Když v roce 2004 obsadilo deset pražských ostrovů deset hudebních žánrů, šlo o víc než o koncerty. United Islands tehdy vznikly jako symbol otevřené Evropy, spolupráce a nadšení z nové kultury. Dnes na festival chodí také lidé, kteří v době jeho vzniku ještě nebyli na světě. Poslouchají jinou hudbu, objevují ji jinak, ale pořád hledají totéž: sdílený zážitek, který se nevejde do obrazovky mobilu. Festival se tomu přizpůsobuje – rozšiřuje se do klubů, vzniká zimní edice, přesunul se na Štvanici a z jednoho víkendu se stává celoroční platforma. Ne proto, aby byl větší. Ale aby zůstal živý.

„Hudba se neustále vyvíjí a každá generace má své vlastní způsoby, jak ji poslouchá a prožívá. Dnešní generace Z má blízko k rapu, zároveň se ale řada současných kapel inspiruje estetikou osmdesátých let. Festival se přirozeně proměňuje spolu s publikem a to je podle mě jeho největší síla,“ říká v rozhovoru pro Flowee výkonný ředitel Martin Štěrba.

Co považujete prozatím za největší úspěch letošního ročníku United Islands (30. 4. – 2. 5. 2026) — hudebně, organizačně i komunitně? Na co se můžou Pražané a návštěvníci festivalu odjinud těšit nejvíc?

United Islands má před sebou mimořádně nabitý rok. Poprvé v historii odstartujeme už během zimy. 4. února se uskuteční zimní edice festivalu v klubu Futurum, kde vystoupí mimo jiné slovinská kapela LPS. Na jaře pak navážeme klubovými nocemi a to hlavní přijde tradičně na přelomu dubna a května. Je skvělé vidět, že po více než dvaceti letech má festival pevné místo na kulturní mapě Prahy. Letos přivezeme do města umělce z celé Evropy a zároveň jim ukážeme, že čeští fanoušci patří k těm nejvnímavějším a nejotevřenějším. Mezi výrazná jména letošního ročníku patří britské indie-rockové trio Bilk, lucemburský projekt DasRADIAL, který propojuje dark wave, Neue Deutsche Welle, techno i pop, nebo irská electro-noise kapela YARD. Českou scénu zastoupí například písničkář a producent Toyota Vangelis. A to je jen malý výřez – během festivalu vystoupí více než stovka umělců.

United Islands je známý tím, že představuje nové hudební objevy z Česka i Evropy. Jak vybíráte umělce a jaká je dramaturgická vize pro tak široce žánrový festival?

Naší ambicí je, aby si každý návštěvník našel něco, co ho osloví. Program je proto žánrově otevřený – od popu a indie přes rap, hip hop, metal až po jazz. Výhodou United Islands je, že je mezi kapelami dobře známý. Každoročně se nám hlásí stovky nových projektů, aniž bychom museli aktivně vyzývat k přihláškám. Kvalita přihlášených kapel se rok od roku zvyšuje, takže náš dramaturgický tým má stále těžší práci vybrat ty nejzajímavější objevy. Platí ale jedno: na United Islands často uslyšíte hudbu, kterou jste jinde ještě nezažili. A věřím, že si po festivalu i letos mnozí z nás přidají do playlistů jména, která je budou provázet ještě dlouho poté.

Festival nebyl dlouho spojen s placeným vstupem — vstup je dobrovolný. Jaký vliv má tento model na atmosféru akce i na její financování? Jaká je průměrná cena „dobrovolného“ vstupného, na kolik si toho návštěvníci cení?

United Islands zůstává festivalem otevřeným pro všechny, a tak to chceme i nadále. Zároveň ale rosteme a chceme být svobodnější a nezávislejší. Rádi bychom během roku přinášeli víc kvalitních akcí a férově ohodnocovali práci umělců i lidí v zákulisí. Proto jsme se rozhodli víc zapojit samotné fanoušky. Věříme, že hudba má hodnotu a že ji dokážou ocenit i ti, kdo ji chodí objevovat. Neexistuje žádná správná cena, někdo přispěje stokorunu, jiný pět tisíc. Vše stojí na dobrovolnosti a důvěře. Nemáme a ani nebudeme mít ploty ani kontroly u vstupu, co rozdávají pásky. Spoléháme na to, že fanoušci chápou, že United Islands je společným dílem všech, kdo se na něm podílejí.

Organizujete i klubové noci a zimní edici festivalu. Jak tyto „satelitní“ akce doplňují hlavní open-air program a jaký mají vliv na komunitu fanoušků během roku?

Vnímáme je jako přirozenou součást jednoho organismu. Je to jako v Harry Potterovi, ani jeden nemůže žít, dokud ten druhý zůstává naživu. United Islands dává prostor kapelám, které se snaží prorazit, často se jedná o úplně nové projekty, které ještě před rokem neexistovaly. Na klubových nocích mohou hrát pro své kámoše a první publikum, postupně růst a dostat se až na hlavní festival, kde zažijí ta prkna, která znamenají svět. A pokud uspějí, rádi se k nám vracejí.

