Lidé si v posledních dvou letech mohli prostřednictvím aplikací Too Good To Go a Nesnězeno kupovat takzvané Dobrovaky – balíčky s neprodanými potravinami nebo hotovými jídly za zlomek původní ceny. Restaurace, pekárny, kavárny i obchody díky tomu omezovaly plýtvání a zákazníci získali možnost koupit kvalitní jídlo výrazně levněji.

Aplikace Nesnězeno vznikla jako český startup v roce 2018. V roce 2024 na český trh vstoupila také dánská platforma Too Good To Go, která koncept záchrany neprodaného jídla dále zpopularizovala a přivedla do Česka silnou mezinárodní konkurenci. Během svého působení zde pomohla zachránit více než 260 tisíc balíčků jídla a zpřístupnila nabídku řady pekáren, kaváren a restaurací za výrazně nižší ceny.

Too Good To Go oznámila, že k 31. červenci ukončí své působení na českém trhu. Podle společnosti jde o strategické obchodní rozhodnutí související se zaměřením na jiné evropské trhy. Česká republika tak přijde o jednoho z významných hráčů na trhu se záchranou neprodaných potravin.

Dobrou zprávou je, že česká platforma Nesnězeno pokračuje. Restaurace i zákazníci tak o možnost zachraňovat neprodané jídlo nepřijdou. Z trhu ale zmizí přímá konkurence.

Co bude odchod konkurence znamenat pro ceny nebo nabídku Dobrovaků, zatím není jasné. Samotné Nesnězeno žádné změny neoznámilo. Jisté je pouze to, že od srpna zůstane jedinou velkou platformou svého druhu na českém trhu. Zda se menší konkurence časem projeví na nabídce, cenách nebo podmínkách pro restaurace i zákazníky, ukážou až následující měsíce.

Z levného jídla se stala sociální pomoc

Vyhazování jídla už dávno není jen téma ekologických aktivistů. V době rekordních cen potravin získává stále výraznější sociální rozměr.

Ještě před pandemií covidu si mnoho lidí mohlo dovolit zajít několikrát týdně na oběd nebo večeři do restaurace. Dnes si velká část domácností nosí jídlo z domova, hledá levnější alternativy nebo pečlivě zvažuje každou útratu. Jíst v restauraci samozřejmě není lidské právo, ale prudký růst cen potravin i služeb změnil způsob, jakým Češi přemýšlejí o jídle.

Když Too Good To Go před lety vznikalo, hlavním argumentem byla ochrana životního prostředí. Aplikace uživatelům ukazovala, kolik emisí oxidu uhličitého svým nákupem ušetřili. Dnes je ale pro mnoho lidí důležitější jiná statistika – kolik korun díky Dobrovakům ušetří.

Ceny potravin během posledních let výrazně vzrostly a Česká národní banka opakovaně upozorňuje, že právě potraviny patří mezi nejméně předvídatelné položky spotřebního koše. Jejich ceny ovlivňuje inflace, ceny energií, klimatické podmínky i vývoj na světových trzích.

Nejčastěji se zachraňují čerstvé ovoce a zelenina, pečivo, výjimečně mléčné výrobky nebo chlazené maso. Jde přitom o potraviny, které jsou stále zdravotně nezávadné, obchod je ale už nestihne prodat.

Pro mnoho domácností se proto z Dobrovaků nestala jen ekologická iniciativa, ale také možnost, jak ušetřit a přitom si dopřát kvalitnější jídlo. To potvrzují i potravinové banky.

„Lidí, kteří žijí na hranici chudoby, je v Česku dlouhodobě kolem deseti procent. Počet příjemců potravinové pomoci ale každý rok roste. Dnes mezi nimi převažují rodiny s dětmi, samoživitelé, senioři, lidé se zdravotním postižením i lidé, kteří sice pracují, ale jejich příjmy nestačí na pokrytí základních životních potřeb,“ říká Vendula Seifertová z České federace potravinových bank.

