Amélie z Lovosic, Mel nebo také „Meloun“ je malá 2,5letá holčička, která svým do té doby mainstreamovým rodičům navždy změnila život. S narozením Amélie se totiž její rodiče začali víc zajímat o to, co dítě jí, do čeho se obléká a kolik odpadu vyprodukuje jen jeho přebalování. No a z tohoto přemýšlení vznikl projekt. Tedy konkrétněji, ekologický obchůdek v nedalekých Litoměřicích.

Související…

Opravdu potřebujeme 500 miliard igelitek ročně?
Hana Slívová

Obchody „bezobalového typu“ zatím fungují ve velkých městech. V Litoměřicích, kde nežije ani 25 tisíc obyvatel, chce otevření podobného krámku přece jen odvahu. Jaká cesta vedla ke splnění snu a jaká vede k nulovému odpadu? „Dlouhá, ale stojí za to,“ říká maminka Amélie a majitelka bezobalového obchůdku Martina Lízlová. Mimochodem, ten obchůdek se jmenuje Meloun.

Dá se říct, že vám s mužem narození dítěte překopalo dosavadní život?

Ano, je tomu tak. S Tomášem jsme byli běžný pár, který se nijak zvlášť nezajímal o ekologii nebo plýtvání. Ano, třídili jsme takovou tu klasiku – plast, papír a lahve od vína. Ale nikdy jsem se nezamýšlela nad obaly a produkty, kterými si myji vlasy, nádobí a udržuji domácnost, nebo nad plýtváním. S narozením Amélie přišly zcela přirozeně velké změny.

Ve sklepě mám ještě nejméně třicet krabic bot s podpatky kolem 10 centimetrů. Ty už si nikdy nevezmu.

Začala jsem ji nosit v šátku, zahodila jednorázové pleny a používala jen ty látkové. Vlhčené ubrousky jsem také vyhodila rovnou do koše a Amélii prostě začala mýt vodou. V kuchyni jsem také udělala změny. Nakoupila jsem skleněné nádoby na luštěniny, těstoviny, koření a podobně. Přestala jsem syslit igelitky a začala používat skládací látkové tašky.

Předpokládám, že jsi podobně začala uvažovat i o sobě a Tomášovi.

No jasně, to je zcela přirozené, když člověk začne víc přemýšlet. Doma se myjeme už jen mýdlem. Dříve přeplněná koupelna zeje teď prázdnotou. Používáme jen lokální výrobky. Ve sprchovém koutě jsou vlastně jen mýdla. Vyrábím si vlastní prací gel. Je to takový mýdlový sliz z přírodního mýdla, děláme si šlehané ší, které používáme místo tělového krému.

Spíš se ale pozastavíte nad tím, kolik máte doma zbytečností, které nevyužíváte a hlavně nepotřebujete.

Zkusila jsem i domácí deodorant. Na úklid používám ocet a jedlou sodu. V minulém roce jsem si také jela ušít boty. Takové ohebné placky – barefoot. Nosí je i Mel. Ve sklepě mám ještě nejméně třicet krabic bot s podpatky kolem 10 centimetrů. Ty už si nikdy nevezmu.

Třeba je někdo bude rád ještě nosit, aspoň je také zrecykluješ. Měnili jste i stravu?

Hodně. Nejíme pšeničnou mouku a cukr. Místo sladidla jsem letos poprvé vyrobila dýňový sirup. Jinak místo cukrů používáme sušené nebo čerstvé ovoce. Peču chleba. Víceméně jsme díky změně životního stylu přestali spoustu věcí kupovat a používat, jelikož je zkrátka nepotřebujeme. V tom vidím hlavní přínos celého životního stylu. Ano, spousta věcí se dá vyrobit levněji a hlavně jsou kvalitnější než ty kupované. Spíš se ale pozastavíte nad tím, kolik máte doma zbytečností, které nevyužíváte a hlavně nepotřebujete.

Z toho pak vyplynul nápad pořídit si vlastní obchod?

Tak nějak. Vzhledem k našemu životnímu stylu nám otevření obchodu přišlo jako zajímavá myšlenka. První setkání na hygieně proběhlo na přelomu března a dubna roku 2017, kdy se spustil kolotoč zařizování a potvrzování, ale prvotní nápady padaly zhruba o měsíc dřív.

