Podle amerického průzkumu z roku 2013 splachuje 64 % lidí na veřejných záchodcích nohama a 60 % používá k otevření dveří papírové ubrousky. Upřímně řečeno, není se co divit, několik studií i v průběhu posledních let ukázalo, že prostředí záchodků je plné různých virů a bakterií. Jenže nejvíc zasažená místa mohou v našich koupelnách působit poměrně překvapivě. Tedy v těch u nás doma.
Nejhůř je na tom prý držák na zubní kartáček. Ve studii o choroboplodných zárodcích už v roce 2011 vědci zkoumali 30 míst (z toho šest v koupelně) ve 22 domácnostech na přítomnost bakterií, kvasinek a plísní. Zatímco 27 % záchodových prkének obsahovalo plísně a kvasinky, u držáků kartáčků na zuby to bylo 64 %. Skoro třetina držáků na kartáčky pak byla kontaminována fekálními bakteriemi. Bakteriím se na držáku daří hlavně díky tomu, že jsou na něm vlhká a tmavá dlouho nevyčištěná místa.
Hledání stafylokoka
Ve studii z roku 2014 v časopise Applied and Environmental Microbiology zase výzkumníci testovali různé části dvou dámských a pánských koupelen na univerzitním kampusu. Šlo konkrétně o toalety, dávkovače mýdla a podlahu kolem toalet. Nalezli stafylokoky, papilomavir (HPV), herpesvirus a bakterii Escherichia coli.
Druhým nejšpinavějším místem v koupelně jsou vodovodní kohoutky.
Pomocí dat ze zkoumání domácích koupelen v projektu Home Microbiome vědci také zjistili, že jen 15 % objevených bakterií bylo fekálních. Některé mohou být i patogenní, takže tu zdravotní rizika existují, ale pravděpodobně nic nechytíte. Většina střevních bakterií totiž nepřežije, když opustí lidské tělo. Z toho plyne, že ty objevené v koupelně jsou mrtvé. Riziko je tedy minimální až nulové. Díky aerosolovému efektu, který nastane, když spláchnete záchod s odklopeným víkem, mohou bakterie přistát na vlhkých a tmavých místech a tam přežívat.
Sušičky? Bakterie na ručičky
V již citované studii o choroboplodných zárodcích jsou druhým nejšpinavějším místem v koupelně vodovodní kohoutky, 27 % z nich bylo pozitivních na kvasinky a plísně. Několik dalších studií ukazuje, že bakterie se šíří při použití automatických sušiček rukou. Studie publikovaná v roce 2018 zjistila, že sušičky sbírají bakterie ze vzduchu a pak je rozšiřují na čerstvě umyté ruce.
Reklama
Ideální z hlediska prevence šíření bakterií je používání papírových utěrek z dávkovačů aktivovaných pohybem, tedy těch bezdotykových. Hygiena je důležitá hlavně před přípravou jídla, bakterie se při ní mohou rozšířit a způsobit onemocnění. Vědci se však shodují na tom, že bakterií v koupelnách a na toaletách se opravdu není třeba nějak zvlášť obávat. Většina z nich prý nepůsobí žádné škody a není příliš odlišná od bakterií v jiných částech domu nebo od bakterií, které se běžně vyskytují na lidské kůži.
foto: Shutterstock, zdroj: Time