Podle ní dnes potravinové banky pomáhají přibližně 430 tisícům lidí ročně. Přibývá také těch, kteří se do obtížné situace dostali kvůli jednorázovým životním událostem, například ztrátě zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci.

Každý rok končí v odpadu miliony tun jídla

Podle údajů Evropské unie vznikne každoročně přibližně 59 milionů tun potravinového odpadu. Více než polovinu mají na svědomí domácnosti, zbytek připadá na výrobce, restaurace a obchodní řetězce.

Potravinové banky upozorňují, že prostor pro záchranu potravin je stále značný. Každý rok se jim díky spolupráci s obchodními řetězci, výrobci a zemědělci daří zachránit větší množství potravin a objem meziročně roste přibližně o deset procent.

„Největší prostor vidíme u přebytků ze zemědělství a výroby. Důležité je rozvíjet logistiku, především chlazenou dopravu a skladovací kapacity, aby bylo možné bezpečně převážet i čerstvé potraviny, maso nebo polotovary,“ vysvětluje Seifertová.

Podle ní se dnes nejčastěji zachraňují čerstvé ovoce a zelenina, pečivo, výjimečně mléčné výrobky nebo chlazené maso. Jde přitom o potraviny, které jsou stále zdravotně nezávadné, obchod je ale už nestihne prodat.

Je zvláštní, jak rozdílně vnímáme úplně stejné jídlo podle toho, kde se nachází. Croissant, který nám zůstane doma dva dny na kuchyňské lince, většina lidí bez váhání sní. Ten samý croissant v regálu obchodu skončí po zavírací době v lepším případě u zaměstnanců, v horším v popelnici.

Některé obchody navíc své kontejnery s vyhozenými potravinami zamykají, takže se k nim lidé, například vyznavači freeganství nebo lidé bez domova, nemohou jednoduše dostat. Důvody jsou především bezpečnostní a právní. Výsledkem ale zůstává paradox – jídlo, které už obchod nemůže prodat, přestože je stále bezpečné ke konzumaci, často končí jako odpad.

Dobrovaky nejsou jen levné jídlo

Dalším důvodem popularity aplikací byla radost z překvapení. Pro někoho je hledání Dobrovaků podobnou zábavou, jako je pro jiné lovení Pokémonů. Člověk nikdy přesně nevěděl, co v balíčku dostane. Někdy šlo o obyčejné pečivo, jindy o zákusky z cukrárny nebo hotová jídla z restaurace, která by si za běžnou cenu možná nikdy neobjednal.

V době, kdy potravinové banky pomáhají více než 430 tisícům lidí ročně, ceny potravin zůstávají vysoké a každoročně se vyhazují miliony tun kvalitního jídla, dává každá zachráněná krabice pečiva nebo hotového jídla větší smysl než kdy dříve.

Některé Dobrovaky byly průměrné, jiné dokázaly opravdu překvapit. Když člověk „ulovil“ krabici luxusních dezertů za necelou stovku, měl pocit, že vyhrál malou loterii. Kombinace výhodné ceny, omezení plýtvání, možnosti objevit nové podniky a momentu překvapení byla důvodem, proč si podobné aplikace získaly tolik příznivců.

Konkurence mizí, problém zůstává

Odchod Too Good To Go neznamená konec záchrany neprodaných potravin v České republice. Znamená ale konec soutěže mezi dvěma největšími platformami, které tento způsob nakupování zpopularizovaly.

Končící Too Good To Go ani pokračující Nesnězeno přitom nejsou řešením celého problému. Ukazují ale, že alespoň část potravin, které by jinak skončily v odpadu, může najít své zákazníky.

V době, kdy potravinové banky pomáhají více než 430 tisícům lidí ročně, ceny potravin zůstávají vysoké a každoročně se vyhazují miliony tun kvalitního jídla, dává každá zachráněná krabice pečiva nebo hotového jídla větší smysl než kdy dříve.