V srpnu 2016 byla jedné Američance v nevadském Renu diagnostikována po zlomenině stehenní kosti vážná infekce. Poté, co lékaři provedli testy na antibiotickou rezistenci, zjistili, že tato nákaza je odolná vůči všem 26 známým druhům antibiotik. Později žena zemřela na septický šok. Její případ byl v USA první svého druhu. Očekává se však, že rozhodně ne poslední.

Světová zdravotnická organizace vydala v září roku 2017 zprávu, kde varovala, že světu se už nedostává účinných antibiotik. A pokud rychle nezakročíme, bakterie, které jsou rezistentní vůči lékům, se budou rychle množit. Důvodem je právě nadměrné užívání antibiotik, a to nejen v klasickém zdravotnictví, ale především v živočišné výrobě.

Prasatům konzumujícím antibiotika stačí k dosažení jateční váhy o 10 až 15 % krmiva méně.

Zvířatům se antibiotika přidávají do potravy proto, aby vydržela podmínky ve velkochovech, ale často i ke zvýšení a urychlení přírůstků. Například prasatům konzumujícím antibiotika stačí k dosažení jateční váhy o 10 až 15 % krmiva méně. A čím více se tyto léky používají, tím vyšší je nebezpečí, že si na ně bakterie vytvoří rezistenci.

Drůbež se lepší

David Wallinga, americký expert na udržitelnost a potraviny, se domnívá, že pozitivních změn by bylo možné dosáhnout poměrně rychle. Většina živočišné výroby totiž spadá pod velkochovatele, kteří mají jedinečnou pozici a moc k tomu, aby vedli své farmáře, krmné mlýny a další jednotky v dodavatelském řetězci k omezení užívání těchto léků.

Antibiotika se nepoužívají jen k léčení bakteriálních infekcí, ale i k mnoha dalším zdravotním zákrokům.

Zatím se to podařilo v americkém drůbežářství. Nezisková společnost NRDC odhaduje, že už nyní více než polovina odvětví používá antibiotika zodpovědně, nebo se o to alespoň snaží.

Jak jinak by mohla zvířata přežít v obřích velkochovech? Potřebují léky


Zapojují se i někteří z největších producentů kuřat a obři z průmyslu rychlého občerstvení jako například McDonald´s, Subway a KFC. Na drůbežářství i díky tomu v současnosti spadá jen asi 6 % antibiotik podaných v zemědělství, zato na vepřové či skopové velkochovy téměř celý zbytek – asi 80 %. Přestože v Americe i EU byla vydána doporučení, ale i zákazy, které se týkaly užívání antibiotik v chovu dobytka, nesetkaly se dosud s velkým úspěchem, a tak se stále více blížíme k hraně pomyslné propasti.

Postantibiotická éra

Jak by svět vypadal bez účinných antibiotik? Tím se ve svém článku pro odborný magazín Longitude Prize zabýval profesor Adam Roberts, docent na oddělení Molekulární mikrobiologie v UCL Eastman Dental Institutu. Zdůrazňuje, že antibiotika se nepoužívají jen k léčení bakteriálních infekcí, ale i k mnoha dalším zdravotním zákrokům, například operacím nádorů či transplantacím, které by bez těchto léků byly velmi riskantní.

Zodpovědnost musejí převzít spotřebitelé tím, že odmítnou kupovat maso od velkochovatelů, kteří i nadále antibiotika nezodpovědně používají.

Důsledkem nedostatku účinných medikamentů by byl zcela přetížený systém zdravotní péče a v mnoha případech by lékař ani neměl šanci cokoli pro záchranu pacienta udělat. Co by se dělo dál? Z důvodu nadměrného emočního zatížení a demotivace by se podle Robertse počet zdravotníků ještě snížil. A změny by se dotkly i dalších oborů. Kuchaři, stavitelé, mechanici, veterináři, ti všichni by se možná shodli, že jejich práce je příliš riskantní v porovnání s tím, kolik peněz za ni dostávají.

Související…

Pavel Maurer: Na lososa stačí barviva, hormony a antibiotika
Pavel Maurer

Jak se tedy nedostat do bodu, kdy se tyto nejčernější předpovědi stanou realitou? Protože vládní regulace zatím nejsou dostatečné, podle vědců z Kalifornské univerzity mají zodpovědnost převzít zdravotnické instituce a my jako spotřebitelé tím, že odmítneme kupovat maso od velkochovatelů, kteří i nadále antibiotika nezodpovědně používají. Jedině tak se totiž dostupnost kvalitnějšího masa zvýší a i velké společnosti budou nuceny provést výrazné změny.

foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Ecowatch