Jeden z nejzajímavějších experimentů českého vzdělávání posledních let se ocitl v existenční nejistotě. Expediční ScioŠkola byla v provozu od pandemie téměř šest let, než ministerstvo v květnu 2026 rozhodlo o ukončení pokusného ověřování kombinované výuky, na kterém škola stála. Zhruba sedmdesát dětí a jejich rodiče teď na konci školního roku řeší: Co dál?

Když škola nevypadá jako škola

Představa školy je v českém prostředí stále poměrně jasná. Budova, třídy, zvonění a děti, sedící většinu dne na jednom místě. Expediční ScioŠkola se pokoušela tuto představu přepsat. Přibližně tři čtvrtiny vzdělávání probíhaly v digitálním prostředí, zbytek tvořily expedice, projekty a intenzivní osobní setkávání.

Projekt vznikl během pandemie, kdy si vedení ScioŠkol ověřilo, že online výuka může fungovat. Pro některé rodiny šlo o vítanou alternativu k systému, ve kterém jejich děti dlouhodobě nenacházely své místo. „Vezměte desítky dětí. Dětí, které nejsou průměr. Některé z nich mají špatnou zkušenost z klasických ZŠ. Některé z nich byly šikanované. Některé mají specifické potřeby, třeba jsou „jen“ jiné. Některé jsou z rodin, které jsou pořád „na cestě“, popsal na Facebooku Pavel Tulach skupinu dětí, pro které byla škola určena.

Představte si, že byste se každý měsíc vytrhli na 5 dní z reality a věnovali se jednomu tématu, jednomu cíli, s jednou partou a na novém, neprobádaném místě. To vás promění.

Další rodiče a jejich děti jednoduše hledali vzdělávání, které by více odpovídalo světu, ve kterém dnes děti vyrůstají. Světu, kde je běžné pracovat na dálku, spolupracovat online, samostatně vyhledávat informace a orientovat se v digitálním prostředí.

„Jako rodič jsem stála o to, aby moje děti školu měly rády a aby se tam učily to, co pro život dospěláka trochu nebo raději dost využijí. Jako kritické myšlení, samostatnost, důvěru v sebe, laskavost a respekt k ostatním, zdravě vnímanou autoritu (pokud už musí být),“ píše na FB Kateřina Hrabec, která měla v Expediční ScioŠkole tři děti. „Expediční je tou školou, která dělá přesně to, co chceme, aby jakákoliv škola našim dětem dávala a co škola dětem obecně dávat má. Chceme, aby naše děti do školy chodily rády a odnesly si z ní dost,“ napsala.

Děti samy sebou

Práce ve škole byla dle školy obohacující jak pro děti, tak pro jejich učitele neboli průvodce, jak se sami nazývají. Děti zmiňují třeba to, že za špatnou odpověď či názor nenásleduje trest, nebo že na škole mohou být samy sebou, bez odsuzování.

„Jako mentor jsem viděl růst mnoha dětí, jak se osamostatňují, dospívají v morálně silné osobnosti a učí se učit – převzít zodpovědnost za své vzdělávání. Jako tým průvodců jsme vytvořili silné společenství s hlubokými vztahy. Jsem vděčný za velkou podporu týmu a naslouchání vedení. Díky expedicím jsem poznal velký kus republiky i zahraničí. Strávit týden s dětmi je sice práce 24/7, ale působení a vedení může zato jít na větší hloubku a intenzitu. Představte si, že byste se každý měsíc vytrhli na 5 dní z reality a věnovali se jednomu tématu, jednomu cíli, s jednou partou a na novém, neprobádaném místě. To vás promění,“ řekl Flowee průvodce a mentor Jiří Jína.

Proč má projekt červenou?

Expediční ScioŠkola fungovala v režimu takzvaného pokusného ověřování kombinované výuky. Ministerstvo školství tento režim před lety zavedlo proto, aby zjistilo, zda má podobná forma vzdělávání v českém systému své místo. Ještě v létě 2025 přitom ministerstvo platnost projektu prodloužilo až do roku 2028. Školy tak měly důvod předpokládat, že mohou dál plánovat, přijímat žáky a rozvíjet své modely.

Stát měřil hlavně to, jak funguje kombinovaná výuka. Škola tvrdí, že její největší přínosy leží někde jinde. Ministerstvo naopak argumentuje, že právě efektivita kombinované výuky byla předmětem ověřování.

Před pár dny ale ministerstvo oznámilo, že pokusné ověřování skončí už letos a kombinovaná výuka musí být ukončena do konce června. „To ověřování se jmenuje POKUSNÉ právě proto, že se něco zkouší a je možné to na základě průběžného vyhodnocení přerušit či zastavit, což jsme udělali,“ uvedl na síti X ministr školství Robert Plaga. Nejde podle něj o právní nárok a školy na něm nemají stavět své dlouhodobé fungování.

Oficiální argumentace vychází především ze závěrů České školní inspekce. Podle nich se přínosy kombinované výuky výrazněji projevovaly zejména na středních školách a v odborných předmětech. Na základních školách byly výsledky méně přesvědčivé.

Škola ale upozorňuje, že její model nebyl jen prosté střídání „online výuky“ a prezenčních dnů. Online prostředí prý nebylo cílem samo o sobě, ale nástrojem pro individualizaci, dostupnost, kontinuitu a rozvoj kompetencí potřebných pro současný svět. Model zároveň reagoval na proměnu pracovního prostředí, rostoucí význam digitální spolupráce, AI a potřebu připravovat děti na svět, ve kterém bude schopnost samostatně se učit, pracovat v hybridním prostředí a orientovat se v digitálním prostoru stále důležitější.

Podle vedení školy evaluace PO KV sledovala především organizační a formální aspekty kombinované výuky, ale méně postihovala skutečné pedagogické přínosy, například rozvoj samostatnosti, schopnosti řídit vlastní učení, wellbeing, kvalitu vztahů nebo práci v digitálním prostředí.

Jinými slovy stát měřil hlavně to, jak funguje kombinovaná výuka. Škola tvrdí, že její největší přínosy leží někde jinde. Ministerstvo naopak argumentuje, že právě efektivita kombinované výuky byla předmětem ověřování. ScioŠkola přitom nekritizuje pouze samotné rozhodnutí, ale především jeho načasování. Ještě vloni totiž ministerstvo počítalo s pokračováním projektu až do roku 2028.

Co bude dál

Vedení školy v posledních týdnech hledalo různé varianty dalšího fungování. Jednalo s ministerstvem, odborníky i právníky. Zatím se však neobjevilo řešení, které by umožnilo zachovat model v podobě, v jaké fungoval dosud.

Pro sedmdesát dětí je teď nejdůležitější otázka mnohem prostší než debaty o budoucnosti vzdělávání: kam půjdou od září do školy? A objeví se ještě někdy podobný vzdělávací model, který by jim vyhovoval?