Narcismus, machiavelismus a psychopatie tvoří takzvanou temnou triádu osobnosti. Narcismus souvisí s pocitem vlastní výjimečnosti a potřebou obdivu, machiavelismus s manipulativností, cynismem a účelovým jednáním. Psychopatické rysy se pojí například s emočním chladem, nižší empatií, impulzivitou nebo menšími zábranami.

Některé z těchto rysů mohou být v určitých situacích výhodné – například sebejistota, soutěživost nebo ochota riskovat. Temné rysy navíc nejsou jednoduchou kategorií, která by lidi rozdělovala na „normální“ a „temné“. V populaci se vyskytují v různé míře.

„Všichni lidé vykazují do určité míry machiavelismus, narcismus a psychopatii. Individuální rozdíly v těchto rysech jsou výsledkem složité souhry genetických faktorů a prostředí,“ řekla profesorka Yulia Kovasová.

Někdo je více zaměřený na své úspěchy, jiný více manipuluje nebo mu chybí schopnost vcítit se do druhých. Není to žádná porucha osobnosti, nikdo by na to nedostal diagnózu, jednoduše se lišíme ve struktuře osobnosti. To zaujalo vědce, kteří se dali do výzkumu toho, jestli by bylo možné zjistit, jak se v tomhle směru od sebe liší jednotlivé kultury. Je někde více narcistů nebo psychopatů? Má nějaký národ větší tendence k machiavelismu a manipulacím?

Narcismus: Amerika byla jasný favorit. Ale nevyhrála

Narcismus bychom si nejspíš spojili s vysoce individualistickou kulturou typickou pro Ameriku. Snaha udělat perfektní první dojem, boj o místo na výsluní, přehnané sebevědomí, ať už je skutečné, nebo je to jenom fasáda. Americká kultura zdůrazňuje nezávislost a oslavuje jedinečnost jednotlivce. Výsledky studie ale nakonec překvapily i vědce samotné. Do výzkumu, který byl publikován v roce 2026 v časopise Self and Identity bylo zahrnuto celkem 53 zemí a účastnilo se ho 45 000 lidí.

Narcistické rysy mohou v různých kulturních prostředích plnit různé funkce. Mohou například pomáhat člověku orientovat se ve společenské hierarchii.

Překvapivé bylo, že narcismus nedominoval jen u těch zemí, které jsou bohatší, individualističtější, ale také u těch, pro které je typický kolektivismus. Nejvyšší průměrné skóre narcismu mělo Německo, ale hned za ním jsou země jako Irák, Čína, Nepál a Jižní Korea. Naopak nejnižší skóre narcismu měly Srbsko, Irsko, Velká Británie, Nizozemsko a Dánsko.

„Jedním z překvapivějších zjištění bylo, že lidé z kolektivističtějších zemí někdy uváděli vyšší, nikoli nižší míru narcismu, zejména pokud šlo o jeho aktivnější stránku spojenou s potřebou obdivu,“ uvedl jeden z autorů studie William J. Chopik. Odborník pro to má hypotézu.

„To zpochybňuje běžnou představu, že narcismus je především produktem vysoce individualistických kultur. Výsledky naznačují, že narcistické rysy mohou v různých kulturních prostředích plnit různé funkce. Mohou například pomáhat člověku orientovat se ve společenské hierarchii, místo aby sloužily pouze ke snaze vyniknout svou jedinečností,“ vysvětlil Chopik a upozornil na to, že kulturní stereotypy realitě často neodpovídají.

               Amerika nakonec ze žebříčku úplně nevypadla. Existuje něco, co se nazývá národním kolektivním narcismem. Je to přesvědčení typu: „Náš národ je výjimečný a zaslouží si uznání.“  Důležitý rozdíl je mezi obyčejnou národní hrdostí a kolektivním narcismem. „Jsem hrdý na svou zemi“ samo o sobě narcismus není. Narcistická složka přichází hlavně s potřebou vnějšího uznání, pocitem nedocenění a zvýšenou citlivostí na kritiku vlastní skupiny. Takové cítění je silné jak v USA, tak v Rusku.

