Na první pohled se to zdá nelogické. Lidé s nižšími příjmy utrácejí víc za luxusnější zboží. Když jde ale o extroverty, kteří se chtějí pochlubit tím, že "na to mají"? Pak už jejich pohnutkám rozumíme, i když dotyční občas pak nemají ani co jíst.
Podle výsledků výzkumu University College London si lidé s nižšími příjmy nákupy luxusnějšího zboží vlastně kompenzují svůj nízký sociální status. Studie vycházela z reálných údajů z bankovních účtů ve Velké Británii. Měla za úkol zmapovat výdajové návyky bohatších a chudších lidí s různými typy osobnosti, píše The Economist.
Je zřejmé, že extrovertní osobnost je pro osoby s nízkými příjmy značnou hnací silou.
Už z předešlých výzkumů bylo vědcům jasné, že společenští lidé se více starají o své sociální postavení než o cokoliv ostatní. Tomu je také uzpůsoben jejich budget. Jejich poslední studie však ukazuje, že extroverti disponující nízkým příjmem utrácí poměrně víc peněz za zboží a služby, které je pocitově posunou o třídu výš, než introverti se stejným příjmem.
Introvert luxus nepotřebuje
Jedná se o tzv. status goods (statusové zboží), které je součástí životního stylu lidí s vysokými příjmy, tedy například drahé víno, šperky či značkové kabelky. Introverti se stejným příjmem tak přitom nečiní. „Z naší studie je zřejmé, že extrovertní osobnost je pro osoby s nízkými příjmy značnou hnací silou. Luxusní zboží je pro ně kompenzací vnímaného nízkého společenského postavení, kterou ale introverti nepotřebují. Zajímavé také je, že jsme ve výdajových návycích introvertů a extrovertů s vysokými příjmy nezaznamenali téměř žádné rozdíly,“ vysvětluje spoluautor studie Blaine Landis.
Ve výdajových návycích introvertů a extrovertů s vysokými příjmy jsme nezaznamenali téměř žádné rozdíly.
Výzkumníci po dobu 12 měsíců analyzovali tisíce transakcí od 718 zákazníků britské banky. Ti vyplnili standardní dotazník, který se týkal jejich osobnosti, a souhlasili s tím, že jejich odpovědi budou anonymně využity. Dotazník zahrnoval faktory, jako jsou věk, pohlaví, pracovní zařazení, výdaje na stravování, hotovostní výdaje a to, zda respondenti mají děti.
Faktor výdajů
Údaje o pohybech na účtu každé zúčastněné osoby byly následně roztříděny do několika kategorií: od kategorie jedna (velmi nízký stav) do kategorie pět (velmi vysoký stav). Velmi vysoký stav zahrnoval cestování do zahraničí letadlem, hraní golfu, nákupy elektroniky a umění, zatímco kategorie s nízkým statusem zahrnovala nakupování v zastavárnách, slevových obchodech a bazarech se zbožím z tzv. druhé ruky.
Tým výzkumníků zjistil, že vztah mezi příjmem a extrovertním chováním je velmi významným parametrem v rámci predikce výdajů. Zdůrazňuje ale, že je potřeba provést další výzkum, který by měl zjistit, zda je tento vztah kauzální a zda jsou výsledky reprezentativní pro celou Velkou Británii.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Economist