Klinický biochemik Marek Antoš se negativními reakcemi organismu na různé druhy potravy zabývá z vědeckého hlediska – a také z komplexního pohledu souhrnu civilizačních faktorů. To, že nám nesedí některé potraviny, co ostatním dokážou udělat dobře, je často způsobeno právě životosprávou. A je jedno, jestli se jedná o zažívací potíže, bolesti hlavy či kloubů, nebo prostě jen únavu. „Objevit se mohou ale i problémy řekněme psychického charakteru, které by si s jídlem spojil jen málokdo. V tomto případě jde zejména o úzkostné stavy a deprese,“ říká Marek Antoš v rozhovoru pro Flowee.

Jaký je rozdíl mezi potravinovou intoleranci a alergii? A jak to může běžný člověk poznat?

Jak alergie, tak intolerance jsou imunologické reakce, rozdíl je ale v tom, jak tělo reaguje. Alergická reakce se obvykle dostaví do několika minut, maximálně dvě hodiny po požití alergenu. Příznaky potravinové intolerance oproti tomu nastupují až po několika hodinách, dnech, nebo dokonce týdnech od konzumace problematické potraviny, proto může být někdy náročné ji odhalit. U nás v laboratoři již nějaký čas poskytujeme samoplátcům speciální krevní test. Ten pomáhá lidem určit, na které potraviny jejich imunitní systém vytváří protilátky. 

Související…

Výživa dětí podle věku. Děláte to správně?
Karin Šnýdrová

Problémem potravinové intolerance je, že má širokou a nespecifickou škálu příznaků. Poznávacím znamením mohou být právě dlouhodobé potíže, u kterých se nikdy nepodařilo odhalit jinou příčinu.

Může mít člověk obojí – intoleranci i alergii?

Určitě může, jedná se o dvě odlišné věci.

Je intolerance dědičná nebo získaná záležitost?

V některých případech je intolerance dána geneticky, velmi často jde o intoleranci bílkovin kravského mléka. Na světě existují celé populace, které nejsou kravské mléko schopné trávit vůbec. Naopak severoevropské národy intolerancí na mléčné bílkoviny téměř netrpí.

V laboratořích Synlabu se provádějí testy potravinové intolerance.


 

Za intoleranci ale často může i nevhodný jídelníček. Jedním z problémů je přejídání se a jednotvárná strava, při které je trávicí trakt tak přehlcený, že už nemůže vytvářet více trávicích enzymů. Nevhodné je také kombinovat potraviny s vysokým obsahem tuků, sacharidů a proteinů. Co se přípravy jídla týče, nejvíce problémů způsobuje smažení na přepáleném oleji.

Kolika lidí v Česku se problém potravinové intolerance týká?

Problém potravinové intolerance je znám poměrně krátkou dobu, a tak s diagnostikou těchto poruch teprve začínáme. Proto se nedá s jistotou říct, jak velké části populace se tento problém týká.

Na kterékoliv z našich odběrových míst mohou přijít samoplátci bez předchozího objednání, z odběru krve pak provádíme vyšetření potravinové intolerance

Nicméně pozorujeme v posledních letech výrazný nárůst případů.

Na kterou potravinu je u nás nejvíce lidí „intolerantních“?

Nejobvyklejší je nesnášenlivost bílkovin kravského mléka a bílkovin z obilovin, tedy lepku. Poměrně častá je i intolerance na sójové boby a vejce, zejména na vaječný bílek.

Jaký vliv na intolerance mají nové receptury pokrmů? Např. využívání glykofosfátů (diskutovaný roundup), náhražky surovin v komplexních potravinách etc.

Jejich vliv je zásadně negativní, zvláště pokud vezmeme v úvahu průmyslově zpracovávané potraviny, jako jsou například regulátory chuti nebo konzervační látky.

Marek Antoš

Klinický biochemik MUDr. Marek Antoš vystudoval obor všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě UK. Tři roky pracoval na interním oddělení v Podřipské nemocnici v Roudnice nad Labem, poté se rok věnoval vojenskému zdravotnictví. Následujících dvacet let strávil modernizací lékařských laboratoří na severu Čech. V červenci 2018 nastoupil do společnosti SYNLAB, kde je jako zástupce vedoucí laboratoře odpovědný za finální kontrolu výsledků.

Když mám podezření na intoleranci, co mám udělat? Existují volně dostupné testy, nebo musím k lékaři?

Na kterékoliv z našich odběrových míst mohou přijít samoplátci bez předchozího objednání, z odběru krve pak provádíme vyšetření potravinové intolerance. Máme k dispozici dva testy, menší má v souboru 108, větší 216 potravinových antigenů, které mohou lidem způsobovat potíže. Výsledky testu jsou k dispozici do jednoho týdne. Následně je vhodné výsledky konzultovat s výživovým odborníkem.

Lidi si říkají: už se nikdy dobře nenajím. Mohou lidé s potravinovou intoleranci vést plnohodnotný gastronomický život?

Samozřejmě, musíte se trochu omezit a více kontrolovat, co jíte. Ale v dnešní době existuje celá řada produktů, kterými jde problematické potraviny nahradit. Například v případě kravského mléka jde jednak o několik živočišných náhrad, jako je mléko kozí, ovčí nebo buvolí. Jednak o řadu rostlinných náhrad – mléko kokosové, sójové a rýžové.

Mléčné výrobky a vejce jsou potravinami, na které je intolerantní největší množství lidí.


Protože jde o poměrně rozsáhlou záležitost a lidé se dnes všeobecně mnohem více zajímají o svou stravu, narazíte na mnoho kuchařek a receptů pro nejrůznější typy diet. Výsledkem u lidí s intolerancí pak bývá strava pestřejší jak obsahem, tak i chutěmi. Takže bych o plnohodnotný gastronomický život neměl obavy.

Existuje něco jako tendence k intoleranci? Jakože když jsem intolerantní vůči jedné potravině, je vyšší šance, že budu intolerantní i na něco jiného?

To nejde jednoznačně určit. Při potravinové intoleranci tělo může reagovat na jednu i na více potravin.

Kdo může přijít na vyšetření?

Na kterékoliv z našich odběrových míst mohou lidé přijít bez předchozího objednání.

Ovlivňuje intoleranci špatný životní styl? Alkohol, tučná jídla, nedostatek pohybu...

Špatný životní styl má na vznik intolerancí velký vliv. Jednou z příčin intolerance je také syndrom zvýšené propustnosti střeva, což znamená, že je střevní stěna více propustná pro natrávenou stravu, která se pak dostává do oběhu. V důsledku toho pak může docházet také k překyselení organismu. Na vině zvětšení mezer mezi střevními buňkami může být alkohol, nikotin, konzervační látky, dále také léky, infekce nebo stres.

Dočetl jsem se, že jezdíte na „lehokole“, proč jste si vybral právě to?

Lehokolo je skvělý dopravní prostředek. Vybral jsem si ho kvůli tomu, že je velmi pohodlné a rychlé. Ani při dlouhé jízdě z něj nebolí záda ani nohy. Sedadlo je široké s opěrkou a dobrou podporou zad. Poloha těla na tomto kole je příznivější pro proudění krve v nohou a šlapání snižuje riziko vzniku křečových žil. V neposlední řadě také musím ocenit nestandardní úhel pohledu na krajinu.

foto: Archiv Marka Antoše a Profimedia