Psychopatické rysy mají svou geografii

Podle rozsáhlého výzkumu psychopatické rysy vykazují výrazné regionální rozdíly napříč světem. Studie z roku 2012, jejímž hlavním autorem byl Craig Neumann a která vyšla v časopise Behavioral Sciences & the Law, hodnotila psychopatické rysy u více než 33 000 lidí z 58 zemí. Výzkumníci rozdělili psychopatii do čtyř oblastí: interpersonální, afektivní, životní styl a antisociální rysy.

Interpersonální rysy zahrnují například podvádění, manipulaci a využívání druhých. Afektivní rysy se projevují nedostatkem pocitů viny a nezájmem o pocity druhých lidí. Rysy spojené s životním stylem zahrnují impulzivitu a sklon k riskování, zatímco antisociální rysy se týkají porušování pravidel a fyzické agrese.

Mapa temných rysů možná něco vypovídá o prostředí, ve kterém lidé žijí. Rozhodně ale není mapou charakteru jednotlivých národů.

Neumann a jeho kolegové zjistili, že lidé z Blízkého východu, Afriky a některých částí Asie dosahovali nejvyšších hodnot v interpersonální složce psychopatie. Naproti tomu účastníci ze Severní Ameriky a Oceánie patřili k těm, kteří měli nejvyšší skóre v oblasti impulzivního životního stylu. Účastníci ze západní Evropy pak vykazovali vyšší průměrná skóre v afektivní dimenzi, která zahrnuje například emoční bezcitnost či nedostatek pocitů viny.

Podobným směrem ukazuje i rozsáhlá studie z roku 2025, která sledovala obecnější „temný faktor osobnosti“ (Dark Factor of Personality). Vyšší skóre tohoto faktoru souviselo s nepříznivějšími společenskými podmínkami, například korupcí, nerovností, chudobou nebo násilím.

Vypadá to, že psychopaty najdeme skoro všude, za zmínku by tedy stálo podívat se na to, kde se koncentrují nejčastěji, a to podle pracovních oborů. Psychopatům se nejvíce daří na operačních sálech, v soudních síních, zde paradoxně nesedí na lavici obžalovaných, ale mají oblečený talár nebo oblek a samozřejmě jsou i mezi vrcholovými manažery. Psychopat nemusí být sériový vrah. Může to být váš šéf, právník nebo doktor.

Někde se musí hrát tvrdě a je to hra žen

Také machiavelismus, třetí rys temné triády, bývá spojován se socioekonomickými podmínkami v jednotlivých zemích.

Studie Yu Luo a jejích kolegů z roku 2023, publikovaná v časopise Current Psychology, porovnávala rysy temné triády u účastníků z Velké Británie, Řecka a Číny. Tyto tři země se výrazně liší v ukazatelích lidského rozvoje. Z této trojice dosahuje nejvyšší úrovně ekonomického a sociálního rozvoje Velká Británie, následuje Řecko a poté Čína. Účastníci vyplňovali dotazníky, v nichž například uváděli, nakolik souhlasí či nesouhlasí s výroky o touze pomstít se autoritám nebo ubližovat slabším jedincům.

Luo a její kolegové zjistili, že čínští účastníci dosahovali v průměru nejvyššího skóre machiavelismu. Autoři vyslovili hypotézu, že ve společnostech, které čelí větším ekonomickým problémům, majetkové nerovnosti a nedostatku zdrojů, ženy častěji přijímají manipulativní a soutěživé strategie, aby zajistily zdroje pro sebe a své rodiny.

„Když lidé žijí v náročných podmínkách, mohou se, zejména ženy, stávat ‚temnějšími‘, aby dokázali přežít, a dokonce prosperovat,“ uvedla Yu Luo.

Studie naznačují, že prostředí, kultura, ekonomická situace a společenské podmínky mohou souviset s tím, jak silně se určité osobnostní rysy v populaci projevují. Rozdíly mezi jednotlivci jsou ale mnohem důležitější než jednoduché národní nálepky. Z podobných map proto nelze vyvozovat, že některý národ je „psychopatický“, „narcistický“ nebo manipulativní.

Mapa temných rysů možná něco vypovídá o prostředí, ve kterém lidé žijí. Rozhodně ale není mapou charakteru jednotlivých národů.

.