Nic mi do toho není, ale kolik máte peněz? Nemyslím na účtu. Myslím reálné peníze. V peněžence, v šuplíku, někde schované. „Peníze jsou vyražená svoboda,“ napsal Dostojevskij ve vězení. Mluvíme tu o hotovosti. Ne o kartách a číslech na bankovním výpisu. Moderní technologie, politika centrálních bank, kryptoměny a regulace kvůli kriminalitě vedou k omezování bankovek. Nezmizí s nimi ale i ta svoboda, o které mluví ruský klasik?


Tyto tipy dnes mohou být pro někoho zajímavé, proto zde přidáváme odkaz na knihu, kterou mimořádně nabízíme v elektronické podobě za 100 Kč. Stačí si o ni napsat na janmuller2175@gmail.com.

Miroslav Lukeš má skromné, příjemné vystupování. Přeje si co největší pohodlí a bezpečnost svých klientů. Je to vizionář. Generální ředitel české pobočky Mastercard mi před pár lety nadšeně popisoval, že u sebe nosí jen pár korun a všude se snaží platit platební kartou: „Už to jde i v ZOO!“ Musím Mastercardu gratulovat. Dnes se platí kartou i v naší vietnamské sámošce na rohu ulice. A zítra bude online platbu akceptovat i ten žebrající gentleman před ní.

Podíl hotovostních plateb na všech ekonomických transakcích se pohybuje v EU už jen kolem 10 procent.

Björna Ulvaeuse všichni znáte. Je to jeden z těch dvou chlapíků z kapely ABBA. Jejich song Money Money Money začíná „I work all night, I work all day / To pay the bills I have to pay…“ Björn dnes už nemusí dřít, aby měl na zaplacení účtů, přesto se od roku 2011 nedotknul peněz. Poté, co se někdo vloupal do bytu jeho syna, si řekl, že kriminalita by opadla, kdyby neexistovaly papírové peníze. A jal se tu myšlenku šířit.

Jen s kreditkou

Vydal i knihu, jak procestoval Evropu jen se svou kreditkou. Ve Švédsku jsou jeho názory populární a tato země je na špici žebříčku bezhotovostních plateb (zpěvákův argument přitom vůbec není mimo – podle Světové banky se třetina hotovosti používá pro nelegální účely). Harvardský profesor Kenneth Rogoff ve své knize Prokletí hotovosti píše, jak bankovky ohrožují světovou ekonomiku. A takových názorů přibývá. Známý ekonom Aleš Michl má jasno: „Hotovost bych zrušil.“

Na peníze v podobě pouhého čísla na bankovním účtu si nemůžu sáhnout. Ve fyzickém světě neexistují.

Podle World Payments Report se podíl hotovostních plateb na všech ekonomických transakcích pohybuje v EU už jen kolem 10 procent. Takže na jedno euro v hotovosti připadá 10 eur virtuálních. Aleši, Miroslave, Kennethe, Bjórne, pojďme dát trochu zpátečku. Proč bychom si prachy, love, děnga, money, prostě ty naše milované bankovky a mince měli ještě nějaký čas ponechat? Protože tyhle obstarožní papírky jsou v digitálním věku možná důležitější než dřív.

1. Co je moje a co ne
Na peníze v podobě pouhého čísla na bankovním účtu si nemůžu sáhnout. Ve fyzickém světě neexistují. Bankovka ano. Tato fyzikální vlastnost má zásadní důsledky. Máte-li totiž v ruce tisícovku, můžete jít a utratit ji za cokoli chcete. Máte-li alespoň část svých peněz v hotovosti, pak víte, že jsou opravdu vaše a jen vy o nich rozhodujete. Ne ČNB a MMF, bankéři a úředníci. Máte-li ale peníze pouze v elektronické podobě, pak jste závislí na tom, zda se něco někde ve finančním systému neporouchá. A ono se čas od času vždycky něco porouchá.

