Jakmile skončí pracovní doba, končí i pracovní den. Žádné zůstávání v kanceláři jen proto, aby bylo vidět, že člověk maká. Notebook se zaklapne, e-maily počkají do rána a zpráva od šéfa poslaná večer nemusí znamenat okamžitou odpověď. Pro část starší generace může takový přístup stále působit jako nedostatek nasazení.

Právě hranice mezi prací a osobním časem patří k otázkám, které mladí zaměstnanci řeší. Generace Z bývá kvůli svému přístupu k práci označována za méně loajální, náročnou nebo neochotnou udělat něco navíc. Čerstvá data ale ukazují pestřejší obrázek. Mladí lidé řeší peníze, bydlení, vlastní rozvoj i čas, který jim po práci zůstane.

Co vlastně mladí od práce čekají?

Průzkum společnosti Deloitte z roku 2026 zahrnul více než 22 500 lidí z generace Z a řad mileniálů ze 44 zemí. Ukazuje, že mezi důležité pracovní priority mladých patří vedle peněz také čas pro vlastní život.

V britské části průzkumu označilo 20 procent mladých z generace Z za svůj hlavní kariérní cíl dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Finanční nezávislost skončila těsně za ní s 19 procenty.

Česká data přitom ukazují ještě silnější důraz na peníze. Finanční nezávislost je hlavním kariérním cílem pro 23 procent české Gen Z. Téměř 60 procent mladých lidí z této generace si podle průzkumu v současnosti nemůže dovolit vlastní bydlení a 75 procent uvádí, že dostupnost bydlení ovlivňuje jejich kariérní rozhodování.

Výplata pro ně tak není jen částka na účtu. Rozhoduje o tom, jestli si mohou dovolit vlastní bydlení, vytvořit si rezervu nebo si splnit plány do budoucna. Finanční situace proto vstupuje i do rozhodování o tom, jakou práci si vyberou a kam se budou profesně ubírat.

Kariéra po svém

O vedoucí pozici má někdy v budoucnu zájem 69 procent českých mladých. Jako hlavní kariérní cíl ji ale označilo jen devět procent. Rychlý postup a častá povýšení lákají zhruba čtvrtinu.

Výplata pro ně tak není jen částka na účtu. Rozhoduje o tom, jestli si mohou dovolit vlastní bydlení, vytvořit si rezervu nebo si splnit plány do budoucna.

Kariérní cesta tak pro část mladých nemusí vést rovnou vzhůru. Zajímá je spíš postupný růst, nové zkušenosti a možnost časem změnit směr, pokud jim jiná práce nabídne zajímavější náplň nebo nové dovednosti.

Vedoucí role s sebou navíc přináší větší odpovědnost, více stresu a méně volného času. To je v době, kdy je rovnováha mezi prací a soukromím pro mladé jednou z hlavních pracovních priorit, poměrně důležitý faktor.

Nejde jen o peníze

Peníze jsou důležité, ale mladí zaměstnanci řeší také to, jakou práci vlastně dělají a proč. Podle českého průzkumu Deloitte považuje 94 procent Gen Z za důležité, aby jejich práce měla pro jejich spokojenost smysl. Jen asi polovina přitom říká, že jejich současná práce odpovídá jejich přesvědčení nebo hodnotám.

Chtějí rozumět tomu, k čemu jejich práce slouží, co se od nich očekává a kam se mohou posunout. Důležitou roli proto hraje zpětná vazba.

Mění se také vztah k autoritám. Mladší zaměstnanci respektují šéfa, který je kompetentní, férový a dokáže vysvětlit svá rozhodnutí. Samotný titul nebo pozice k autoritě nestačí. Důležitější je způsob vedení, otevřená komunikace a jasně nastavená očekávání.

Pro firmy to znamená změnu v každodenním řízení lidí. Nestačí zaměstnanci říct, co má udělat. Mladší člověk chce vědět také proč, co se od něj čeká a jestli se někam posouvá.

Když „něco navíc“ přestane být samozřejmostí

V tomto ohledu se hodí pojem quiet quitting, tedy takzvané tiché odcházení z práce. Člověk v zaměstnání zůstává, své povinnosti plní, ale drží se toho, co má skutečně v pracovní náplni. Práce navíc, přesčasy nebo odpovídání na zprávy večer už pro něj nejsou samozřejmostí.

Výzkumnice Marilyn Joe a Nelesh Dhanpat z University of Johannesburg se letos zaměřily na tento fenomén u generace Z a mileniálů. Ve studii publikované v časopise Frontiers in Psychology mluvily s dvanácti zaměstnanci z různých oborů v Jihoafrické republice. Tak malý počet lidí samozřejmě nedává obraz celé generace, výzkum ale ukázal několik důvodů, které se s omezením pracovního nasazení pojí.

Člověk tak zůstává v zaměstnání, pracuje a plní své povinnosti. Jen si přesněji hlídá, kam až jeho pracovní odpovědnost sahá.

Respondenti mluvili o nízkém finančním ohodnocení, malém uznání, omezených možnostech profesního růstu, špatném pracovním prostředí nebo nesouladu mezi jejich hodnotami a fungováním firmy. Když mají pocit, že za svou práci dostávají málo peněz, uznání nebo příležitostí, mohou svou energii přestat investovat nad rámec toho, co se od nich očekává.

Člověk tak zůstává v zaměstnání, pracuje a plní své povinnosti. Jen si přesněji hlídá, kam až jeho pracovní odpovědnost sahá.

Mění se i samotná práce

Do pracovního života mladých výrazně vstupuje umělá inteligence. V českém průzkumu Deloitte uvedlo 66 procent lidí z generace Z, že ji při práci používá. Pomáhá jim nejen s úkoly, ale také při učení, hledání informací a rozšiřování dovedností.

Technologie tak mění i představu o tom, jak má pracovní den vypadat. Část rutinních úkolů zvládne AI, zatímco člověk se může soustředit na složitější práci, nové dovednosti nebo vlastní nápady.

Práce už není celý život

Starší generace často vyrůstaly s představou, že člověk začne v jedné firmě, postupně se vypracuje a za spolehlivost získá jistotu. Dnešní mladí vstupují na pracovní trh do mnohem proměnlivějšího prostředí. Mění zaměstnání, obory i způsob práce a technologie jim umožňují učit se nové věci rychleji než kdy dřív.

Zároveň řeší velmi praktické otázky. Kolik si vydělají, jestli si budou moci dovolit vlastní bydlení, zda jim práce nabídne možnost růstu a kolik času jim po ní zůstane. Práce pro ně není jen způsob, jak získat peníze, ani jediný prostor, kde hledají úspěch nebo smysl.

Pracovní morálka se tak mění spolu s představou o tom, co znamená být dobrým zaměstnancem. Pro jednu generaci je důkazem loajality ochota zůstat déle, pro jinou je stejně důležité odvést svou práci dobře, rozvíjet se a respektovat vlastní čas.