Zatímco půlmilionová Malta považuje 200 nakažených denně za problém, v desetimilionovém Česku s téměř osmnácti tisíci případy denně se pořádají demonstrace za "svobodu" tuhle chorobu, na kterou už na světě zemřely téměř dva miliony lidí, nedbale ignorovat. Zatímco na oblíbeném středomořském ostrově přibývá denně okolo 0,3 promile případů na počet obyvatel, v Česku je to šestkrát tolik. Proč? Odpověď je jednoduchá: roušky, roušky a zase roušky.

„Pane, nemáte roušku!“ zastoupil mi cestu maltský policista. Nejsem specialista na postoje, do kterých se staví zápasníci, ale měl odhadem o 15 kilo víc než já a bylo vidět, že se mnou nehodlá moc diskutovat. Řekl jsem prosté sorry a začal ji hledat. „Jestli nemáte, jednu vám můžu dát, ale pořiďte si co nejdříve svoji vlastní,“ řekl policista empaticky, když viděl, že ji nemůžu na první dobrou najít. Nakonec mi ji přece jen dal do zásoby a rozloučili jsme se přátelsky.

Hotelové snídaně, covid era, rok druhý


Covid na Maltě také proměnil hotelové snídaně. Můj syn nejvíc miluje na cestování fakt, že si může sám vybrat ze snídaňového bufetu (to, že to jsou téměř vždy fazole v rajčatové omáčce a párky, je zase jiná kapitola). Tady si to můžete dát taky s jedním velkým ale – všechny vystavené sýry, vajíčka, šunky, cereálie a ovoce (a všechny ostatní typické snídaňové hotelové věci) jsou za plexisklem. A vy pak jako v krámě ukazujete kuchaři: dám si tohle, tohle, ještě prosím trochu zeleniny a díky, housku už si vezmu sám… Že ne, že mi ji podáte? Tak ok, moc děkuju.

Bez roušky na fotbal nelez

To, jak přísná opatření v ostrovním státě platí, poznáte ještě před pasovou kontrolou. Skupina zdravotníků vás prohlédne, vybere od vás negativní testy, změří teplotu a teprve pak vás pustí dál. Ani vás tedy nenapadne roušku na nose nemít.

Když vám spadne rouška, během pár sekund je u vás pořadatel a upozorní vás na to.

Dávkovače dezinfekce jsou na každém rohu. Maltské kavárny a bary jsou otevřené, platí ale velmi striktní pravidla: když vstanete od stolu, tak musíte mít roušku, musíte se držet od ostatních dál (kromě těch, se kterými jste přišli) a na baru se nesmí nikdo zdržovat. Zakázaný je také tanec. Jediní, kdo roušku nemá, jsou kuřáci před dveřmi. Ti si ji ale nasadí hned, jak chtějí jít dovnitř.

"Pane! Říkal jsem roušku nasadit!"

Policisté se nechali fotit s úsměvy, které pod rouškami nejdou vidět. Rozesazovali nás na stadionu se stejným úsměvem. A stejně neústupně.

Na Maltu jsem přiletěl pracovně kvůli podcastu s primátorem hlavního města Valetty a taky kvůli Tipsport Malta Cupu, zimní části fotbalové přípravy vybraných českých klubů. A musím se přiznat, že mi po tom tři čtvrtě roce už fotbal naživo opravdu chybí. 

Všichni to považují za nutnost. Nutné zlo, u kterého je potřeba zatnout zuby a vydržet, aby mohlo být zase (a doopravdy) líp.

Na národním stadionu, kde se turnaj odehrává, je situace podobná jako na letišti. České kluby Sigma Olomouc a Zbrojovka Brno se kromě zápasu ani nevidí, náhradníci na střídačkách sedí ob sedadlo. Diváci na tribuny samozřejmě nemůžou a těch pár novinářů a organizátorů nakonec sedí nejen ob sedadlo, ale také ob řadu. Při příchodu vám změří teplotu a i tady od vás chtějí negativní test. Když vám spadne rouška, během pár sekund je u vás pořadatel a upozorní vás na to. Tiskovka po zápase? Roušky všichni.

Chcete si dát kafe v bufetu? Koupíte si ho v roušce, někam si ho odnesete a tam si můžete roušku sundat a kafe vypít, ale pak zase honem nasadit. A hlavně: všichni to považují za nutnost. Nutné zlo, u kterého je potřeba zatnout zuby a vydržet, aby mohlo být zase (a doopravdy) líp.

Rozestupy musí dodržovat i hráči na střídačce (Zbrojovka Brno)


O kampani na roušky se netřeba ani zmiňovat. Zatímco v Česku publikujeme nesmyslné grafy, reptiliánské obrázky injekcí a prezident se schovává před veřejností, maltský prezident udělal jednoduchou billboardovou kampaň: „Spolu dokážeme, že to letos bude lepší.“

Jasné a jednoznačné sdělení. A také jeden z důvodů, proč je na tom Malta daleko líp než my a proč má větší šanci než Česko, plné frajerů s děravými maskami a facebookovými skupinami, kde si absolventi vysoké školy života sdílejí návody, jak se očkování vyhnout. Přitom máme šanci dostat se z toho relativně brzo, jsme snad ještě pořád civilizovaná země ve středu Evropy s pokročilým systémem zdravotní péče.

"Spolu učiníme tento rok lepším," vzkazuje Malťanům jejich prezident. Jestli u toho pojídá pudink to opravdu nevíme.


„Odvádíme tady dobrou práci,“ řekl mi parlamentní tajemník pro sport a mládež Clifton Grima na otázku, jak je možné, že jsou u nich tak nízká čísla. „Každý má právo na svůj názor, důležité ale je, aby se v konečném důsledku činila rozhodnutí založená na vědeckých a lékařských důkazech. Covid může ovlivnit způsob, jakým nahlížíme na věci, a spoustu toho musíme lidem vysvětlovat. Často musíme dělat nepříjemná rozhodnutí, ale my musíme lidi přesto dostat na svou stranu. Jen tak nám budou důvěřovat. A pokud si z nás svět bude brát příklad, tím lépe,“ dodává Clifton Grima v přestávce zápasu mezi Sigmou Olomouc a Spartakem Trnava.

Clifton Grima: "Musíme lidem vysvětlovat i nepříjemné věci, jen tak je dostaneme na svou stranu."


Mimochodem, Malťané fotbal milují a vytvářejí mu ideální podmínky, což je mimo jiné také důvod, proč se zde Tipsport Malta Cup odehrává už třetí rok po sobě.

Důvěra. To je, oč tu běží

Dokud bude česká vláda utápět peníze v nefunkčních kampaních, dokud bude koordinátory covid komunikace hledat na Jobs.cz a nabízet jim nástupní plat 25 000 hrubého, dokud bude šéf krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček marně hledat odpověď na to, proč na jaře táhli všichni za jeden provaz a teď už ne, dokud budou v parlamentu zaznívat hlasy preferující osobní svobodu některých před lepší situací všech, pak se budou spíše než pořadníky očkování sepisovat rozdělovníky mrtvol pro krematoria. 

Jako Česko to samozřejmě přežijeme. Záleží ovšem na tom, jak dlouho se z toho budeme hrabat. Na kafe, večeři, do gymu nebo i na fotbal můžeme třeba už v létě. Nebo taky za dva roky. Vypadá to, že na Maltě to zvládnou dřív.

Související…

Sedm rad, jak si pořádně užít fotbal i u televize
Klára Kutilová

foto: Autor a TipSport, zdroj: TipSport Malta Cup