2. Když zhasnou bankomaty
Vinou ekonomické krize, která dnes může přijít kdykoliv, můžeme o elektronické peníze a peníze uložené na účtech bank přijít. Ne, že ne. Při poslední finanční krizi se v Řecku dělaly fronty u bankomatů, které vydávaly pouze 60 eur denně. Stát dával lidem bankovky na příděl a ti náhle viděli, co to znamená mít a nemít cash. V roce 2007, při začátku finanční krize, dělilo Spojené státy a s nimi celý svět jen několik hodin od toho, aby bankovní systém „zamrzl“, a bankomaty by zhasly nejen v Řecku. Politici a bankéři, kteří věděli, co je v sázce, volali v létě 2007 svým manželkám, aby rychle vybírali z bankomatů, co to půjde.

3. Banky jsou mocné. A křehké.
Šéfredaktorka britského magazínu MoneyWeek Merryn Somerset Webb radí: „Jedna z nejlepších věcí, kterou může člověk v dnešní době křehkého bankovního systému a nízkých úrokových sazeb udělat, je najít si bezpečné místo a nahromadit hotovost.“ Její varovný hlas rozhodně není osamocený. Stačí číst třeba Financial Times. První rada zkušených finančních poradců zní: Diverzifikujte portfolio. Mějte část svého majetku v realitách, část v akciích, část na běžném účtu. A část v cash.

4. Hotovost jako pohotovost
Hotovost sama o sobě je totiž zvláštním druhem bohatství. Ve slově „hotovost“ ostatně postřehneme dva významy: A) „Hotové“ čili úplné. B) „Hotovost“ neboli něco pohotově k dispozici. Často slyšíte o tom, které finanční produkty jako třeba akcie jsou likvidní více a které méně.

Bankovní účet vám banka nebo stát může prostě zablokovat. Hacker vám ho může vyluxovat. Ale vaše papírky vám vezmou hůř.

Co je nejlikvidnější? Správně, hotovost. Hotové peníze jsou vlastně zvláštním druhem hmoty. V pouhém papírku je potenciálně obsaženo množství různé hmoty a energie, kterou lze za tyto papírky vyměnit. V bankovkách je ukryto jídlo, teplo, zdraví, sex…

5. Když technika selže
Zrušit hotovost znamená přehlížet přírodní zákony. Centrální mozek lidstva v podobě systému finančních transakcí může být totiž ochromený i z docela jiných než jen ekonomických důvodů. Tedy takových, proti kterým banky nemají žádné nástroje. Může přijít třeba sluneční erupce způsobující geomagnetickou bouři, která bude mít za následek kontinentální nebo i globální výpadek elektrické sítě, jak zcela vážně varuje NASA. Bez elektriky nefunguje nic, samozřejmě ani bankomat. Nebo si vzpomeňme na kybernetický útok, který jsme viděli na jaře 2017, kdy celkem jednoduchý vir ochromil fungování nemocnic v Británii.

6. Papír je věčný

Peníze v papírové podobě mají v porovnání s penězi v elektronické podobě sakra tuhý kořínek. Bankovní účet vám banka nebo stát může prostě zablokovat. Hacker vám ho může vyluxovat. Ale vaše papírky vám vezmou hůř. Tak jako fotografie na papíře má mnohem větší šanci přežít v klidu dalších padesát let než fotka ve vašem mobilu. Ano, už si skoro neposíláme dopisy poštou. Úřední dokumenty už se nepíší na psacím stroji na průklepový papír. Papírové noviny ustupují zprávám na netu. Ale když jde o prachy, neměli bychom se „papíru“ ještě nějakou dobu vzdávat.

