Nekrmte žraloky. A nekrmte ani rybičky u hotelu
Cedule u pláží nejsou dekorace. Krmení mění přirozené chování mořských živočichů; u větších predátorů může mít navíc bezpečnostní důsledky. Zvířata si totiž rychle zapamatují, kde seženou potravu, a na místo se budou vracet. Jak už jsme ve Flowee psali, podle studie zveřejněné v Národní knihovně medicíny se dokonce někteří žraloci přestali stěhovat. Vhazování ryb či krvavých kousků do moře navíc může žraloka vyprovokovat k útoku.
Neberte tedy žádné rohlíky a zbytky od snídaně rybičkám „pro děti“ a už vůbec žraloky nelákejte kvůli fotce. Žádají o to i egyptské úřady, které kromě zákazu krmení nabádají turisty, aby zvířata nepronásledovali a nedotýkali se jich. Nesnažte se získat ten nejlepší snímek na sociální sítě a raději žraloky – i ty zdánlivě bezpečné – pozorujte zpovzdálí.
Nesahejte! Želva ani dugong nejsou atrakce na pomazlení
Želvy, dugongové, delfíni, rejnoci. Pozorovat, fotit s odstupem, nehonit, neblokovat jim cestu a nesahat. Může se to zdát jako „jasná věc“, přesto se potkáváme s případy, kdy se někdo rozhodl zvíře použít jako podpisový arch. Mluvíme o želvě s vyrytým „Láďa“, která byla v roce 2025 natočena u Marsa Alam. Pachatele neznáme, podezření ale vzhledem ke jménu padlo na českého turistu.
Ohavný čin vyvolal vlnu pohoršení i odborných reakcí. Želví krunýř totiž není neživý pancíř, ale živá a prokrvená součást organismu. „Představte si, že by vám někdo nožem řezal do masa pod nehtem. Tak přesně takhle to želvu bolelo. A kromě bolesti jí hrozí i infekce, která ji může stát život,“ popsala ve svém příspěvku na Facebooku Barbora Hůlková, která vystupuje na sítích jako Češka v Egyptě a na případ upozorňovala.
Želvu navíc setkání s člověkem stresuje. Čím více se k ní člověk blíží, tím více je zvíře ve stresu, jak upozorňuje i Česká zemědělská univerzita. Snaha o fotku nebo dotek může zvířeti ublížit i jen tím, že kvůli člověku nevyplave na hladinu, aby se nadechlo, nebo je vyrušeno z krmení.
Stres zažívají i zmínění dugongové. Ti jsou navíc silně závislí na konkrétní lokalitě s mořskou trávou. Organizace HEPCA musela dokonce regulovat počet návštěvníků a potápěčů v oblasti Abu Dabbab.
Červená vlajka znamená nevstupovat. I když jste za dovolenou zaplatili
„Já si jen zaplavu kousek“ je přesně moment, kdy dovolenková sebejistota může skončit tragicky. Cedule uzavírající mola a červené vlajky nejsou umisťovány nerozvážně a nemají za cíl vám kazit dovolenou – naopak vám chtějí zachránit život. Nejedná se o doporučení, ale prostě o zákaz.
Některé hrozby, jako jsou žraloci a proudy, nemusí být na moři na první pohled vidět. Myslete na to, než budete chtít vlajku ignorovat. Dokonce i velmi dobří plavci si neporadí se silnými mořskými proudy, které ženou vodu z pobřeží do otevřeného moře.
Velké vlny mohou zase vypadat zajímavě, ale dokážou vás srazit a v rozbouřené vodě se nejde nijak lehce zvednout. A připomeneme pravidlo: volejte o pomoc, pokud si všimnete někoho, kdo se nemůže z vody dostat ven, a neskákejte za ním. Není výjimkou, že se utopí člověk, který se snažil pomoci jinému tonoucímu.
Boty do vody nejsou na okrasu. Vážně. Ani v jemném písku
V Rudém moři žijí například trnuchy, perutýni, ropušnice či ježovky a některé druhy se umějí na dně velmi dobře maskovat. Bodnutí ostnem nebo šlápnutí na živočicha může znamenat velmi bolestivé zranění a v některých případech i kontakt s jedem. Pokud se navíc ostny ulomí a zůstanou v ráně, může to způsobit zánět.
Na mořském dně najdete i další nástrahy než jen exotické vodní příšery. Poranit vás mohou i korály a ostré kameny. Při šlápnutí na vyčnívající úlomky nejde jen o to, že si rozříznete chodidlo, ale hrozí vám i infekce. Mikroorganismy v pobřežních vodách totiž mohou do rány proniknout poměrně rychle, jak upozorňuje Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
„Faraon“ není diagnóza. A Antinal není lentilka
Ne každé bolení břicha je „faraonova pomsta“ a ne každý průjem potřebuje antibiotikum či střevní antimikrobiální lék. Cestovatelský průjem bývá infekční, ale trávení může rozhodit i změna jídelníčku, přejídání, alkohol nebo kombinace všeho – all inclusive prostě neznamená sníst hotel za týden. Pět chodů, hromada sladkého, celý den něco uzobávat a večer se divit, proč žaludek vyhlásil generální stávku.
Vyhněte se tedy radě: Antinal začněte jíst už po příletu. Spíše myslete na vlastní limity a hydrataci. Přípravek proti průjmu Antinal, který doporučují mnozí cestovatelé, dává smysl v případě, že se objeví střevní potíže, ale měl by se brát jen cíleně a po doporučení lékaře. Určitě ne preventivně, jak už jsme ve Flowee upozorňovali společně s přednostou Ústavu farmakologie Janem Strojilem.