Tady obaly nepotřebujete. A když, odsypou vám produkty do tkaného "pytlíku"


Dlouho jsme nepřemýšleli. To jsme prostě my. Proto nám taky vyhovovala půjčka na Zonky. Díky investorům jsme obchod částečně zrekonstruovali, dovybavili a pořídili nějaké zásoby. Postupně, jak se nám začalo více dařit a podle zájmů zákazníků, jsme rozšiřovali sortiment.

Obchod je tedy otevřený necelý rok. Dá se říct, že už funguje?

Byli jsme první v Ústeckém kraji, což byla výhoda. Momentálně je v obchodě 185 položek. Před otevřením jsme získali pár dodavatelů s vratnými obaly, což znamená, že kromě uhlíkové stopy za naftu a výrobní spotřeby vratných obalů za námi nevzniká žádný odpad. Způsobů je spousta. Lidem ale musíte ukázat možnost, jak mohou svou rukou přispět i běžným nakupováním.

Moje přání je, aby se všichni kolem sebe podívali, zamysleli se a zkusili přijít na způsob, jak některé věci nahradit, potažmo plně vyřadit z jejich každodenního používání.

Jakmile se začnete o plýtvání zajímat, nabalujete další postupy a praktiky. Otevřeli jsme 4. září 2017. To bylo v pondělí, v den, kdy odstartoval celosvětový týden bez odpadu. Měli jsme taky velké štěstí, že jsme našli prostor téměř na náměstí.

Co se u vás dá tedy koupit?

U nás zákazník nakoupí luštěniny, obilniny, olejniny, rýži, vločky, sušené ovoce, ořechy, stáčený med a olej, zdravé mlsání, koření, drogerii, přírodní mýdla a tuhé šampony, koupelnové soli, látkové obaly, síťované sáčky, dřevěné kartáče na nádobí, kukuřičné lupínky... Pamatuji si každý náš produkt.

Z jakého produktu máš ty sama největší radost?

Já jsem opravdu ráda za spolupráci s biopekárnou Zemanka. Vyvážejí do 11 zemí světa, mají obrovské portfolio klientů, a přesto vám vyjdou ve všelijaké maličkosti vstříc a snaží se vám na 100 % vyhovět. I s nimi si měníme vratné obaly. Čest takovým dodavatelům, kéž by jich bylo víc a víc. A taky jsem vděčná za spolupráci s mýdlárnami na přírodní mýdla.

Stále jsi ale na mateřské. Jak to všechno stíháš?

Dopoledne jsem s dcerou doma a odpoledne v obchodě. Často věci řeším za pochodu nebo po usnutí dcery. Časově bylo velmi náročné obchod otevřít, stálo nás to spoustu sil a společného času. Za pomoc vděčíme naší rodině, která nám pomáhá při hlídání dcery.

Největší problém je vysvětlit zákazníkům naši skladovost. Nejsme velká prodejna, takže nemáme velké skladové zásoby


Také nám do obchodu chodí pomáhat paní na 20 hodin týdně. Teď spíš hledám nové dodavatele, kteří by byli ochotni s námi do bezobalového dodávání jít, nebo alespoň do velkoobjemového. Už mám ale daleko lepší vyjednávací pozici než před otevřením.

Co jste o odpadech pochopili vy a co by měli podle tebe pochopit lidé obecně?

Moje přání je, aby se všichni kolem sebe podívali, zamysleli se a zkusili přijít na způsob, jak některé věci nahradit, potažmo plně vyřadit z jejich každodenního používání. Jestli opravdu potřebují všechny igelitové pytlíky, které si berou na zeleninu, ovoce a pečivo. Jestli nemohou investovat nějakých 150 korun do látkové tašky, kterou si mohou brát s sebou na nákup. Jedná se o velmi jednoduché zautomatizování každodenních činností, které může každý plně aplikovat do svého života. Lidé by se mohli i zamyslet, jestli opravdu potřebují třicáté tričko do šatníků.

zdroj: Zonky Times