Extrémně přesná vyobrazení medvědů, bizonů, koní či lvů, jež zdobí stěny archeologických nalezišť doby ledové, nás dodnes nepřestávají uchvacovat. Kdo však byli ti autoři, kteří své realistické umění dokázali dovést k dokonalosti?

Vědci nalezli nezpochybnitelné pojítko mezi pravěkými umělci a autisty, kteří mají výjimečnou schopnost soustředit se na detail. Právě ta způsobila nejen revoluci v umění, ale rozpoutala i kolonizaci Evropy.

Zdá se vysoce pravděpodobné, že za vlnou extrémního realismu v umění doby ledové stojí v drtivé většině autisté.

„Schopnost zaměřit plně svou pozornost na jediný detail je společná všem talentovaným realistickým umělcům. Jde o rys, který je typický pro lidi s autistickým onemocněním, zatímco u těch zdravých se vyskytuje velmi zřídka,“ popisuje situaci archeoložka Penny Spikinsová z univerzity v Yorku, která se svým vědeckým týmem podrobně zkoumala kresby v jeskyni Chauvet-Pont d'Arc v jižní Francii.

„Zdá se tak vysoce pravděpodobné, že za vlnou extrémního realismu v umění doby ledové stojí právě lidé s vysokým stupněm soustředění na detail, tedy v drtivé většině autisté.“

Výhoda pro přežití

Dalším cílem výzkumu bylo získat důkazy, které by vysvětlily, jakým způsobem se realistické nástěnné malby rozšířily do jeskyní po celé Evropě. Podle názoru vědců z yorské univerzity právě lidé s autistickými sklony hráli důležitou roli v evoluci člověka.

Jejich chorobný zájem o detail přispěl nejen k rozvoji rané kultury, ale také k vytvoření složitých nástrojů z materiálů.

„Jedinci s autistickými rysy pravděpodobně zastávali klíčové postavení v lidské evoluci i v boji o přežití, zejména v době kolonizace Evropy. Jejich chorobný zájem o detail přispěl nejen k rozvoji rané kultury, ale také k vytvoření složitých nástrojů z materiálů, jako je dřevo, kámen či kost,“ konstatuje Spikinsová. „Tyto dovednosti se stávaly stále důležitějšími faktory, které jedincům umožňovaly přizpůsobit se drsnému prostředí a zvyšovaly jejich šance na přežití při jejich cestě po Evropě.“ 

Respektovaní společností

Akademici jsou také přesvědčení, že lidé s autismem navzdory své narušené schopnosti komunikace a sociální interakce nestáli na pokraji společnosti, ale právě naopak: svou skupinou byli nejen přijati, ale navíc respektováni pro své výjimečné schopnosti a talent.

Tím položili základ vzniku společenské morálky a spolupráce. „Tvrdíme, že rozmanitost mezi lidmi byla pro evoluční úspěch důležitější než charakteristika jedné osoby. Variace ve skupině přispívala k jejímu přežití tím, že dávala jednotlivcům specializované role,“ říká archeoložka.

Nejdokonalejší technika

O tom, že dílo pravěkých umělců a vynálezců je mimořádné, svědčí i skutečnost, že se odborníkům nepodařilo věrně překreslit nástěnné malby prehistorických zvířat v jeskyni Chauvet-Pont-d'Arc, když vytvářeli její repliku Vallon-Pont-D'arc, která od té pravé, nepřístupné veřejnosti, leží pouhých pár kilometrů.

Související…

Veronika Žáčková: Všichni autisté nejsou geniální. Pomoc potřebují oni i jejich rodiče
Kateřina Hájková

Nakonec musela být využita nejmodernější technologie s 3D modelovací technikou a tisícovka obtížně reprodukovatelných kreseb byla z vápencových stěn doslova oskenována.

foto: Profimedia, zdroj: The Independent