Zatímco klubové noci jsou především o domácí scéně, zimní edice přiváží zahraniční umělce, kteří u nás už zanechali stopu, jako třeba v případě LPS. Je to taková druhá kapitola jejich příběhu na United Islands. 

Festival se přesunul na ostrov Štvanice. Můžete popsat, jak se tato změna místa promítla do logistického i kulturního zážitku pro návštěvníky?

Na Štvanici jsme se přestěhovali v roce 2025 a přiznávám, že jsme měli obavy, zda za námi lidé z centra Prahy najdou cestu. Nakonec se ale ukázalo, že zbytečně, dorazilo dokonce víc návštěvníků než na Střelecký ostrov.

Byla by škoda, kdyby lidé po práci nebo po škole zůstávali zavření doma u obrazovek mobilů, tabletů či počítačů. Hudba má sílu vytáhnout nás ven, do klubů, na koncerty, na festivaly. A hlavně připomenout, že sdílený zážitek je nenahraditelný.

Otevření nové lávky mezi Karlínem a Holešovicemi proměnilo Štvanici v přirozené místo setkávání. Pro mladé lidi je to dnes oáza uprostřed města, kam chodí za zábavou nebo prostě jen posedět s kamarády. Už při otevření lávky nás napadlo, že z ostrova uděláme malé festivalové městečko. A jsem rád, že se to povedlo.

United Islands přitahují tisíce návštěvníků z Prahy i z jiných měst a zemí. Jaký význam si myslíte, že má festival pro místní komunitu a pro Pražany obecně?

Myslím si, že za ty roky je United Islands jasnou součástí pražské kulturní scény a skoro bych až řekl, že je metropolitní hudební událostí roku. Slovy klasika, kdo tohle může říci? 

Snažíme se být udržitelným festivalem, a to ať už v oblasti dopravy, cirkulární ekonomiky, odpadů, gastronomie i vzdělávání a inovací skrze nehudební program. Je super, že nemusíme na festivalu řešit třeba parkování pro návštěvníky. Chceme, aby přijížděli tramvají nebo na kole. Díky tomu tak snižujeme i uhlíkovou stopu.

Festival je multižánrový – co pro vás znamená hudební diverzita a proč je pro United Islands důležitá?

Hudba je univerzální komunikační prostředek. Spojuje lidi, kteří by jinak těžko hledali společnou řeč. Díky spolupráci s českými i zahraničními hudebníky můžeme propojovat lokální scénu se světem a představovat nové hlasy novému publiku. Byla by škoda, kdyby lidé po práci nebo po škole zůstávali zavření doma u obrazovek mobilů, tabletů či počítačů. Hudba má sílu vytáhnout nás ven, do klubů, na koncerty, na festivaly. A hlavně připomenout, že sdílený zážitek je nenahraditelný.

Sílí povědomí o udržitelnosti a kulturních akcích s pozitivním společenským dopadem. Jakou roli hraje festival ve společenském dialogu nebo podpoře hodnot jako inkluzivita, otevřenost a kreativita?

Festivaly dnes nejsou jen o hudbě. Jsou nástrojem setkávání lidí, kteří by se jinde nepotkali, a vytvářejí prostor pro sdílení myšlenek i zkušeností. United Islands je od začátku postavený na otevřenosti – žánrové, kulturní i lidské. Podporujeme hodnoty jako respekt, spolupráce a inkluzivita ne skrze velká hesla, ale tím, jak festival funguje v praxi. Je otevřený, dostupný napříč generacemi a na financování se může podílet skrze dobrovolné vstupné každý. Udržitelnost pro nás není módní slovo, ale dlouhodobý závazek. Chceme ukazovat, že i velký festival pro desítky tisíc lidí uprostřed města může může fungovat ohleduplně a přirozeně, bez zbytečného moralizování.

Jaké máte plány do budoucna? Chystáte novinky, širší mezinárodní spolupráce nebo jiné inovace, které by posunuly festival do další dekády jeho existence?

Samozřejmě. Nechceme být festivalem jednoho víkendu. United Islands chceme dál rozvíjet jako celoroční platformu pro objevování hudby a setkávání lidí. Zároveň se nechceme omezovat jen na Prahu, vloni jsme vyrazili do Brna, letos zamíříme do Zlína, Plzně a Českých Budějovic. Pořádáme také tematické akce, například klubové noci zaměřené na konkrétní regiony. V březnu nás čeká pražská noc kapel z Ústí nad Labem, což bude pořádný nářez. Chceme dál propojovat domácí scénu se zahraniční a rozvíjet spolupráce napříč Evropou. Pokud se nám podaří i v dalších letech zachovat ducha otevřenosti, svobody a objevování, pak budeme mít pocit, že to děláme správně.