Kolik hodin denně strávíte prací? Tedy: kolik hodin denně strávíte činností, která do vašeho rozpočtu přináší prostředky na pokrytí životních nákladů? Naprostá většina z nás jí denně věnuje více času, než čemukoliv jinému, včetně spánku. Z průměrných čtyř tisíc týdnů života lidského jedince tedy ukrajuje více než desetinu. A to je jen placená práce. Ostatní povinnosti pak doháníme právě na úkor spánku nebo času, který bychom měli věnovat svým blízkým. A naše životy tiše ubíhají.

Peníze jsou samozřejmě nezbytné, alespoň v západní civilizaci, kde slouží jako univerzální prostředek směny. Někteří jedinci sice mohou proti systému rebelovat, pro naprostou většinu byť i těch nejvíce volnomyšlenkářsky založených z nás však platí, že peníze důležité nejsou jen do chvíle, kdy pocítíme jejich nedostatek. Dokážeme ale určit bod, kdy nám přestávají sloužit a začínají nás ovládat?

Hodnota peněz a hodnota času

Názor, se kterým jste se už možná setkali, říká, že „čas jsou peníze“. Je to přístup, který prapůvodně stál za komerčním úspěchem těch nejúspěšnějších firem a na kterém je založen celý obor financí.

Ale stejně jako mnoho jiných otřepaných klišé se i toto pod drobnohledem rozpadá. Čas a peníze nejsou rovnocenné zdroje. Pokud měříme hodnotu zdroje na základě jeho vzácnosti, pak by měl být čas mnohem cennější. Existuje tisíc způsobů, jak obnovit ztracené finanční zdroje, a každý z nich bude mít jinou časovou „cenovku“. Ztratíte-li však čas, jediné, co můžete dělat, je se poučit a stejnou chybu už nezopakovat.

Pokud vás peníze nečiní šťastnými, nejspíš je neutrácíte správně.

Čas si nemůžete uložit na dobu, kdy se vám ho nebude dostávat, ani jej nelze investovat a vytvořit si tak jeho větší zásobu. A především: přestože můžete díky vynaloženému času získat mnoho – vzdělání, zdraví a ano, i peníze – tyto hodnoty zpět na čas převést nelze.

Změna myšlení

Z těchto důvodů Ashley Whillansová, behaviorální vědkyně z Harvard Business School, tvrdí, že subjektivní blahobyt nevyplývá z toho, kolikaciferné číslo vyjadřuje stav vašeho bankovního účtu. Místo toho doporučuje, abychom se snažili stát se „časově bohatými".

Výzkumy ukazují, že lidé, kteří si více cení času než peněz, se těší větší subjektivní pohodě. Mají také lepší sociální vazby, zdravější rodinné vztahy a větší spokojenost v zaměstnání.

A není to tím, že by „časově bohatí“ lidé jednoduše méně pracovali. Naopak, pracují zhruba stejně jako lidé, kteří ve vydělávání peněz vidí smysl svého snažení. Časově bohatí lidé však dávají přednost činnostem, které je vnitřně uspokojují, což znamená, že čas strávený v práci pro ně má větší význam než výplatní lístek samotný.

Jak se ale stát časově bohatým? V zásadě je to jednoduché: nejde o to, kolik času máte, ale jak s ním nakládáte. Pokud budete peníze utrácet promyšleně, můžete ze stejného počtu hodin a týdnů vytěžit více smyslu a subjektivní pohody.

Peníze jsou jen příležitost

„Pokud vás peníze nečiní šťastnými, nejspíš je neutrácíte správně,“ píší psychologové Elizabeth Dunnová, Daniel Gilbert a Timothy Wilson ve své studii z roku 2011 a dodávají: „Peníze jsou příležitostí ke štěstí, ale je to příležitost, kterou lidé běžně promarňují, protože věci, o kterých si myslí, že je učiní šťastnými, to až příliš často nedokážou.“

Když se cvičíte v tom, jak lépe hospodařit s penězi, cvičíte se v tom, jak lépe hospodařit se svým životem.

Někteří lidé si například mohou myslet, že nová televize s vysokým rozlišením nebo ještě větší úhlopříčkou je přesně to, co jim ke štěstí chybí. Utratí však tolik peněz za její příslušenství, že celková cena za jejich „štěstí“ je třeba dvojnásobná. Navíc jim nastavení a průběžná údržba televize zaberou mnohem více času, než si původně mysleli. Ve finále se tedy sice budou chvíli rozplývat nad novým zážitkem ze sledování oblíbených pořadů, nakonec jim ale zevšední a to, co původně vnímali jako technologický zázrak, se stane dalším obyčejným televizorem. Jejich štěstí je tedy podstatně menší, než si představovali, zejména v porovnání s časovými i finančními náklady.

Z tohoto důvodu, tvrdí Dunnová, nám nákup věcí pro sebe nezpůsobí takovou radost a na tak dlouho, jak si myslíme. Mnohem cennější jsou z tohoto pohledu zážitky, prospěch druhým nebo drobné radosti. Zkrátka, spíše než na peníze samotné byste se měli zaměřit na to, jak mohou vaše peníze a čas podpořit naplňování vašich hodnot, budovat vaše vztahy a pomáhat vám dělat věci, které považujete za smysluplné.

Zkuste to takto

Jedna věc je říkat, že bychom si měli kupovat zážitky a používat peníze na věci, které považujeme za smysluplné. Něco jiného je ale zjistit, které zážitky a aktivity tento cíl splní.

Podle Pauly Pantové, moderátorky podcastu Afford Anything, je prvním krokem uvědomit si, že si nemůžete dovolit nebo dělat všechno. Poté doporučuje ujasnit si své základní hodnoty. Začít můžete třeba tím, že si ke každé oblasti svého života napíšete, čeho byste v ní chtěli dosáhnout. Nezapomínejte na to, že už na začátku života jste na to měli jen čtyři tisícovky týdnů – buďte ve svých cílech realističtí. Poté se na své cíle podívejte znovu a označte si ty, které jsou pro vás nejdůležitější. To jsou ty, kterým byste měli věnovat jak svůj čas, tak energii a peníze.

„A to se týká jakéhokoli omezeného zdroje,“ dodává Pantová. „A život je tím nejomezenějším zdrojem. Takže když se cvičíte v tom, jak lépe hospodařit s penězi, cvičíte se v tom, jak lépe hospodařit se svým životem.“

Související…

Vdané ženy, které ve středním věku pracují, jsou ve stáří šťastnější
Tereza Hermochová

foto: Shutterstock , zdroj: Big Think