Klára se v kanceláři ovívá prázdnými deskami, i když klimatizace udržuje v místnosti příjemnou teplotu lehce nad 20 stupňů. „To je strašný, dneska mám zase celý den návaly horka. Netušila jsem, že přechod je až takový záhul,“ přehazuje si desky z ruky do ruky. „A kdyby to byly jen ty návaly horka,“ mávne rukou a rezignovaně se obrací zpátky k monitoru.

Velká část žen v období menopauzy ten pocit dobře zná. Všechno je v pohodě a potom, jako by někdo otevřel dvířka od pece. Pocit horké vlny v obličeji, po zádech stéká pramínek potu a srdce jede, jako kdyby se právě běžel závod na pět kilometrů. Přitom se teplota těla vůbec nezměnila, za celý tenhle „omyl“ může mozek, jak jinak.

Menopauza není jen „konec plodnosti“. Pro mnoho žen je to období, kdy se tělo dramaticky mění a návaly horka a noční pocení dokážou pořádně zkomplikovat život. „Nejčastější symptom, který ženy zažívají při přechodu do menopauzy, jsou právě návaly horka. Jde o náhlé vlny horka, často doprovázené pocením a zčervenáním kůže. Postihuje přes 80 procent žen v menopauze. Mohou se objevovat ve dne i v noci,“ vysvětluje v krátkém videu doktor Joshua Axe.

Návaly horka jsou omylem mozku

„Teploměr se v našem mozku kvůli poklesu estrogenu ‚pokazí‘. Tělo najednou vnímá, že je jeho teplota příliš vysoká, a snaží se ochladit rozšířením cév nebo pocením, často v tu nejnevhodnější chvíli,“ uvádí doktor Pelin Batur z Cleveland Clinic. Odborníci se shodují na tom, že nejde o to, že by se tělo skutečně přehřívalo. Problém vzniká v hypotalamu, který funguje jako tělesný termostat. Během menopauzy se jeho citlivost výrazně změní, takže i nepatrné zvýšení tělesné teploty vyhodnotí jako přehřátí. Následně spustí nouzové ochlazování.

Jejich rady jsou nevyžádané, ale zato velmi sebevědomé: „Moje žena má návaly a já jí říkám, ať se prostě ovládne a jde na procházku. Stačí pozitivní myšlení.“ Nebo klasika: „Všechno je to v hlavě. Když jsem měl horko v práci, tak jsem taky netrpěl jako vy.“

Pokles estrogenu je jedním z hlavních důvodů, proč návaly horka během menopauzy vznikají. Dnes už ale vědci vědí, že nejde jen o samotné hormony. Do celého procesu zasahují i látky, které si mezi sebou předávají nervové buňky v mozku. Jednou z nich je noradrenalin, jehož hladina se v období menopauzy mění. Právě kvůli tomu začne mozek mnohem citlivěji reagovat i na nepatrné změny tělesné teploty. To, co by dříve vůbec nezaregistroval, najednou vyhodnotí jako signál k okamžitému ochlazení organismu. Výsledkem je náhlá vlna horka, zrudnutí a pocení.

Ženy: Je mi strašně. Muži: To je jenom v hlavě

Pro některé ženy to je náročné. V noci se pořádně nevyspí, budí se zbrocené potem, do toho se mění nálada i tělo.  I když se některé články snaží nabídnout i pozitivní pohled s tím, že se jedná o novou etapu života a lze ji vnímat jako něco prima, řada z žen by se pod to nejspíš úplně nepodepsala. Špatný spánek pak vede k dalším problémům. Psychiatrička doktorka Adele Vigueraová hovoří o „teorii domina“: „Ženy, které mají v noci návaly a pocení, špatně spí, a to vede k horší náladě. Ženy obecně trpí depresí a úzkostí dvakrát a ž třikrát častěji než muži a v období hormonálních výkyvů, jako je perimenopauza, poporodní období, premenstruační syndrom, je tato citlivost ještě vyšší.“

„Je mi naprosto strašně,“ píše jedna z žen pod videem, kde mluví doktor Batur. Další komentář uvádí: „Myslím, že tyhle příznaky menopauzy asi nepřežiju. Prosím, pomozte mi.“ Jiná píše: „Kolik žen asi během posledních desetiletí přišlo o povýšení nebo vyšší plat jen proto, že je během důležité porady, prezentace nebo pracovního pohovoru přepadl nával horka? Ve chvíli, kdy chtěly působit klidně, sebevědomě a kompetentně, jim tělo připravilo úplně jiný scénář.“

V České republice je léčba dostupná od roku 2024.

Přestože spousta mužů v diskuzích pod videi o menopauze reaguje poměrně empaticky a snaží se pochopit, co jejich ženy prožívají, vždy se najde hrstka těch pravých „odborníků“. Tihle pánové mají za sebou bohatou praxi v porodech, menstruaci, kojení a samozřejmě dokonale rozumí i menopauze. A nebojí se to dát najevo. Jejich rady jsou nevyžádané, ale zato velmi sebevědomé: „Moje žena má návaly a já jí říkám, ať se prostě ovládne a jde na procházku. Stačí pozitivní myšlení.“ Nebo klasika: „Všechno je to v hlavě. Když jsem měl horko v práci, tak jsem taky netrpěl jako vy.“

Jestli bude žena patřit do skupiny těch, co projde menopauzou jako nůž máslem, nebo to bude několik let trápení, ovlivňuje genetika, citlivost mozkového termoregulačního centra i to, jak rychle hladiny hormonů klesají. Svůj vliv mají také obezita, kouření nebo chronický stres. Zajímavé je, že intenzita návalů vůbec nemusí odpovídat tomu, jak nízkou má žena hladinu estrogenu. Dvě ženy se stejnými hormonálními hodnotami mohou mít zcela odlišné obtíže, protože jejich mozkové termoregulační okruhy reagují různě citlivě.

Objev, který změnil pravidla hry

Ještě donedávna měly ženy s výraznými návaly horka v zásadě dvě možnosti: hormonální léčbu, nebo různé nehormonální léky, které byly původně vyvinuty pro jiné diagnózy a návaly horka jen částečně tlumily. Vědcům se ale podařilo odhalit, že návaly nespouští pouze pokles estrogenu. Klíčovou roli hraje také neurokinin B, látka, která v hypotalamu ovlivňuje centrum pro regulaci tělesné teploty.

Silným důkazem byl experiment britských vědců z roku 2015. Dobrovolnicím podali samotný neurokinin B (NKB) a během chvíle se u nich objevily klasické návaly horka, přestože jejich hormonální hladiny zůstaly nezměněné. Tento pokus ukázal, že NKB není jen vedlejší hráč, ale jeden z hlavních spouštěčů symptomu. A díky poznatkům vyvinuli nové léky.

Nejdále se dostal lék s účinnou látkou fezolinetant. Klinických studií se zúčastnilo více než tisíc žen se středně těžkými až těžkými návaly horka. Už po čtyřech týdnech léčby se počet návalů snížil v průměru o více než polovinu. Po dvanácti týdnech dosahovalo průměrné snížení přibližně 63 procent. Mnoho žen zároveň uvádělo kvalitnější spánek i lepší každodenní fungování. V České republice je tato léčba dostupná od roku 2024.

Velkou výhodou je, že tento lék nezasahuje do hladiny ženských hormonů. Je proto určen především ženám, které hormonální substituční léčbu nemohou podstoupit nebo ji z osobních důvodů nechtějí. Přesto odborníci upozorňují, že hormonální léčba zůstává pro většinu zdravých žen nejúčinnější možností, protože kromě návalů horka zmírňuje i řadu dalších příznaků.