Problematické je i preventivní užívání antibiotik. CDC před tím výslovně varuje mimo jiné kvůli rezistenci. Podobně mluví i Strojil.
Reklama
Alkohol, vedro a moře: Hodně blbá trojka
Alkohol + vysoké teploty + málo vody zvyšují riziko dehydratace; a opilost samozřejmě nepatří do vody, na šnorchlování ani na loď. Alkohol zhoršuje úsudek, koordinaci a schopnost včas reagovat, snáze tak může člověk podcenit sebe i okolní prostředí. Zkuste se nejdříve zamyslet, jestli vám opilecké koupání nebo povalování na sluníčku opravdu stojí za to. Můžete za to zaplatit úpalem, úžehem, nevolností anebo v horším případě vážnějším zraněním.
A ještě kulturní rovina: Egypt není země, kde je veřejná opilost společenskou normou jen proto, že hotel nalévá all inclusive. Upozorňuje na to i české Ministerstvo zahraničí.
Musí se žena zahalit? Ne. Ale bikiny nejsou oblečení do Káhiry
Turistky v Egyptě obecně nemají povinnost nosit hidžáb ani se zahalovat. V turistických resortech je sice běžné nosit západní letní oblečení či plavky, mimo resort je ale dobré být obezřetnější. Egypt je konzervativnější země a české MZV doporučuje respektovat místní zvyklosti; výslovně upozorňuje například na odhalená ramena, hluboké výstřihy a příliš krátké oblečení. A to nejen u žen.
Při vstupu do mešity se pravidla ještě zpřísňují: ženy si musí zahalit vlasy, ramena i nohy a muži potřebují dlouhé kalhoty a košili či tričko, zahalující alespoň ramena. A pozor na materiál. S průsvitnými šaty či tričkem mimo rezort také nepochodíte.
Není to ale jen o výběru garderoby. Za nevhodné chování mohou být považovány i některé společenské projevy, jako je držení se za ruce nebo polibky na veřejnosti, jak dodává MZV.
Bakšiš? Pokojskému ano, policistovi rozhodně ne
Bakšiš může znít jako univerzální propustka, která zabírá na všechny Egypťany. A tady opravdu pozor! Spropitné pokojskému, řidiči nebo obsluze je jedna věc. Pokus „vyřešit“ problém bankovkou u policisty, úředníka nebo na bezpečnostní kontrole je něco úplně jiného. „Bakšiš“ vám možná zajistí o chlup lepší pokoj nebo čokoládu ke kávě, v případě úředníka vás ale postaví spíš před problém.
„Egyptský trestní zákoník postihuje nabídnutí nebo slíbení peněz či jiné výhody veřejnému činiteli s cílem ovlivnit jeho jednání. Trestným činem je přitom taková nabídka i v případě, že ji úředník nepřijme,“ uvádí dokument Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Jinými slovy: „Tady máte a pusťte mě tam,“ vás dostane možná tak za mříže. A tam se v Egyptě opravdu dostat nechcete.
Do pouště se nevyráží podle Google Maps
Egypt není zemí pro baťůžkáře. Vydávat se individuálně do oblastí, kde platí omezení nebo bezpečnostní doporučení, může být životu nebezpečné. „Existují lokality, kam je pro vstup vyžadováno povolení od Travel Permits Department of the Ministry of Interior. Mezi tyto oblasti patří příhraniční oblast s Libyí a oblasti Sinaje mimo silnice,“ píše české MZV. Upozorňuje i na oblasti u Sinaje, kde se nacházejí minová pole, a na oblast středního Egypta, jako je Minia, Malawi, Asijút či Kena.
Nevyplatí se ani šetřit na výletech. Věřte raději známějším firmám a delegátovi: nejlevnější zájezd od člověka, kterého jste potkali na pláži, nemusí být bezpečný a možná se po zaplacení ani neuskuteční. Čeští turisté by si podle ministerstva měli pořádně prověřit kvalitu služeb cestovních kanceláří. „V praxi se osvědčilo uzavření individuálního pojištění pro cesty a pobyt,“ dodává rezort. V dnešní době vám vyřízení pojištění nezabere více než pár minut, stačí chvíli brouzdat po telefonu.
Nefotografujte všechno, co vám přijde zajímavé
„To si musím vyfotit.“ Vojáci, policisté, vojenské a bezpečnostní objekty i některá infrastruktura mohou vypadat zajímavě a přitažlivě. Přesto: nefotit. Není to totiž jen otázka nevychovanosti, ale potenciálního problému s egyptskými úřady.
MZV výslovně píše o mostech, nádržích i některých silnicích. Podle egyptského státního turistického portálu se máte vyvarovat focení bez předchozího povolení i u ministerských a vládních zařízení, policejních stanic, dětí, ale i egyptských občanů.
Korál není suvenýr, může vyjít draho
Korál může být nádhernou připomínkou dovolené v Egyptě, ideálně ale na fotce. Pořád je to živý organismus a platí: neodlamovat, nesbírat a neodvážet. Korál není kámen, který můžete svévolně zabalit v kufru do ponožek – a to ani takový, který seženete jako suvenýr v obchodě. Egyptské ministerstvo životního prostředí dlouhodobě řeší ochranu korálů v Rudém moři a vede obsáhlou kampaň, která se zaměřuje i na omezení turistických aktivit, které korály poškozují.
Co patří do Rudého moře, necháme v Rudém moři. Včetně mušliček a jiných částí útesů. V egyptských přírodních rezervacích zákon zakazuje odebírat či přemisťovat korály, mušle i další části přírodního prostředí. Za porušení pravidel může hrozit až 5 tisíc egyptských liber, tedy zhruba 2 tisíce korun. Nebo i rok vězení.