtivých turistů. Platformy, jako je Airbnb, zvyšují nabídku pronajímatelných prostorů po celém světě – od Ria až po Dillí – a zvyšují nájemné pro stávající obyvatele. V Barceloně například až o čtyři procenta.
A to ani nemluvíme o TripAdvisoru, který cestovatele toužící po neobyčejných místech pro neobyčejné fotky, jimiž se budou moci pochlubit nebo si vydělat na Instagramu, zavádí na do té doby neznámá a autentická místa, aby je použili, vyfotili a zničili.
Turismus ano, ale ne over
Navzdory všemu zůstává turistika pro některá místa, třeba jako jsou Severní Kypr, Řecko, Chorvatsko, malá italská města nebo velké americké parky a tisíce míst mezi nimi, životně důležitým prostředkem obživy. Cestovatelé a jejich investice dávají místním obyvatelům práci, díky níž mají, lidově řečeno, „co do úst“. Turismus je nutný a potřebný. Overturismus ale tuto zdravou hranici překračuje mílovými kroky. Devastuje známé světové destinace, které by se směle uživily i bez něj, tedy bez toho „over“.
Přesto všechno má overturismus i jisté výhody. Patří mezi ně pronikání kultur, globalizace společnosti a demokratizace cestování.
Aby ochránila své historické a národní klenoty, zavedla proto řada míst, mezi nimiž je Amsterdam, Bali, Edinburgh, Irsko, Řím a Benátky, turistické daně. Tyto poplatky snižují počet návštěvníků v dané lokalitě a poskytují zároveň příjmy na zlepšení infrastruktury a nápravu škod, které turisté nevyhnutelně způsobují. Vlády a města také zavádějí nařízení, jako jsou zákazy turistických autobusů v Římě či omezený prodej vstupenek na výstavy v Barceloně. Některé oblíbené destinace už jsou pro turisty uzavřeny úplně.
Tato opatření nabývají na důležitosti i pro budoucí léta, protože střední třída se rozrůstá, sociální média jsou více všudypřítomná a cestování je stále levnější. Přesto všechno má overturismus i jisté výhody. Patří mezi ně pronikání kultur, globalizace společnosti a demokratizace cestování. Jenže čeho je moc, toho je příliš.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Atlantic