Bristolská univerzita vydala zprávu, podle které může YouTube významně snížit svou roční uhlíkovou stopu. Především tím, že bude vyhazovat digitální odpad, který produkuje. Jak by tento příspěvek k záchraně planety měl vypadat?

Podle údajů, které před časem zveřejnil Google, sledují denně lidé po celém světě videa, jež zveřejňuje jeho dceřiná společnost YouTube, až biliony hodin. To pochopitelně stojí ohromné množství energie. Výzkumníky z bristolské univerzity tato data ale paradoxně dovedla k nápadu, jak by videokanál mohl planetě pomoci.

Pokud se lidé na YouTube nedívají a jen poslouchají hudbu, stávají se podle Preista videa takzvaně digitálním odpadem.

Tým vědců v čele s Chrisem Preistem, profesorem, který se zabývá možnostmi udržitelného života a počítačovými systémy, zaujala v této věci zejména skutečnost, že někteří lidé YouTube nepoužívají ke sledování videí, ale pouze k poslechu hudby na pozadí, zatímco se na síti věnují jiným záležitostem. Přehrávání videí v počítačích a jejich vysílání přitom bere cennou energii. Pokud se na ně ale lidé nedívají a jen poslouchají hudbu, stávají se podle Preista tato videa takzvaně digitálním odpadem. A když se ho YouTube zbaví, může prý významně snížit svou roční uhlíkovou stopu.

300 tisíc tun oxidu uhličitého

Kdyby platforma uživatelům, kteří nestojí o sledování videí, umožnila odebírat pouze zvukovou stopu, mohla by podle Preistových propočtů za jeden rok ušetřit až 300 tisíc metrických tun oxidu uhličitého. Pro porovnání se jedná přibližně o stejné množství skleníkových plynů, které ve Velké Británii ročně vyprodukuje 30 tisíc domácností.

Výzkum se nezabýval tím, kolik uhlíku bylo do éteru vypuštěno během výrobního procesu veškerého hardwaru, který umožňuje streamování.

Ačkoliv výnos 300 tisíců metrických tun oxidu uhličitého ročně je poměrně velký, stále se jedná o pouhý zlomek celkové energie, kterou investujeme do přehrávání videí na našich telefonech, tabletech a počítačích. Za každým zhlédnutým videem stojí servery v datových centrech, které je hostí a posílají dál. To na úrovni sítě a zařízení znamená ohromné množství spotřebované energie. Pro srovnání: výzkumníci odhadli, že v roce 2016 streamování videí na YouTube vyprodukovalo ekvivalent 10 milionů metrických tun oxidu uhličitého.

Stopa může být i větší

Charakter výzkumu ovšem vyvolává určité dohady. Předně, výzkumníci neměli přístup k interním údajům YouTube, jejich počty a odhady tak vycházely pouze z dat roku 2016. Protože je neuvěřitelně obtížné měřit uhlíkovou stopu přímo, byli vědci často nuceni odhadnout, kolik uhlíku produkují různé činnosti. Autoři studie v tomto případě vycházeli z konzervativnějších odhadů, jako je třeba předpoklad, že lidé většinou sledovali videa s nižším rozlišením, které spotřebovává méně energie. Jejich odhady tak skutečnou uhlíkovou stopu pravděpodobně lehce podhodnocují.

Výzkum se také nezabýval tím, kolik uhlíku bylo do éteru vypuštěno během výrobního procesu počítačů, telefonů a serverů, tedy veškerého hardwaru, který umožňuje streamování. Podle Preista však tato skutečnost není pro jejich klíčovou otázku relevantní. V odpovědi na ni tvrdí, že břemeno snižování uhlíkové stopy by mělo spočívat na bedrech společností, které jsou hostiteli a přenášejí obsah. Zde totiž pracují ti, kteří navrhují služby, jež my potom užíváme. A právě tito lidé z obřích korporací by měli převzít zodpovědnost za opatření, která mohou snížit celkovou stopu. Něco tak velkého snaživí jednotlivci totiž nikdy nemohou dokázat.

Související…

Co je ASMR? Vědecká senzace plná mozkového orgasmu, kterou vládne YouTube
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: The Verge