Jaderné neštěstí z roku 1986, které nedávno vnesla zpět do povědomí veřejnosti stanice HBO díky seriálu nazvanému prostě Černobyl, proměnilo kdysi hustě obydlenou oblast v město duchů, způsobilo rakovinu mnoha zaměstnancům a obyvatelům města a vedlo k vytvoření prázdné a nevyužitelné zóny o rozloze neuvěřitelných 2 600 milionů čtverečních.

V zóně dorůstají lesy 

Že v černobylské zóně nežijí lidé, tedy až na pár starých bábušek, které se rozhodly místo, kde celý život žijí, nikdy neopustit navzdory všemu, neznamená, že se v ní jinak nedaří žádnému životu. Zapouzdřenou jadernou elektrárnu na severu Ukrajiny obklopuje svěží zeleň rozrůstajících se lesů, do nichž se začínají vracet vlci, kanci a medvědi.

Jaderná havárie zničila podle redaktorů BBC místní ekosystém mnohem méně než lidé.

Vegetace totiž nebyla jadernou pohromou zasažena tak jako lidé a zvířata. Ve většině případů vegetace přežila a i v oblastech s nejvyšší radioaktivitou jí zotavení nezabralo více než tři roky. Jak je možné, že jsou rostliny na rozdíl od lidí vůči radiaci tak odolné? 

Radioaktivita a živé buňky 

Pro pochopení odolnosti rostlin vůči radiaci je podle BBC nejprve nutné vědět, jak záření z jaderných reaktorů ovlivňuje živé buňky. Černobylský radioaktivní materiál je nestabilní, což znamená, že neustále vypaluje částice s vysokou energií a produkuje vlny, které rozbíjí buněčné struktury, nebo reaktivní chemikálie, které na buňky útočí.

Většina částí buňky se po poškození dokáže obnovit, což ale neplatí pro její DNA. Tu naopak vyšší dávky záření narušují, a buňky důsledkem toho rychle odumírají. Nižší dávky mohou způsobit jemnější poškození ve formě mutací, které mění způsob, jímž buňka funguje – například se stane rakovinotvornou, nekontrolovatelně se množí a rozšiřuje se do jiných částí těla.  

Rostliny chrání pružnost 

U zvířat a lidí takový postup často končí smrtí, protože jejich buňky a systémy jsou vysoce specializované a nepružné. Představme si tělo jako složitý stroj, v němž má každá buňka a orgán své místo a účel, a všechny tyto části musí fungovat a spolupracovat, aby jedinec přežil. Zvíře nebo člověk se zkrátka neobejde bez plic, srdce nebo mozku. Vývoj a fungování rostlin je v tomto směru mnohem flexibilnější.

Protože se nemohou pohybovat, nemají jinou možnost než se přizpůsobit okolnostem, v nichž se nacházejí. Struktura buněk je vytvářena za pochodu a závisí na signálech z různých částí rostliny, stejně jako na světelných a teplotních podmínkách i na tom, kolik vody a živin půda poskytuje. Tomu všemu rostlina uzpůsobí délku kořenů, výši stonku a další. Na rozdíl od živočišných buněk mají také téměř všechny rostlinné buňky schopnost vytvářet nové buňky jakéhokoliv druhu, které rostlina zrovna potřebuje. To je důvod, proč může zahradník pěstovat nové kusy z řízků, i když kořeny vyrůstaly ze stonku nebo z listů.  

Návrat života do Černobylu? 

Rostliny tedy mrtvé buňky umí nahradit mnohem snáze než zvířata a lidé. A nezáleží ani na tom, co ono poškození způsobilo – zda třeba nějaké zvíře nebo radiace. A zdá se, že díky této jejich mimořádné odolnosti se do mrtvé černobylské zóny pomalu začíná vracet život. BBC z toho na základě vědeckých analýz vyvozuje, že zátěž, kterou v Černobylu přináší záření, je méně závažná než přínosy, které odchod lidí oblasti přinesl.

Černobyl označují za jednu z největších evropských přírodních rezervací, kde ekosystém kolem bývalé elektrárny podporuje život více než dříve, ačkoliv záření každý jednotlivý životní cyklus zatím stále zkracuje. Důležité je, že se zrodí život další. Černobylská katastrofa tak svým způsobem odhaluje skutečný rozsah lidského vlivu na planetu a na životní prostředí. Jakkoliv byly její důsledky děsivé, jaderná havárie zničila podle redaktorů BBC místní ekosystém mnohem méně než lidé. Když totiž odtud lidé odešli, vytvořili prostor pro návrat přírody.

Související…

Proč znovu explodoval Černobyl? Na HBO i v našich hlavách
Luboš Heger

foto: Shutterstock, zdroj: BBC