7. Bohatí rádi vůni bankovek
Bill Bonner, šéf americké poradenské firmy Agora, říká: „Moji přátelé z řad bohatých lidí hromadí cash a dobře vědí proč.“ Divili byste se, jak velká část bankovek spinká v sejfech movitých lidí, zatímco střední třída si neuvědomuje, že vlastnit hotovost by jí mohlo být k užitku. Vezměte si kalkulačku a chvíli počítejte. V současné době jsou v oběhu dolarové bankovky ve výši 1,5 bilionu USD. Tedy jeden a půl tisíce miliard dolarů. Z toho tři čtvrtiny jsou ve formě stodolarových bankovek, které většina běžných Američanů nikdy nepoužívá. Tyto stodolarovky nejvíc slouží k ukládání hotovosti finančních elit velkých firem, bank a ovšem také kriminálníků. Americká centrální banka odhaduje, že polovina z tohoto objemu se rozutekla mimo USA. Lidé po celém světě mají rádi fyzický dolar. I Číňané přes veškerý ekonomický boom mění jüany za dolary. Na jednoho Američana připadá 4200 dolarů v bankovkách, ale vzhledem k tomu, že minimálně půlka dolarů je v cizině, můžeme počítat dva tisíce dolarů v hotovosti na hlavu. Odpovídá to v přepočtu 40 tisícům korun.

8. Kolik mají Češi?
Shodou okolností podobná suma peněz v hotovosti připadá v Česku na jednoho člověka. U nás je totiž v oběhu přes 500 miliard korun (největší část této sumy připadá na tisícovky), které kolují mezi deseti miliony lidí (na rozdíl od dolaru je jen malá část korun deponována v cizině).

Nechci, aby všechny moje prašule byly pod kontrolou systému. Chci, aby nějaká část odpočívala někde, kde o nich vím jenom já.

Nikdo neví, jak velkou část korunové hotovosti drží domácnosti. To je na hotových penězích ostatně půvabné. Nejde je snadno sledovat. Každá bankovka má sice zvláštní číslo, ale jen Bůh ví, kde všechny ty bankovky právě jsou. Existuje pouze výzkum České bankovní asociace z roku 2016, podle kterého má 54 procent lidí doma hotovost ve výši pěti až deseti tisíc korun. To je méně než polovina průměrného platu.

9. Buď sysel
Větší balík peněz v hotovosti má dnes špatnou image. Pokud ho někde ukrýváte, budete dost možná podezříváni, že jste kriminálník nebo hlupák. V novinách jsem nedávno četl, že Češi jsou zaostalí, protože málo rozumí moderním financím, a peníze si místo toho „syslí“. Já se přiznám, že jsem sysel. Nechci, aby všechny moje prašule byly pod kontrolou systému. Chci, aby nějaká část odpočívala někde, kde o nich vím jenom já. Může to být i bankovní trezor. Proč ne? V případě krizí totiž banky mohou omezit fungování poboček a výdej peněz z bankomatů. Nikdy se ale přes noc nezavírají i sejfy bank. A nikdo neví, kdo co v sejfu má. I když alternativa k trezoru může být i zazdění peněz ve sklepě rodinného domku. Doufám, že po přečtení tohoto článku vám takový nápad nebude připadat až tak výstřední.

10. Když víš, tak ušetříš
Jaký je rozdíl v tom, když jdete na nákup s dvoustovkou a s platební kartou? S dvoustovkou přesně víte, kolik můžete utratit. S kartou většinou víte, že „tam ještě určitě nějaký peníze jsou“. S kartou tedy nikdy za 200 korun nenakoupíte. Nakoupíte naopak mnoho zbytečností, které vůbec nepotřebujete. Jde také o psychologický efekt. Ono „pípnutí“ u kasy bolí mnohem méně než dát z ruky hotovost. Mimochodem, Češi jsou, co se týče bezkontaktních plateb, na špici v Evropě. 

Související…

Zrušení hotovosti ve Švédsku se blíží. K čemu bude centrální banka?
Jan Handl

Na konci roku 2016 bylo v celé zemi nainstalováno 115 000 platebních terminálů pro bezkontaktní platby. Podle České bankovní asociace se na nich uskutečnilo 493 milionů bezkontaktních transakcí za 280,73 miliardy korun. Průměrná transakce činila 570 korun. Asociace si tehdy nechala v průzkumu zjistit, zda by Češi byli pro zrušení hotovosti. Kladně jen třetina lidí. Zejména mladších a z větších měst. Asi se dá snadno uhodnout, že to jsou ti, kteří utrácejí více.

foto: Profimedia, zdroj: Průvodce budoucností