Utrpět psychickou újmu nemusí být vždy jen na škodu. Podle psychiatra Jamese F. Zendera může prožité trauma některým jedincům pomoci k vysněným cílům. Negativní zkušenost tak může definovat skutečnou osobnost.
Americký psychiatr James F. Zender, který má více než třicet let zkušeností v oboru, se zaměřuje na léčení traumatu. Za svojí praxi došel k poznání, že díky traumatickému zážitku si někteří lidé uvědomí pozitivní součásti svého života, a to i ty, o nichž třeba ani nikdy nepřemýšleli.
Jejich sny a cíle se pak po takovém zážitku mohou jednodušeji splnit. Trauma totiž na některé lidi může působit jako posilovač vědomí, a dokonce je dokáže utvrdit v rozhodnutí, co mají se svým životem udělat.
Zjistit, proč vlastně žijeme
Pro Jamese F. Zendera je nejlepším příkladem teorie, jak trauma může pomoct k lepšímu životu a naplnění, bývalý vězeň nacistických koncentračních táborů Viktor Emil Frankl. Tento rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy za druhé světové války přežil čtyři různé německé lághry. Frankl právě díky svému utrpení vymyslel terapii známou jako logoterapie. Ta spočívá v touze po smyslu bytí. Během této terapie je zásadní a uvědomit si, proč vlastně žijeme.
Dalším příkladem, že teorie "pozitivního traumatu" funguje, je podle Zendera Brian Shul. Brian zase býval vojenským pilotem a během vietnamské války byl sestřelen nad džunglemi nedaleko kambodžské hranice. Letadlo začalo po pádu hořet a Brian si uvědomil, že se musí dostat z jeho trosek, jinak zemře.
Pomohla touha po nebesích
Pro Briana bylo i kvůli zraněním jednodušší zavřít oči, představovat si, jak létá v nebesích, a zemřít. Neudělal to. Když oči otevřel, viděl kolem sebe jen žár a dým. Z trosek se ale nakonec přes veškerá zranění dostal a byl zachráněn. Vůle po létání byla nakonec silnější.
Prognózy jeho dalšího života byly každopádně negativní. Strávil rok ve vojenské nemocnici a podstoupil 15 závažných operací. Ale možná i díky tomu jeho touha žít a znovu létat pořád rostla. I přes námitky všech nadřízených důstojníků znovu absolvoval všechny pilotní zkoušky. Nakonec usedl do vojenského letadla a jako pilot dál plnil nebezpečné mise.
Co Brianovi pomohlo přežít tak těžká zranění a vrátit mu touhu k životu? Podle Zendera to byla právě touha vyplnit si svůj sen. Nyní je Brian šťastný muž s bohatým a naplněným životem. Kdyby tehdy poslouchal lékaře a své nadřízené, skončil by jako bezmocný, zdravotně postižený a zlomený člověk.
Důležitost snů
Tyhle příběhy podle Zendera právě dokazují fakt, že naše síla a chuť žít je mnohdy silnější než medicína, rady lékařů a doporučení odborníků dohromady. Brianovi stačilo zavřít oči a představit si, že zase létá, aby se postavil medicínským předsudkům. Albert Einstein kdysi řekl, že někdy je fantasie důležitější než vlastní vědění. Tvrdil, že naše sny posilují i odolnost každého z nás a také nás inspirují.
I podle Zendera je potřeba hlavně bojovat za své vize a nikdy se nevzdávat, i když nám život do cesty přivodí nejednu zkoušku, trauma a neštěstí. Nahlížejme tedy spolu se Zenderem na tyto zdánlivě negativní věci jako na zkoušky, díky nimž můžeme naleznout to dobré. Náš smysl a potenciál.
foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday