Snaha o dokonalost podle studie Americké psychologické asociace mezi dnešními vysokoškolskými studenty ve srovnání s předchozími generacemi výrazně vzrůstá. Tendence k perfekcionismu může na jedné straně fungovat jako skvělá motivace, na straně druhé si však vybírá svou daň. Nadměrná touha uspět ve všech oblastech života, přílišná kritičnost k sobě samému i časté srovnávání se s ostatními mají podle vědců negativní dopad na duševní zdraví mladých lidí.

Vedoucí autor studie Thomas Curran z University of Bath se zaměřil na zkoumání generačních změn, které se týkají perfekcionismu, od osmdesátých let až do roku 2016. K tomuto účelu se svým týmem vyhodnotil výsledky speciálního testu Multidimensional Perfectionism Scale od 41 641 studentů z amerických, kanadských a britských škol z tohoto období. Test se zaměřoval zejména na tři nejčastěji se vyskytující typy perfekcionismu, v jejichž základu stojí iracionální touha být dokonalý, vnímání nadměrného očekávání okolí nebo nerealistické očekávání dokonalosti u ostatních.

Dnešní mladí lidé si navzájem konkurují a čelí silným společenským tlakům. Cítí, že perfekcionismus je nezbytný proto, aby se cítili bezpečně a byli uznáváni.

Výsledky výzkumu prokázaly, že generace dnešních studentů dosáhla nejvyššího skóre v každé formě perfekcionismu. Mezi lety 1989 až 2016 vzrostl perfekcionismus orientovaný na vlastní osobu o 10 procent, sociálně předepsaný perfekcionismus o 33 procent a perfekcionismus očekávaný u druhých o 16 procent.

Vliv sociálních sítí

Zvýšení touhy po dokonalosti v měřeném období je dle Currana řízeno řadou faktorů. Velký podíl vědec přičítá sociálním médiím, která na jedné straně vyvíjejí mimořádně silný tlak na mladé dospělé, aby byli lepší, a na druhé straně jim umožňují neustálé srovnávání se s ostatními.

V důsledku toho jsou mladí častěji nespokojeni se svými těly, vztahy, kariérou i vzděláním, a tak si buď sami na sebe kladou stále nereálnější požadavky, nebo se stáhnou do sociální izolace. Svou roli hraje i rostoucí tendence posuzovat druhé dle jejich socioekonomického statusu. Mladí jsou tak nuceni dosáhnout co nejvyššího vzdělání, aby se jim otevřely vysoké kariérní pozice.

Akademická půda se mění na bojiště

Podle Currana na současných vysokých školách nebezpečně narůstá také míra meritokracie, tedy přílišné orientace na výkon. Na mnohých univerzitách vládne vysoce konkurenční prostředí a studenti namísto spolupráce vedou boj o postup na sociálním a ekonomickém žebříčku.

„Dnešní mladí lidé si navzájem konkurují a čelí silným společenským tlakům. Cítí, že perfekcionismus je nezbytný proto, aby se cítili bezpečně a byli uznáváni,“ vysvětluje Curran.

Méně soutěže, více spolupráce

Spoluautor studie Andrew Hill však upozorňuje na to, že studenti s nejvyšším skóre na škále perfekcionismu jsou také nejvíce ohroženi psychickými poruchami. Mladí lidé, kteří touží po dokonalosti, trpěli zejména závažnými stavy deprese a úzkosti a objevovaly se u nich i sebevražedné tendence.

Hill proto spolu s výzkumným týmem a dalšími odborníky naléhá na školy a tvůrce školské politiky, aby výrazně omezili soutěž mezi svými studenty v zájmu zachování jejich dobrého duševního zdraví.

Související…

Nová forma sebepoškozování: Kyberšikana sebe sama
Monika Kovačková

foto: Profimedia, zdroj: ScienceDaily